Lahmovo EURO: Rumuni to trefili. Pojďme fotbalem i dál spojovat
KOMENTÁŘ PHILIPPA LAHMA | EURO je u konce, takže je čas se ohlédnout. Začnu tím, že jsme si nemohli přát lepší hosty, než byli Rumuni. Nejprve si uklidili šatnu a pak v ní nechali dopis tohoto znění: „Z Německa odjíždíme s pocitem, že jsme pro Rumunsko udělali vše a jsme vděční za všechno, co jsme zde zažili. Jsme velmi rádi, že dějištěm šampionátu bylo Německo. Každý zápas, každá emoce, každá zkušenost nás spojila a dala nám pocítit kouzlo fotbalu. Bylo ctí být součástí velké rodiny evropského fotbalu.“
S tímhle závěrem jsem nemohl souhlasit vehementněji. Než rumunští fotbalisté odjeli domů, přemýšleli o tom, proč jsou tady. Přesně to jsme zamýšleli: sejít se, zapomenout na všední starosti, slavit, vydat ze sebe všechno, být u toho. Nic víc a nic míň.
Velké sportovní události mají svou hodnotu a to se za poslední čtyři týdny opět ukázalo. I když srovnání s „letní pohádkou“ z roku 2006 (Německo pořádalo mistrovství světa) je zavádějící. Politická situace se změnila. Žijeme v době globálních krizí. V roce 2006 nebyl žádný iPhone. Toto zařízení změní každého svého majitele v odesílatele a příjemce, informační cyklus se mnohem zkrátil. Co je však společné s rokem 2024 a bude to platit vždy, je zásadní impuls v podobě lidské spoluúčasti. Prodalo se všech 2,7 milionu vstupenek, do Německa odcestovaly statisíce příznivců a celkem zápasy sledovalo šest miliard diváků.
Jak ukazují záběry ze stadionů a fanzón, fotbal zůstává tavícím kotlem. Lidé v této obrovské bublině diskutují o všech svých problémech. Díky fotbalu je můžete oslovit třemi způsoby. Za prvé samotnými sportovními událostmi. Viděli jsme vzrušující zápasy. Země, které nemají nejlepší podmínky, dokázaly prezentovat a prosadit se, protože vytvořily jednotu se svými fanoušky. Rumuni postoupili ze skupiny poprvé od svých nejlepších časů s jedinečným Gheorghem Hagim před více než dvěma desetiletími.
Mezi poslední čtyři se dostaly Francie, Španělsko, Anglie a Nizozemsko, tedy všechny národy, které dříve šampionát vyhrály. Vedly je čtyři osobnosti, které léta pracují uvnitř celého soukolí a které se musely popasovat se zásadními detaily a vypořádat se s vítězstvími i porážkami. Tomu se říká sociální udržitelnost. Týmy, kterým veleli Didier Deschamps, Ronald Koeman, Luis de la Fuente a Gareth Southgate mají svůj charakter. Zejména u Španělska můžete vidět, jak bude tým hrát i v příštích letech.
Rozhodčí? Nikdy nebude absolutní spravedlnost...
Druhou věcí je seznámení se s pravidly. V Německu stále mnozí mluví o možném chybném rozhodnutí sudího. Ve čtvrtfinále španělský hráč zablokoval míč rukou. Nepískalo se, VAR se do toho nepletl. O ruce se bude diskutovat navždy. Pouze arbitr ale může rozhodnout, zda byla úmyslná, nebo ne. Nese odpovědnost, AI mu pomáhá málo. Dokážete vždy určit, co je spravedlivé? Ne, existují různé názory. Pokud to bylo v zápase se Španělskem špatné rozhodnutí, pak penalta proti Dánsku, kdy byl využit čip v míči, také. Ve fotbale stejně jako v politice a v životě obecně nikdy nebude existovat absolutní spravedlnost. Jako odolný Evropan se s tím musíte smířit.
Za třetí, fotbal odráží společenské debaty. Evropa v této době hledá nový smysl: trochu méně seberealizace, více sebezáchovy. Jde o ochranu naší vysoké životní úrovně a právního státu. Tím se mění i chování protagonistů ve fotbale. Kylian Mbappé během turnaje dvakrát požádal své krajany, aby nevolili krajní pravici. Prokázal občanskou odvahu a převzal politickou odpovědnost. Tomuto požadavku se dnes nemůže vyhnout žádná veřejná osoba. Za mé hráčské kariéry to bylo jiné. Když jsem před evropským šampionátem 2012 na Ukrajině hovořil o stavu lidských práv v hostitelské zemi v německém zpravodajském magazínu, byl jsem ostře kritizován prezidentem UEFA Michelem Platinim.
Prostřednictvím fotbalu je vyjádřeno mnoho věcí. To, co se děje na stadionu a na cestě k němu, má v našich společnostech svou funkci. Součástí sportu je vyjadřování emocí. Obrovské komunity ze všech čtyřiadvaceti zúčastněných zemí mocně oslavovaly své týmy, šťastné a oblečené v dresech pochodovaly centry měst. Rumuni hráli dvakrát v mém domovském Mnichově a atmosféra tam byla famózní. Fotbal je ventilem. Lidé nejsou jen racionální, mají toho hodně co zpracovávat z běžného života. Kde jinde se tolik zpívá i pláče? A ozývaly se i nesouhlasné tóny. Některé šlo víceméně tolerovat. V případě tureckého „vlčího“ nacionalistického pozdravu však UEFA uložila trest.
Eskalace je možná, ale probíhá uspořádaným způsobem a je regulována. Právní rámec dává každému možnost se rozvíjet, ale ne neomezeně. V takových sporech my v Evropě definujeme náš společný základ. Fotbal je prostředkem k dosažení cíle.
Mám fotbalovou minulost, takže jsem se sám sebe považoval za vhodného pro roli turnajového ředitele. Vnímal jsem to jako příjemnou povinnost, která mě bavila. Průkopníci fotbalu měli na mysli mezinárodní porozumění a lidská práva. V tomto ohledu se nic nezměnilo, proto jsem z nich vycházel. Vždy je důležité stanovit si tyto cíle, a to v malém i velkém měřítku. Další příležitostí k tomu jsou olympijské hry v Paříži. A takové poslání má i každý dětský fotbalový turnaj na vesnici.
Mé funkční období nyní končí. Po šesti intenzivních letech a velmi intenzivních čtyřech týdnech se mi mnohé vyjasnilo. Abychom se přizpůsobili měnící se době, potřebujeme důvěryhodné lidi, kteří jsou oddáni vlivným institucím. Tyto dvě strany se musí spojit. Obviňovat instituce, jak se stalo normou, je příliš snadné. Hledat viníky a uchylovat se k zášti je špatný přístup. Svět je složitý. Moje spolubojovnice Celia Šašičová a já jsme se setkali s lidmi z politiky, policie, hasičského sboru, fotbalových klubů, Německé fotbalové federace a UEFA, kteří se léta angažují pro společnou věc. To mi imponuje, na tom teď musíme všichni zapracovat. Je to každého povinnost...
| „Pohledy fotbalisty“ jsou sloupek Philippa Lahma v německém internetovém magazínu Zeit Online. Kapitán mistrů světa a turnajový ředitel EURO 2024 v něm analyzoval fotbalová témata a hovořil o jejich strategické důležitosti pro společnost, ekonomiku a politiku. Sloupek byl publikován v několika evropských zemích exkluzivně ve vybraných médiích, v Česku jimi byly deník Sport a server iSport.cz. Dialog s Lahmem vedl Oliver Fritsch, sportovní redaktor Zeit Online. |
