Nasadil ochrannou masku a i přes zranění v obličeji šel do akce. Ondřej Kolář v těžké chvíli vlezl na hřiště a pomohl Slavii ve čtvrtfinále Evropské ligy na Arsenalu. Je jedním ze symbolů udatného výkonu českého mistra, který se proti slavnému soupeři udržel ve hře o semifinále evropského poháru. Hrdina duelu pak také v rozhovoru pro ČT sport potvrdil, že helmu už neodloží. „Už se těším, až masku za nějakých osm devět týdnů sundám. Ale ta helma mi zůstane. Tu už si asi nechám preventivně,“ hlásil po zápase. Bude tak připomínat Petra Čecha, který už také ochranu hlavy do konce kariéry neodložil.
Před třemi týdny Koláře sroloval na Rangers Kemar Roofe, střídal pro otřes mozku, následná vyšetření odhalila zlomeninu v obličeji. Naštěstí ne takovou, aby slávistická jednička musela na operaci.
Kolářův návrat do akce trval extrémně krátce, pouhé tři týdny. Reprezentační gólman šel do risku, ale s obličejovou maskou a v helmě odchytal vstup do čtvrtfinálové partie na Arsenalu. O jeho nasazení se rozhodlo až v den zápasu. Brankář měl svolení od doktorů a nakonec se rozhodl, že svým parťákům pomůže.
„Má můj obrovský respekt a obdiv, jak do toho šel, že chtěl pomoct týmu. Řekl, že jde do brány, nespekuloval, jestli je rozchytaný. Podstoupil velké riziko a ukázal, že je velká osobnost,“ smekl po utkání trenér Slavie Jindřich Trpišovský.
V úvodu těžkého duelu na něm pauza byla znát, zkazil několik rozehrávek. Postupně se ale dostával do obvyklé pohody, během první půle rozehrál ze slávistů nejvíc přihrávek - 33. „Je to současný styl, za mě se takhle nehrálo. Je to na riziko, někdy chyběl krok a třeba Willian mohl Koláře atakovat. Jak na to nejsem zvyklý, mám z toho nervozitu až tíseň, že to někdo zkazí a dostaneme gól,“ přiznala v poločasovém studiu České televize slávistická ikona Vladimír Šmicer.
Kolář už v prvním poločase čelil mnoha nepříjemným situacím. Ve 29. minutě šel sám na slávistického gólmana z úhlu křídelník Saka, levačkou jej obstřelil nepřesně. Ve 39. minutě skvěle vytáhl na roh nepříjemnou hlavičku od Holdinga. Slávisté přežili množství dalších šancí.
„Jsem rád, že jsem to vydržel, moc si toho výsledku vážím. Jsem trošku unavenej, přeci jen jsem čtrnáct dnů jsem skoro nic nedělal, to je znát. O zápas na Arsenalu nechce nikdo přijít, udělal jsem pro to maximum. Měl jsem povolení od doktorů a pak už to bylo čistě na mě. Osm, devět dnů jsem jen doma ležel na gauči a nic nedělal,“ pověděl po utkání Kolář.
Lacazette Oskyho zachránil
V 62. minutě vyrobil na půlce obrovskou chybu Oscar, který přišel o balon jako poslední hráč. Samostatný nájezd Lacazetta skončil na spojnici branky, Oscar se za své zaváhání omlouval zvednutím rukou.
„Trošičku jsem litoval, že jsme neprohodili Oscara a Provoda v pozicích, on občas takový zkrat má. Zrovna jsem o tom přemýšlel a třicet vteřin na to přišla tahle situace, chtěl jsem si dát facku. Naštěstí to Lacazette nedal a Oskyho zachránil,“ vyčítal si Trpišovský.
Willian zakroutil přímý kop na tyčku, s tím by Kolář těžko mohl něco dělat. Odolával až do 86.minuty, kdy dostal míč do sítě střídající Pepe. Slávisté, byť z náročného programu posledních týdnů viditelně vyčerpaní, ale zápas nezabalili. Přitlačili slavného soka a v nastavení srovnal hlavičkou na konečných (a do domácí odvety velmi příznivých) 1:1 Tomáš Holeš.
Helmu si Kolář nechá do konce kariéry
„Gól na Arsenalu si budu pamatovat do konce života, navíc branka venku je v pohárech super. Neměl jsem chodit na zadní tyč, ale chtěl jsem si míč najít a zezadu to zavřít. Vyšlo to krásně: já do toho jen skočil a štěstí, že to gólman nechytil,“ radoval se střelc „sešívaných“.
„Na Tomáše Holeše můžu pět jenom ódy, hrál famózně. Byl jsem až překvapený, jak mi odskakoval, jak bránil. Klobouk dolů, jak to zvládl. Všem vytřel zrak, ukázal, jaký je to hráč. Vážím si toho, jak se šance chopil,“ chválil pak druhého hrdinu duelu Kolář.
Tomu jeho zdravotní pomůcky trochu kazily komfort. „Člověk se potí, teče mu to do očí, pořád jsem se otíral. Před sebou vidím všechno dobře, strany mi dělají trochu problém. Ale maska je vyrobená na míru a je udělaná fantasticky. Měl jsem ji teď na třech trénincích, trošku jsem si na to zvykl. Nic příjemného to ale není,“ popisoval své pocity.
Už se však těší, až masku za zhruba dva měsíce sundá. „Helma mi ale zůstane, tu už si asi nechám preventivně, když by mělo přijít nějaké zranění nebo náraz, tak ať ji mám. S helmou budu chytat do konce kariéry,“ potvrdil.
