Zaplaťpánbůh, chtělo by se úlevně vydechnout. Další výsledkově zvládnuté utkání fotbalové Slavie v Evropě nepřebila žádná aféra či povyk. A tak se nejvíc může rozebírat hodnota remízy 1:1 na Arsenalu, návrat Ondřeje Koláře (pro mě stále docela riskantní, byť klíčový) i přesun všudybyla Tomáše Holeše na stopera a gólová pointa. Přesto se jeden zvláštní, vedlejší motiv objevil. Ještě než se začalo hrát. To když rozhodčí Andreas Ekberg rozehnal slávisty držící se kolem ramen a naopak poklekl spolu s hráči londýnského klubu na znamení boje proti rasismu. Udělal přesně to, co téhle myšlence, v principu nesporně správné, škodí. A taky pomohl vyvolat další zbytečné napětí, byť nikterak drtivé.
Jedno pošeptání do ucha záložníka Glasgow Rangers Glena Kamary, jehož se hloupě dopustil slávistický stoper Ondřej Kúdela, vzbudilo vášně, vážné obvinění z rasismu, zbytečné zevšeobecňující výroky i neubrzděné diplomatické přešlapy na druhé straně. Tak citlivé téma, jakým rasismus je, se dostalo do nepěkné spirály, kterou možná utne až definitivní trest pro Kúdelu (a také Kamaru). Ozvěna totiž zřejmě bude znít ještě nějaký čas po tom.
Mezitím se však Slavia ocitla pod lupou zkoumající bedlivě jakékoli chování jejích hráčů, a to dokonce i v reprezentačním dresu. Zvlášť když je osud zavál do Walesu a pak do Londýna. Tudíž i těsně před prvním utkání čtvrtfinále na Arsenalu došlo na vyjádření postojů proti rasové (i jiné) nesnášenlivosti.
PRVNÍ DOJEM: Slavia z nouze vydřela senzaci! Navzdory únavě, hrdinou Holeš
Video se připravuje ...
A každý tým na to šel po svém. Slávisté se rozestavili u středového kruhu a chytili se kolem ramen. Švédský sudí je však „rozpustil“. Pak se připojil k hráčům Arsenalu, kteří poklekli. Tím se ve všeobecném vnímání přihlásili k podpoře hnutí či hesla Black Lives Matter (Na černošských životech záleží).
O motivaci slávistů si mohu myslet, co chci. Třeba že je to součást promyšlené obrany a taktika během vyšetřování Kúdely, stejně jako jiné její vystoupení, kampaň „NE rasismu“ a další prohlášení.
A také že to může být snaha pančovaná ekonomickými zájmy, aby si klub nezavřel hedvábnou transferovou stezku do Velké Británie. I kdyby, neměnilo by to nic na tom, že Slavia nemá být obdobně jako jakýkoli jiný klub omezována ani tlačena do nějakého způsobu boje proti rasismu. Tento styl zápasu s netolerancí zdá se mi poněkud... netolerantní.
Ekbergův zásah by šlo vysvětlit leda snahou zabránit zdržení výkopu zápasu, zvlášť když ho měli obstarat právě slávisté. Pokleknutí hráčů rozestavených na svých pozicích i své vlastní by pak mohl vykládat vzhledem ke startu zápasu za přiměřené. Nejsem si nicméně jist, že by něco takového měl v popisu práce i na mysli. A pokud ano, protože je na místě opatrnost v soudech, rozhodně to tak nevypadalo. Přitom síla symbolů je v této době nesmírně silná.
Zároveň si ani nemyslím, že by se měl sudí v takové situaci ke gestům připojovat. V každém případě je naprosto nesmyslné ze skutečnosti, že slávisté i čeští reprezentanti ve Walesu nepoklekli, vyvozovat, že se jim hodnoty považované za obecně sdílené nějak příčí. Nebo že je to snad gesto vzdoru za popotahování Kúdely, jak nadhodil list Daily Mail.
K celému případu se snažím od počátku přistupovat s maximálním pochopením pro kulturní a společenské normy, které jsou odlišné od těch českých. Podílí se na tom spousta faktorů, včetně různého historického vývoje. Jenže s nesnesitelnou lehkostí se dnes právě ti, kteří horují za spravedlnost, dopouštějí nespravedlností a upírají právo na vlastní úsudek, volbu jednání.
Agresivita při prosazování „dobré věci“ přitom jen povede k větší radikalizaci odpůrců a/nebo k tomu, že do jejich tábora přivede ty, kteří by jinak třeba stáli bez zájmu stranou. Pověstné příkopy se nezasypou, ale zase jen prohloubí. Doba tomu, bohužel, přeje.
Pokud pak jde konkrétně o Black Lives Matter, jeho veřejná podpora je při tom sporná ze dvou důvodů. Za prvé, některé cíle hnutí a jeho metody jsou přinejmenším diskutabilní. Za druhé pro mnoho lidí se tento styl protestu vyprázdnil, stal se z něho bezobsažný marketingový rituál, který systematicky nic nemění. Pokud na něj tedy nepřistoupím, neznamená to přece, že jsem rasista. Jenže i takové soudy se s nesnesitelnou lehkostí objevují.
Celé je to vůbec nešťastné z toho důvodu, že se zastírají důležitá fakta, která s aférou Kúdela souvisejí. Respektive se pozornost odklání jinam, než kam by měla mířit. Na jedné straně vzedmutí emocí přebilo okolnosti incidentu a jiné prohřešky, byť je nechci stavět na stejnou úroveň, protože jsou různé povahy. A opačně zase vedlo i k tomu, že obrana Kúdely či Slavie v Česku se začala pomalu považovat za automatickou a snad za věc národní cti. Přitom je obvinění (pozor, zatím nikoli nařčení) Kúdely z rasismu stále v rovině tvrzení proti tvrzení.
Což lze číst dvojím způsobem. Znamená to totiž i možnost, že se nepřijatelného chování skutečně dopustil.
Témata:
fotbal, sport, evrpská liga, SK Slavia Praha, Evropa, rasismus, Wales, Ondřej Kúdela, Arsenal FC, sportovní soutěž, Tomáš Holeš, Velká Británie, Rangers FC, Black Lives Matter, Sport na Heureka.cz
Související články
