Hotové strategické a taktické hody přineslo 9. kolo nejvyšší fotbalové soutěže. Až z toho jde hlava kolem. Sparta s Libercem se předháněly, kdo koho překvapí, až byli překvapení všichni, Opava se vzdala „hurá fotbalu“, herní projev upravila i Olomouc, což snad neznamená konec pěkného fotbalu v Čechách, tedy vlastně na Moravě, respektive ve Slezsku. S cizinci je aktuálně kříž jinde než na Letné, ve Slavii mají stachanovce, který nesleze z trávníku, a severní vítr byl krutý i vůči videorozhodčímu. Zajímavé výroky spjaté s událostmi posledního dějství opět glosuje rubrika Ligové (o)hlasy.
„Myslím, že tajemstvím úspěchu je tým, žijeme jako jedna velká rodina. A hlavně zaslouží kredit pan trenér Ščasný, podle mého názoru odvádí skvělou práci.“
Nicolae Stanciu, záložník Sparty
Hrdina triumfu nad Severočechy byl jasný: rumunská hvězda se dvakrát trefila, na jednu branku nahrála a rozjela akci před další. I na pravé straně zálohy, kde Nicolae Stanciu většinou zakotvil, dokázal být efektivní, ale role ve středu hřiště s odbíháním do stran, je to pravé – je to špílmachr s výbornou střelou. Proti Liberci jeho rozkvět umožnila změna rozestavení na 3-5-2, které má Ščasný v oblibě. Podle svých slov ho přitom chystal jako zbraň na obvyklé rozestavení Liberce, který ovšem své řady také přeskupil, tentokrát na 3-4-3, a podle kouče Zsolta Hornyáka tím chtěl naopak zaskočit Spartu. Načež po utkání tvrdil, že Ščasný na tuto změnu dobře zareagoval. Ať tak nebo onak, domácím to vyšlo o poznání líp. Další úkol zní: bavit lidi oba poločasy.
„Není možné, aby ligový hráč pětkrát za sebou přihrál soupeři. Kačaraba to nezvládl. Zklamal mě i Aarons. Tohle není divize, někteří hráči se musí vzpamatovat. Zejména ti zahraniční.“
Zsolt Hornyák, trenér Liberce
Když se deník Sport minulý týden vydal na průzkum do nitra aktuálních kádrů prvoligových týmů, vyšlo, že nejvíce cizinců – šestnáct – má Sparta a Liberec je s osmi legionáři pátý. Jak je vidno, trable s internacionalizací teď řeší možná palčivěji než na Letné jinde, soudě alespoň podle sobotního zápasu, kde se krom jiného „blýskl“ i obránce Damjan Vukliševič, jenž kopem do rozkroku na chvíli neutralizoval kanonýra Benjamina Tetteha a byl vyloučen. Cizinci na severu teď budou muset nutně najít společnou řeč s trenérem – pokud na ně tedy v blízké době nezačne mluvit někdo jiný.
Sparta - Liberec: Vukliševičův zkrat! Tetteha kopl do rozkroku a dostal červenou kartu
Video se připravuje ...
„Na kanadské body to byl určitě nejlepší zápas. Ale třeba Stanciu měl dva plus dva, takže se ještě musím zlepšit.“
Michal Trávník, záložník Jablonce
Jablonecký kapitán, o něhož usilovala v létě Slavia, respektive její trenéři, to vzal proti Plzni za podobný konec jako Stanciu: připsal si dva góly a z rohu přihrál Janu Chramostovi na třetí. Ve skutečnosti na tom tedy byl stejně, tedy pokud se ve fotbale nerozmohly druhé asistence, když už je řeč o kanadském bodování. I bez ohledu na to se Trávníkova cena i po filigránské trefě v Evropské lize v Rennes zase o něco zvýšila a bossovi Miroslavu Peltovi už se s předstihem roztáhlo prasátko.
„Jediný já jsem byl striktně proti. Celý život se fotbal hraje bez videa, novináři pak mají o čem psát, jestli se mělo pískat, nemělo. Ať to sudí vezmou na sebe. Já se sice v první chvíli budu jako trenér zlobit, ale s tím nic neudělám.“
Petr Rada, trenér Jablonce
Zápas Jablonce s mátožnou Plzní (Kde je ta nabitá lavička?) byl další příležitostí k rozdmýchání polemik o videu. Zatímco pomoc při zmíněném vyloučení Vukliševiče se brala jako samozřejmost, na severu zase plály vášně. Nešlo však tolik třeba o sporné penaltové zákroky, jako o prodlevu konzultací s videorozhodčím způsobenou. „Na co čekáte?!“ vyplísnil plzeňský kouč Pavel Vrba arbitra Pavla Fraňka a ironicky se otočil k tribuně: „Video, výborně!“ Jeho protějšek Petr Rada se v té chvíli přičinlivě přihlásil, prostoj mu vadil kvůli možnému ohrožení zdraví hráčů. Nehodlám to brát na lehkou váhu, nicméně nemám pocit, že by šlo o nadmíru duchaplné příspěvky do celé diskuse. A s určitostí si troufám říct, že psaní o sudích a jejich chybách valné většině žurnalistů nějaké extra potěšení nepřináší. Jsou to stejně věci: byly časy, kdy se mnozí předháněli v tvrzeních, že byli první pro video. Teď se hlásí, o to, kdo byl první proti…
RENTGEN: Vršovické derby rozhodl Coufal. Odemknul dveře do obrany Bohemians
Video se připravuje ...
