Na perspektivu, že český fotbal bude mít ještě těžší, ba prakticky až zahrazenou přímou cestu do Ligy mistrů, lze nahlížet s použitím různé logiky. Plán bohatých a mocných klubů, které se chtějí bít hlavně mezi sebou, a vydělat tak ještě víc peněz, je nutné například přijímat smířeně a realisticky. S tím, že si zároveň dobře spočítáme, že Evropská liga vlastně přináší jistější a díky počtu účastníků znásobené zisky i možnosti sportovního postupu.
Chápu, jenže: Liga mistrů je NEJ soutěž, maximální výzva, která přináší prestiž, ty nejlepší soupeře, na něž se těší diváci, příležitost konfrontace s nejlepšími, specifickou atmosféru, jež povyšuje fotbal na top společenskou událost. I mnohé zápasy druhé evropské soutěže stojí za to, ale pořád je to nezměrný rozdíl.
A nejde jen o tohle. Pokud se vrátíme k penězům, vedle obří prémie za postup se vyplatí bojovat o každý bod, protože to přináší další miliony, důležité zvlášť pro kluby tuzemské provenience. Ofenziva českých mužstev v Evropské lize nota bene může probíhat i tak.
Proto bych se tomu, aby se Liga mistrů vzdálila, snažil všemi prostředky spolu s jinými srovnatelnými zeměmi bránit. Nebo jinými slovy: nevzdat se jí snadno. Už jen pro vydobytí co nejlepších ústupových podmínek. Jakkoli sílu mají jiní a nakonec by to skončilo třeba jen na úrovni diplomatického gesta…
Související články
