Dojezd mistrovské Plzně, to je ostuda. Trestejte, ale (už) důsledně
Tento způsob dohrání ligy zdá se mi poněkud nešťastným… A řeč není jen o sestupovém kabaretu, ať už v podání Jablonce nebo koneckonců i Teplic. Počínání hráčů Plzně, tedy tři porážky v řadě po zisku titulu vrcholící debaklem 0:5 na Slavii, to je nehorázná ostuda, nedůstojná ligových mistrů. Je dobře, pokud si to klubové vedení uvědomuje a sáhlo po trestu, ale musí ho aplikovat skutečně důsledně.
Jako by se pověstná „smečka“ opět utrhla z vodítka. Ostatně, jsou to výrazy, které při popisování kádru před rokem rozverně použil sám generální manažer Plzně Adolf Šádek, tak proč si je nevypůjčit (jak nechával Limberského foukat do balonku čtěte ZDE »). Lze ještě pochopit jisté uvolnění poté, co Viktoria urvala ligové prvenství, ale tohle je opravdu moc. Úctyhodný rekord v podobě šestnácti ligových výher v řadě jí nikdo nesebere, ale pocitově ji přebyl jiný milník, pětigólový debakl 0:5 na Slavii, nejhorší za posledních deset let.
Hlavní úkol byl splněn. I tak však bylo v závěru o co hrát, pobavit diváky, vyšponovat ještě výš bodový zisk. Místo toho po posvícení přišla... Však víte co. „Je to kaňka,“ připustil kapitán Daniel Kolář. A trenér Karel Krejčí vzkazoval: „Nemělo se to stát. Velká omluva všem, co fandí Plzni.“ Právě on se mohl – vedle příznivců – cítit podveden nejvíc.
Jestli na své podřízené apeloval, ať závěr nevypustí, udělali neprofesionálně pravý opak. A postavili ho do nepříjemné role kouče, který si je nedokáže kočírovat. Přeliv na vlasech v klubových barvách, coby splněný slib hráčům za první místo, mu v těchhle souvislostech na důstojnosti nepřidal. Pádný důvod k roztrpčení ovšem samozřejmě mají i sponzoři nebo samotné město.
Reakce vedení, tedy omluva fanouškům, několikamilionová pokuta, která maže prémie za titul, a další opatření jsou na místě. Jinak klub, jenž zářivými úspěchy vyskočil z krabičky „regionální“, ani odpovědět nemůže. Nikoli pro potěšení těch, kdo Plzeň nemají rádi nebo ji prostě jen nedrží palce, ale pro své vlastní dobro a budoucnost, jakkoli dlouhou, teď musí trest důsledně dotáhnout do konce. Nezůstat jen u slov na efekt, zajistit bez pardonu nápravu. V případě takového Davida Limberského po jeho opileckém extempore se to evidentně moc nepovedlo...
