Porazit Crosbyho je strašně příjemné. Komentář budu psát asi denně
V sobotu se mi povedlo dát vítězný gól proti Penguins. Bylo to při přesilovce, které se nám teď v posledních týdnech docela daří. Joe Pavelski vyhrál buly na modrou a já hned mazal před branku. Přišla střela, kterou jsem tečoval, ale gólman ji vyrazil. Naštěstí u mě nikdo těstí nebyl, takže jsem si stihl puk sem stáhnout, přehodit na forhend a hodit uklidit ho do brány. Přesně takhle to po nás chtějí trenéři. Nic složitého nevymýšlí. Vyhrát buly, okamžitě clonit gólmanovi a cpát to na branku. Jsem rád za gól, ale sem hlavně rád za dva body do tabulky.
Následnou oslavu jsem si pak parádně užil. Střílení gólů mám moc rád, zvlášť proti Tučňákům. Porazit Crosbyho a spol. je strašně příjemné. Pro tým to něco znamená. V počátku sezony se jim úplně nevedlo, ale pořád je to mančaft, který v posledních dvou letech vyhrál Stanley Cup. Každý se proti nim chce ukázat, mě nevyjímaje.
Celkově se nám teď jako týmu ám daří. Z pěti posledních zápasů jsme vyhráli čtyři. Táhne nás hlavně Jumbo Joe (Thornton). Je neuvěřitelný. Každý zápas se posouvá v historickém bodování NHL nahoru. Tuším, že už je šestnáctý, což je obdivuhodné. V kabině mu pořád dokola gratulujeme. Všichni v San Jose ho mají rádi. Je obrovský pohodář. Vždycky platil za nahrávače, teď ale dává hlavně góly, tak si z něho v šatně děláme srandu, že se z něj na staré roky stal střelec.
A to v utkání s Torontem přišel při rvačce o kus vousů! Hodně jsme se nasmáli, protože tohle jsem opravdu ještě nikdy neviděl. Byla to velká kuriozita. On má těch vousů ale tolik, že si je v kabině hned učesal a ani to vlastně nebylo poznat, že o něco přišel. To by se mně stát nemohlo! On navíc na ně používá nějaký speciální přípravek, takže je měl zase brzo zpátky.
Ale zpátky ke hře. Před pár zápasy mě trenéři z centru třetí formace přesunuli na křídlo druhé k Loganu Couturovi. Velká změna to pro mě není. Pořád si totiž připadám tak trochu jako centr. Je to dáno tím, že mi jdou líp buly, takže chodím na všechny já. Ať ho vyhraju nebo prohraju, musím se pak nějakou dobu dál pohybovat uprostřed a chovat se na ledě jako centr. Mám to tak půl na půl. Jsem na to ale zvyklý, takže mi je v podstatě jedno, kam mě kouč postaví.
V sezoně si nemůžu stěžovat vůbec na nic. Trenér mi věří, v podstatě pořád hraju kolem dvaceti minut za zápas. Chodím na všechny situace. Od přesilovek, oslabení, až po poslední minuty, když třeba hrajeme bez brankáře a potřebujeme vyrovnat. Ze všech útočníků mám největší průměr času na oslabení. To je velká známka důvěry, kterou já se snažím splácet cet výk svými výkony.
Tabulka je teď strašně našlapaná a já jsem rád, že se nám aktuálně daří. Prohráli jsme akorát s Coloradem, které už má teď šňůru devíti výher, což je parádní číslo. Je to trochu překvapení. Mají ale hodně šikovný, rychlý tým. Liga se hodně vyrovnává. Jim pomohlo hodně zápasů doma, kde se jim daří. Nás před All-Star breakem (přestávkou) ještě čekají dva zápasy. Po tom to ale máme šíleně nabité. Hrajeme každý druhý den. Mimo jiné máme i odvetu s Avalanche, o takže jim tu porážku budeme chtít oplatit.
Na závěr pak jedna perlička… Vždycky, když mám v neděli psát tenhle komentář, tak v sobotu den před tím dám minimálně jeden gól. Tak si říkám, jestli bych do Sportu nemohl takhle psát denně, aby mi to tam padalo pořád. Co říkáte?
