Tak to konečně začalo! Jsem fakt rád, pauza byla dlouhá a já už se nemohl dočkat. Sezonu jsem navíc rozjel dobře. Deset bodů v deseti zápasech, to je paráda. Kdybych nebyl dřevák, mohlo jich být ještě o něco víc, pořád dost šancí neproměňuju. Na nic si ale stěžovat nemůžu. Ice time mám každý zápas vysoký, hraju první přesilovku i oslabení. Bylo by nádherné udržet bod na utkání celý rok, hlavně však musíme vyhrávat.
Zatím jsem dal čtyři góly, kupodivu - všechny docela hezké. Táta má radost. Sám chodí hrávat - hokej a pořád mi říká, jak on dává pěkné branky a já samé odrazy od zadku nebo od brusle. Jsem za to rád, ale klidně bych bral i takové šmudly. Gól je gól a je jedno, jak padne. Když jich chcete dát hodně, potřebujete i nějaké šťastné, kdy vás to prostě trefí. Chci být lídrem, což se zatím docela daří.
Páteční utkání jsem bohužel nedohrál. O co přesně jde, říct nemůžu. Nemělo by to ale být nic vážného. To zranění mě trápí v podstatě od začátku sezony, mimo jiné mě dost omezuje při vhazováních. Proto jeden večer jdu na dvacet buly a další třeba jen na dvě. Naštěstí jsem další zápas už nastoupil.
Jako tým jsme zatím spokojení tak napůl. Vyhráli jsme jenom polovinu zápasů, herně se ale zvedáme. V prvních týdnech jsme měli těžký los. Hráli jsme jen třikrát doma, už máme za sebou dva nejdelší možné tripy na východní pobřeží. Pro tělo je to dost náročné, za ty roky jsem si na to ale zvyknul. Těším se na listopad, to budeme hlavně u nás. Doma je doma.
Jsem rád, jak do kabiny zapadl bek Erik Karlsson. Celý tým se zatím trochu sehráváme, trenéři teď míchali složením obranných dvojic. Sedá si to.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
