Odjezd Patrika Schicka na zdravotní prohlídku do Turína byl citlivým tématem už od soustředění v Kaprunu. Dopředu se vědělo, že povolávací rozkaz z Juventusu dorazí. Jen se nevědělo, kdy přesně. Stalo se tak ve čtvrtek. Dva dny před posledním utkáním ve skupině proti Dánsku, v kterém se budou Lavičkova lvíčata prát o postup ze skupiny.
Bylo správné opušťák na Schickovo jméno vystavit?
Argumentů můžete na stůl hodit hromadu. Sedí ty pro, i ty proti. Všechny mají logický základ. Tak si je pojďme projít.
Hlavním důvodem, proč persony s rozhodovacími pravomocemi u reprezentace - manažer Jaromír Šeterle a kouč Vítězslav Lavička - povolili hráčův odlet, jsou vcelku pochopitelné.
Interesantní příběh o Schickově přesunu do Juventusu je nekonečný. Je nasnadě, že útočník potřebuje mít na svoji práci především klid, najít správný mentální balanc a dokola neřešit svoji budoucnost, protože to přináší jen stres a ztrátu koncentrace na výkon. A když bude po příletu z Turína mávat kontraktem, což se nakonec nestalo, všechen nahromaděný tlak z něj spadne a z Dánů nadělá míchaná vajíčka.
Legitimní je ale i opačný pohled. Tým opustila v důležitý okamžik hlavní postava mužstva. Její největší hvězda. Lavička hodně sází na týmovou sounáležitost, z mladých kluků vybudoval rodinu. Schickův odjezd si mohou někteří z nich vykládat různě.
Harmonii to může nabourat. Navíc zdravotní prohlídka na klinice v Juventusu neprobíhá v režimu rekreačního výklusu. Jednadvacetiletý střelec dostal během deseti hodin zabrat fyzicky i psychicky. I když byl denní program dopředu pečlivě připraven a Schick cestoval privátním letadlem, do Polska se po celém dni musel vrátit zhuntovaný. Zbytek týmu měl regenerační den...
Mám za to, že je vcelku zbytečné kategoricky se stavět na jednu, či druhou stranu. Spíš je třeba vidět věci v jiných souvislostech. Juventus je globální značkou. Je zvyklý diktovat si podmínky a neslyšet z druhé strany NE. Jakmile je přesvědčen o vhodnosti investice, jde si ve fotbalovém byznyse tvrdě za svým. Nebere ohledy. A tak to bylo i v případě Schicka.
Jasně, Juventus se zachoval neomaleně. Hráče odebral během sledovaného turnaje české reprezentaci a postavil ji do nekomfortní situace.
Bylo by bláhové si myslet, že Fotbalová asociace ČR mohla zareagovat jinak a pozvánku pro Schicka skartovat. Svaz je oproti italskému kolosu jen malým pánem s pochybnou pověstí. Ale to už je zase jiná story...