Patrik Schick není ztracený případ. Ve dvaadvaceti letech je stále tím nejcennějším produktem českého fotbalu za posledních deset let. Má dispozice patřit mezi nejlepší střelce světa. Mezi útočníky, o nichž se mluví v superlativech. Nic na tom nemění ani dosud nepovedená štace v AS Řím. Pokud ale může v budoucnosti dojít k vytěžení talentu a výjimečných schopností odchovance Sparty, je nutné, aby se minimálně na čas přesunul do jiného klubu.
Je evidentní, že aktuální nastavení „giallorossi“ ukrajuje Schickovi na sebedůvěře i chuti do fotbalu. Že v takovém stavu mysli spočinul, si může český borec samozřejmě z velké části sám. Vinu má ale i klub, spoluhráči i trenér Eusebio di Francesco. A to nezanedbatelnou.
Na podzim ukazuje Patrik Schick dvě tváře. V reprezentačním dresu září. Skóroval v obou zápasech proti Slovensku v Lize národů, trefil se v duelu s Ukrajinou, v přípravném utkání v Polsku se zapříčinil o vítěznou trefu Jakuba Jankta. Skvělá čísla jsou jedna věc, tou druhou neskrývané nadšení, radost ze hry a viditelný zápal pracovat pro mužstvo. V národním mužstvu pookřál, v žilách mu koloval adrenalin. Bylo fajn pozorovat hráče jeho kalibru absolutně ztotožněného s mužstvem.
V ostrém kontrastu je jeho působení v AS Řím. Kdo sleduje italskou ligu, případně měl možnost hledět na Schicka na půdě Ligy mistrů proti Plzni, nutně si musel myslet, že jde o dva rozdílné fotbalisty se stejnou jmenovkou na zádech. Negativní emoce se postupem času přetransformovaly do naprosté apatie. Byl to smutný pohled na kluka, který se má ve svých letech bavit hrou, již tolik miluje.
Možná se Schick neumí kousnout, překonat nesnáze, protože dosud se mu v kariéře jen dařilo a prokazatelně činil kroky vzhůru. Z druhé strany, hrát s jedinci, kteří vlastní zájem povyšují nad týmovou soudržnost, je šílená štrapáce.
Že Římané uvěznili talent kdesi na březích Tibery, je zodpovědnost trenéra Eusebia di Franceska. I on nese výraznou vinu na Schickových problémech, potažmo celého mužstva. Nevytřískal potenciál z týmu ani z jednotlivých hráčů. Nezlepšují se pod ním, naopak vykazují propad výkonnosti.
Navíc je evidentní, že Schickovi nevěří. Není pro něj důležitý. Spíš na obtíž. Existuje pouze jediná cesta, jak strastiplnou etapu kariéry stopnout. Opustit Věčné město a hledat radost z fotbalu na jiné adrese. A to co nejdříve, nejlépe už v lednovém termínu.
Respektovaný manažer Pavel Paska by měl přesně vyhodnotit situaci, Schickovi nabídnout novou voňavější alternativu a přesvědčit Řím o účinnosti hostování. Hráč nutně musí změnit vydýchaný vzduch a dodat hlavě příval pozitivního myšlení. Je to jediná možnost, aby kvůli setrvání v AS nezískal vizitku tuctového zboží. Do second handu hráči Schickova ranku totiž nepatří.