„Měl jsem nervy už o poločase, asi osm lidí mi říkalo, že ho musíme sundat, že ho bolí koleno. Viděl jsem, že chce hrozně hrát. Nevím, kde tu energii bere…“
Jindřich Trpišovský, trenér Slavie
Slavia ve vršovickém derby ve druhém poločase mlela z posledního, mnozí hráči, kteří absolvovali Evropskou ligu s Bordeaux, v podstatě už od přestávky. Vladimíra Coufala byste ale nedostali ze hřiště ani párem volů. Už proti francouzskému soupeři nastoupil se zdravotními problémy, načež na jeho adresu kouč Jindřich Trpišovský pronesl: „Ten by hrál i s prasklým meniskem, jak ho znám…“ Zkoušet to zatím neudolatelný stachanovec z pravé strany obrany, zálohy i útoku v jednom naštěstí nemusel, ale jeho působení na hřišti zavání velkým riskem. Napadlo mě to najmě ve chvíli, kdy proti Bohemians skončil na zemi po podvrtnutí. Přesto dohrál, Trpišovský si šetřil střídání na konec a pro jiné hráče. A tak jestli Coufal nenastydl po závěrečné deštivé smršti, v níž se odehrávala i děkovačka, běhá na hřišti dodnes…
„My dostáváme jen samé těžké rány. Nejdřív Matoušek, teď Slepička . Je to složité. Furt přemýšlím, kolik zázraků z klobouku ještě vytáhneme...“
Josef Csaplár, trenér Příbrami
Zranění bohužel neobešlo obloukem příbramského matadora Miroslava Slepičku, který si sám v Karviné zlomil kotník. Pro Příbram je to skutečně další rána po odchodu Jana Matouška do Slavie, byť poslední. Ano tomuto transferu řekl právě Josef Csaplár, při vědomí motivace mimořádně talentovaného mladíka. Od příbramského kouče se zázraky tak nějak už čekají, tudíž věřme, že si s tím nějak poradí. Stejně jako to, že se s nepříjemným zraněním Slepička jako někdejší zápasník MMA úspěšně popere.
„Dřív jsme hráli hurá fotbal. I za pana Skuhravého jsme si říkali, že bychom měli hrát víc zezadu, ale on měl svoji hlavu.“
Tomáš Smola, útočník Opavy
Opava se naučila hrát v Brně, což se projevilo výhrou 2:0 nad Teplicemi. „Domácí“ k ní dokráčeli bezpečnějším stylem, než který do nich vytrvale hustil bývalý trenér Roman Skuhravý, dokud ze dne na den odešel za rodinou a do Dukly. Tomáš Smola to porovnal slovy, jež dokázaly, že je to střelec, podobně ovšem hovořili i další hráči ze Slezska. „Předtím jsme hráli na krásu, teď účelně na body. Takhle jsme měli hrát od prvního kola,“ prohlásil Jan Schaffartzik, jenž zdařile zaparkoval na pozici stopera. A přidal hotový aforismus: „Je frustrující, když vám všichni klepou o ramenou a vy nemáte body. Kdyby nás klepali celý rok, spadneme do druhé ligy.“ Příběh o velké fotbalové opavské rodině a dojemných vztazích extrenéra s hráči dostal jisté trhliny. Teď jde o to, jestli budou plácat po ramenou hráče Dukly…
„Konečně to byl takový poctivý fotbal na 1:0. Dát gól a nedostat, to je někdy důležitější než pěkný fotbal.“
Martin Hála, záložník Olomouce
K rozhodnutí, že už to nebude takové ofenzivní bavendo jako v minulé sezoně, došli i v Olomouci. Tam už se rozmáhal odér sestupového bahna, ve kterém těžknou nohy a malátní hlava. Mimochodem, pokud jde o debaty na téma, jaký fotbal se kdy hodí hrát, Haná je pro ně obzvlášť úrodnou půdou. V této sezoně zaujal už trenér Václav Jílek před zápasy Evropské ligy, kdy se podělil o tuto zajímavou myšlenku: „Zní to asi jako blbost, ale pro mě je výsledek 0:0 z domácího zápasu lepší než výhra 2:1.“ Změna strategie v domácí soutěži, jež přinesla kýžené tři body po vítězství zrovna nad Duklou, se vyplatila a není jistě důvod se za ni stydět. Ostatně i sám velký Karel Brückner , olomoucká legenda, blahé paměti prohlásil: „Víte, často říkáme, že nebudeme hrát na 0:0, ale ono to tak ve skutečnosti je.“ No prosím, to má Sigma nakonec docela smělé plány…
