Teď už je pozdě, ale Brazílii měli fotbalové mistrovství vzít
Na nových stadionech v Brazílii nic zvláštního nepoznáte, ale hned za nimi se na ulicích demonstruje a dokonce umírají lidé. Nepokoje v jihoamerické zemi při Poháru FIFA znovu ukazují, že volba pořadatele mistrovství světa 2014 a letní olympiády 2016 má rozporuplný rozměr.
Příkladů máme z poslední doby několik. Šampionát v Bělorusku může příští rok přihrát pár pozitivních bodů pro „posledního evropského diktátora“ Alexandera Lukašenka, u fotbalového mistrovství světa v Kataru 2022 se zase řeší, jak se vyhnout scénáři, že se kvůli tamnímu klimatu hráči během turnaje na hřišti nejspíš upečou.
Ale nejaktuálněji tu máme brazilský problém. Velká tradice jihoamerické fotbalové velmoci, usměvavá tvář Pelého a pohled na pohodou nasáté Brazilce předvádějící parádičky s míčem na pláži Copacabana vykonaly své. Tenhle turnaj nemůže dopadnout špatně, pomysleli si pánové na FIFA a přiklepli pořadatelství.
Na moderní arény podle evropského střihu se také našly peníze. Jenže rázem vznikly finanční díry na jiných místech. A asi nešlo o drobné, když reakce ve společnosti byla tak silná, že se v ulicích objevily davy, na začátek příštího měsíce chystají lidé generální stávku, brazilská prezidentka musí sáhnout k ústupkům a slibuje referendum o politických reformách.
I tyto události jen posilují přesvědčení, že pořadatelství podobně náročných podniků by měly získat země, které jsou si jisté, že to v jejich společnosti nevyvolá zásadní otřesy. Jak se v těchto dnech ukázalo, Brazílie do této kategorie nepatří. Rok před začátkem mistrovství světa je však již pozdě celou mašinérii zastavit, proinvestovalo se příliš mnoho.
Zbývá si jen povzdechnout a tajně doufat ve změnu pořádků. Zodpovědní činovníci už nám ukázali, že se nerozpakují při rozdávání pořadatelství umístit sportovní monstrakce do států, které se s nimi vyrovnávají s obtížemi. Nyní by bylo na čase nebát se jim velké sportovní události v případě pochybností včas odebírat.
