Vysoká hra Zdeňka Haníka: Trenér Růžička to má těžší než hráč Jágr
Ivan Lendl měl stoprocentní pravdu, když naznačil zhruba před týdnem v tomto deníku, nominace Jaromíra Jágra na MS je čistě záležitostí kouče Vladimíra Růžičky, přesněji řečeno domluvy jich dvou. Především u národního týmu se musí ctít zákon: že kdo zodpovídá, ten rozhoduje...
Dnes nenahraji těm, kteří touží po „krvi“ Vladimíra Růžičky v souvislosti s horkou kauzou. Celá záležitost je jistě nepříjemná, ale nevěřím, že by kouč Růžička upřednostnil nějakého hráče za úplatu, a co se týká etické stránky problému, bude tak či tak každý z nás jednou skládat účet sám za sebe. Případným morálním arbitrům připomínám slova písně Svatopluka Karáska: „...my můžem třídit brambory, ale nás si potom přebere bůh...“
Proto se budu raději držet sportovní noty a po krátkém úvodu se dostanu k tématu nominace Jaromíra Jágra na MS. Ovšem začnu u svého sportu.
S nominací „hráče ve věku“ mám osobní zkušenosti. První je hráčská. V roce 1993 mi bylo 36 let a jako kapitán československé reprezentace jsem odmítl jet na mistrovství Evropy. Na rovinu říkám, že mi scházela nejen forma, ale především odvaha.
Měl jsem tehdy ve volejbalovém prostředí jako hráč dobré jméno, a bál jsem se pokazit si ho případným špatným výkonem. Ono se to na sebe těžko prozrazuje, ale už mám něco za sebou, a proto nemám strach přiznat lidskou slabost. To jen tak pro ilustraci, co může běžet v hlavě „zasloužilému hráči“.
Pak je tu zkušenost trenéra reprezentace ČR, když jsem bral do nároďáku hráče, kteří již měli nejlepší léta za sebou. Pokud trenér zve do týmu hráče, který je za vrcholem výkonnosti, musí si uvědomit, že s ním bere rovněž celou jeho minulost i vše, co s ním souvisí v aktuální době.
Mám na mysli jeho společenské i mediální postavení, které hráč vnímá jako svoji neoddělitelnou součást. Čili je velmi málo pravděpodobné, že trenér takového hráče nějak zásadně přiměje, aby se něčemu podřizoval nebo podstatně měnil svoje chování. Při finální akci (třeba MS v hokeji) přijdou kritické okamžiky, jež prověří pevnost stavby, které se říká TÝM, i to, zda trenér vsadil na správné koně.
Jsou hráči, kteří na sebe upozorňují mimořádnými individuálními výkony, tzv. hvězdy. A proti tomu stojí hráči, již jsou spíše architekty vítězství. Trenér si musí ujasnit „mapu minulosti“ každého hráče, a posuzovat nikoliv pouze statistiky individuálních výkonů, ale v první řadě vliv či podíl zařazení hráče do kádru na výsledek družstva.
Vyhrávači posunují umístění družstva nahoru, hvězdy vylepšují svoje individuální statistiky a vlastní mediální věhlas. A to je sakra rozdíl. Když trenér vybírá slavného hráče za zenitem, měl by si vnitřně dobře rozhodnout, zda se jedná o skvělého hráče, či vyhrávače (někdy to jde ruku v ruce – to je potom radostná práce).
Cílem trenéra je vyhrát, nikoliv jen hrát dobře. Naše profese se totiž ve skutečnosti jmenuje „vyhrávání“, ať jde o volejbal, basket nebo hokej.
Trenér Růžička to má těžší v tom, že musí vyhrávat. To se od družstva jako Česko na domácím šampionátu očekává a za výsledek je zodpovědný trenér. Od hráčů naopak především veřejnost očekává, že budou hrát dobře.
Cítíte, že je v tom trochu rozdíl? Nebo snad za neuspokojivé výsledky Sparty ve fotbale vyletěl z týmu někdo z hráčů? Pokud vím, vyletěl trenér Lavička a z hráčů nikdo.
Jaromír Jágr, pokud bude na MS, určitě špatně hrát nebude, protože špatně hrát ani neumí. Je to jeden z nejlepších hokejistů všech dob. V případě neúspěchu půjdou média i veřejnost po Růžičkovi. Jágr je v tomto směru nedotknutelný. Vždyť už světu vše ukázal, nemusí znovu a znovu dokazovat, že to umí.
Na druhé straně může svou přítomností zásadně ovlivňovat klima v týmu, jeho pozice je strašně silná, přestože za výsledek družstva je zodpovědný trenér. Asi cítíte to napětí. Jako obligátně konstatuji, že volejbal není hokej, a hokejový trenér to má z hlediska společenského dopadu daleko těžší než volejbalový.
Vedle toho, že se veřejně vyznávám z pocitu, že hokej vnímám jako úžasnou, chlapskou hru, chtěl jsem říct, že trenér Růžička to má při volbě před MS prostě těžší než hráč Jágr.
