Hokejové šílenství se rozjíždí. Přihořívá. V pátek startujeme! V sestavě i s Jaromírem Jágrem, hokejovým Bohem, který ovšem, paradoxně, svou účast vlastně oficiálně stále nepotvrdil. Ještě pár dní před startem turnaje mluvil vyhýbavě.
Uvidíme… Záleží na jiných hráčích… Ve stylu, že se nechce nikam cpát. Řada fanoušků si povzdychla: Má tyhle výroky zapotřebí? Mohl si je odpustit, to ano. Jenže i tato někdy váhavá prohlášení k němu patří.
Stejně jako úchvatné akce, jimiž už 25 (!) let baví fanoušky národního týmu. Právě v roce 1990 si odškrtnul první šampionát, teď se chystá přidat desátý. Jeho role se změnila. Sám mluví o tom, že nechce být spasitelem, na němž všechno visí.
Ten mučivý tlak ho při minulých akcích dusil. Proto se stáhl. Proto volil před šampionátem tak opatrný a vyhýbavý slovník. Ale proč zrovna tohle řešit? Jágr je v nominaci. Naprosto zaslouženě. A tečka. Neřešme pár jeho matoucích vět.
Ale oceňme fakt, že i v době, kdy by si dávno zasloužil letní odpočinek a místo na polstrované židli ve VIP sektoru, se pouští do dalšího reprezentačního dobrodružství přímo na ledě. Znovu se jde bít za národní tým.
I když chce být v ústraní, dobře ví, že případný neúspěch půjde za ním. Se jménem JÁGR na dresu nikdy nebude tuctovou figurou. Přesto jde pomoct. Tohle je třeba ocenit a užít si to.
Nestárnoucí legenda si zaslouží potlesk. Ať už bude v jakékoliv roli. A ať před šampionátem mluvila jakkoliv. Ta její hlavní řeč přijde na ledě. A nejvíce v době, kdy půjde o všechno.
Související články
