PŘÍMO Z BERLÍNA | I jeho samotného obsazení prvních tří míst překvapilo. On na nich totiž chyběl. Koulař Tomáš Staněk se sice touto sezonou dost protrápil, před jejím vrcholem, mistrovstvím Evropy v Berlíně, si už ale na medaili dost věřil. „Nepovedl se mi ale takový úlet jako ostatním,“ zhodnotil po úterním finále. To ovládli Poláci Michal Haratyk a Konrad Bukowiecki, třetí skončil domácí David Storl.
Jak jste s výsledkem spokojený?
„Brambora, no. Zklamání samozřejmě je, protože jsem věděl, že jsem fyzicky připravený, ale bohužel jsem koulař a nemohl jsem celou sezonu trénovat kouli. Nebyl jsem dobře technicky připravený a vyházený, abych si s tím mohl hrát a udělat nějaký takový úlet jako ostatní.“
Co říkáte na vývoj soutěže?
„Byl překvapivý… Čekal jsem Storla i Haratyka. A sebe, samozřejmě. Konrad překvapil, jeden strašlivej úlet. Měl kliku, no. Je vyházený, já ne.“
Čtvrtá příčka vám patřila i loni na mistrovství světa. Je to teď stejné?
„Mistrovství světa a Evropy se nedá moc porovnávat. V tomhle světle to vypadá jako neúspěch proti Londýnu. Ale je to čtvrtý místo, výkon za 21 metrů. Bohužel teď jsem o to víc naštvanej, že jsem věděl, že můžu hodit daleko a nebyly tam ty důležité prvky, že bych předběhl kouli a vzal ji na sebe, aby to byl kopec a vzaly to prsty. Energie nešla do koule, zůstala v kruhu.“
Podepsala se na vás ne moc vydařená pondělní kvalifikace?
„Ne, já to hodil za sebe. Věděl jsem, co jsem dělal špatně, teď jsem házel úplně jinak. Začal jsem si od prvního pokusu dávat bacha na začátek, abych to kopl dopředu, což se mi celkem vedlo, ale nedostal jsem se pod tu kouli. Nebyl tam takový tlak do ní. Přijde mi, že jsem šel od ní. Ty pokusy nebyly špatně rozjetý, ale chybělo tam došťouchnutí v konci.“
Prostředí stadionu vám vyhovovalo víc než o den dříve berlínské náměstí?
„To stoprocentně. Připadal jsem si najednou jak pták vypuštěný do přírody. Těch třicet metrů bylo pro koulaře hodně malá klícka. Ještě s nějakýma lavičkama, rozhodčíma. Tady to bylo úplně supr. Tam to vůbec nebylo udělané pro atlety, to byla klasická exhibice. Ve finále mě ale trochu mrzelo, že to zbytečně natahovali. Díky novému pravidlu nám zkrouhli pokus na 30 vteřin, a najednou tam dávají kužely a závodník zbytečně čeká nachystaný. Soutěž trvala minimálně o 15 minut zbytečně dýl. A asi se to podepsalo na všech.“
Během soutěže vám radila i Helena Fibingerová. Co vám říkala?
„Snažila se mě povzbudit, radili se tam s trenérem, jak to do mě nacpat, aby se to povedlo. Bohužel se to nepovedlo, ale radili mi to, co jsem věděl. Že na to mám a jenom se to musí sejít. Dělal jsem pro to úplně všechno. V posledním pokusu jsem málem zkolaboval, to se mi nějak zatočila hlava, jak jsem vycházel z kruhu. Asi na mě padla tíha okamžiku. Najednou jsem vůbec neměl energii. Další dny asi budu hodně unavený.“
Co vás čeká dál?
„Určitě si dám den volno a budu pokračovat v tréninku. Konečně můžu házet, mám před sebou ještě důležité závody, finále Diamantové ligy, další dvě Německa, která mě hodně baví. Mám co vracet, takže budu trénovat a pokračovat dál. Věřím, že když se všechno sejde, určitě můžu posunout i český rekord. I když to tady nevypadalo, může se to sejít, poskočí to o půl metru, pak zase o kousek… Budu pokračovat dál.“
Související články
