Říha vykročil správnou nohou. Až Bratislava ale ukáže, jaká je to cesta
Působí jistěji. Reprezentační kouč Miloš Říha se v ostře sledované funkci zabydluje. I když se občas nevyhne některým mediálně neobratným vyjádřením, je vidět, že se snaží reprezentaci vtisknout tvář. Svoji tvář.
Tým Švédské hry zvládl, obstál. Až na výpadek s Rusy, kdy hrál bez elitní formace, to byl takticky vyzrálý výkon. Zdá se, že si hráče trenér získává na svoji stranu. Nenechává se zviklat tím, co slyší kolem. I od svých předchůdců. Že je pouhou iluzí vsázet na jádro. Že na to před šampionátem může šeredně doplatit… Jak se pak vyrovná s nabídkou z NHL? Z hráčů světové úrovně?
Říha si dál trvá na svém. Švédské hry ukázaly, že hráči jako Kovář, Gulaš, Sekáč, Kvapil nebo Kundrátek mohou skutečně vytvořit osu týmu. Že mohou být zaslouženými tahouny. Kouč chce vytvořit jádro, které bude sehrané. Soudržné. Bojovné. Mladým nechce zbytečně umetat cestu.
Smělá představa. Zkušenosti z minulých let, i těch už úspěchy zaprášených mistrovství, jasně ukázaly, že o osudu vrcholného turnaje stejně rozhodne, kdo bude k dispozici z NHL. A jak se trenérům podaří s hráči pracovat. Jak je získat na svou stranu. Říha deklaruje, že nechce tuhle hru na poslední chvíli hrát. Pro něj to není cesta. Nechce čekat. Chce mít jasnou představu dopředu. Až šampionát v Bratislavě ukáže, která cesta je ta správná. Jedno je jisté: po Švédsku se zkušený kouč ve svém plánu zase utvrdil.
