Jeho chyby na Světovém poháru vám teď popíše každý hokejový fanoušek spatra. Obránce Michal Kempný si je sám uvědomuje. Kouč Josef Jandač také. Přesto je bek mířící do Chicaga světlou výjimkou české obrany. Má své cenné přednosti, ale teď na Světovém poháru poznal úplně jiný svět. A než ho prozkoumá, chvíli potrvá.
Když proti Kanadě v útočné třetině naivně trefil prvního hráče, Crosby se dostal do samostatného úniku – nedal.
Když se v samém závěru první části pokoušel o konstruktivní rozehrávku ve chvíli, kdy do přestávky zbývalo pár vteřin, Crosby ho obral o puk a Kanada udeřila potřetí.
Když se v prodloužení utkání s výběrem Evropy pustil do útočné akce, unáhleně vystřelil a soupeř rozhodl, čímž téměř uhasil české naděje na postup.
Málokdo už však vidí další kontext jeho výkonů. Jandačova obrana se až podezřele často řídí pravidlem: kdo nic nedělá, nic nezkazí. Kempný je však tím, kdo se snaží rozehrávat nejčastěji a navíc se solidní úspěšností. Je nejaktivnějším českým bekem ve střední třetině, kde zastavil suverénně nejvíc akcí soupeře dobrou poziční hrou, přístupem a bruslením. Při zakončení se tlačí do osy, aby jeho rány byly co nejnebezpečnější. To všechno potvrzují pokročilé statistiky, které deník Sport sbírá.
Ano, trefit při zakončení prvního soupeře, je neomluvitelné. Stejně jako nerozvážnost v prodloužení. Stejně jako hrubá chyba při rozehrávce. Ale jsou tací obránci, kterým stačí puk dostat jakýmkoli způsobem ven ze třetiny a zamíří na střídačku. Poté se však valí další útok na českou branku. A právě tehdy vzniká ta výrazná střelecká převaha soupeřů. Nebo alespoň častější gólové příležitosti.
Zmíněné Kempného chyby jsou na turnaji, jakým je Světový pohár, neomluvitelné. Na druhou stranu se snahou o konstruktivní rozehrávku chyby přicházejí, jde jen o to jich udělat co nejméně.
Šestadvacetiletý rodák z Hodonína je tak přesto tím světlejším faktorem české defenzivy.
Je potřeba si uvědomit, že ještě v předminulé sezoně hrál extraligu, naposledy v KHL za Omsk, ale zámořský hokej ochutnal poprvé. Nelze od něj čekat zázraky. Spíš by potřeboval, aby vedle někoho mohl růst. Aby byl čtvrtým bekem a měl víc klidu, ale to při pohledu na českou soupisku není možné. Což zrovna jeho chyba není.
Příběh raketové kariéry mu však moc nepomáhá. Rok tušil, že půjde NHL, ale nenaučil se řádně anglicky. Při rozhovorech razantně odmítá myšlenky na farmu, jakoby si myslel, že to není soutěž pro něj. Ovšem ti, co si mysleli, že jim to v zámořské lize půjde hned a samo, velice rychle narazili. A udrželi se v ní jen tehdy, kdy se z šoku dokázali oklepat.
Kdyby si začal sondovat realitní společnosti působící v Rockfordu, města, kde hraje farma Blackhawks, byl by to ten nejlepší signál. Hlavně pro jeho psychiku, aby případné zklamání nebylo příliš velké. Potenciál v něm je, ale musí ho ještě tvrdě odfárat.
Témata:
reprezentace, blog, Světový pohár, sport, tomáš vrábel, hokej, Michal Kempný, Sport na Heureka.cz
Související články
