Marta na hřišti mnoho nepředvedla, pro ženský fotbal je to ale mezník
Co ukázala věhlasná brazilská fotbalista Marta za půl hodiny pobytu na hřišti Viktorie Žižkov proti Slavii Praha (její Rosengard vyhrál 3:1) v osmifinále Ligy mistryň? Moc toho vskutku nebylo. Dva ztracené míče, nákop za obranu, jednou se dostala do ofsajdu. Na její pověst dosti chudičké představení i s ohledem na zkrácený čas a fakt, že nastoupila po zranění. Přesto byla její první návštěva v České republice obrovským svátkem. Troufám si říct, že pro ženský fotbal mezníkem.
Upřímně – bráno zorem sportovní stránky, jezdit ani nemusela. Spoluhráčky nasázely Slavii i bez ní tři góly, Marta ničím významným k výsledku nepřispěla. Navíc se léčila ze zranění ramena a vyhřívání v horké lázni by jí jistě prospělo více než běhání v mrazivém žižkovském podvečeru. Její příjezd měl však ohromný význam pro propagaci ženského fotbalu. Odvětví, které si v českých podmínkách teprve buduje pozici.
Co všechno předcházelo česko-švédskému souboji v Lize mistryň? Obrovská reklama ženského fotbalu, jejíž byla hlavní postavou. Rozhovory do televize, rozhlasu, mnohořádkové články v novinách, které by bez ní na stránky v žádném případě nepronikly. Bylo jí plno a ortodoxní vyznavači mužského fotbalu a odpůrci ženského se před jejím věhlasem sklonili. Už jen pro tohle musela přijet.
Návštěva Marty vzbudila nebývalou pozornost srovnatelnou s vystoupením brazilského týmu v roce 1956. Ještě bez Pelého, největší osobností kanárků byl záložník Didi. Ale ve fanoušcích vyvolávalo tušení, že někde kdesi se odvíjí něco báječného, neznámého, exotického, hodně nepoznaného a především krásného. Marta přinesla stejný půvab.
Proto bylo její vystoupení tak vzácné, nezapomenutelné, bratru historické.
P.S. Její věhlas byl velkou výzvou i na hřišti. Při prvním dotyku s míčem ji varovně zkosila Eva Bartoňová a viděla žlutou kartu.
