Osmnáctiletý švédský tyčkař Armand Duplantis překonal na mistrovství Evropy v Berlíně výšku 605 cm. Třikrát vylepšil světový juniorský rekord, osobní maximum během jednoho večera zvedl o dvanáct centimetrů. Pod otevřeným nebem skočil výš jen Sergej Bubka, který v roce 1994 zdolal 614 cm. Světový rekordman Francouz Renaud Lavillenie se musel spokojit s bronzem, stejně jako v roce 2009, kdy na stejném stadionu vstoupil mezi světovou elitu. Česká mílařka Simona Vrzalová obsadila v závodě na 1500 m páté a Diana Mezuliáníková desáté místo. Štafeta mužů na 4x100 m sice postoupila do finále, ale kvůli zranění Jana Veleby k němu nenastoupila.
Duplantis třikrát vylepšil světový juniorský rekord, osobní maximum během jednoho večera zvedl o dvanáct centimetrů. Pod otevřeným nebem skočil výš jen Sergej Bubka, který v roce 1994 zdolal 614 cm. Světový rekordman Francouz Renaud Lavillenie se musel spokojit s bronzem, stejně jako v roce 2009, kdy na stejném stadionu vstoupil mezi světovou elitu.
Mladý Švéd opravoval jen na 580 cm, na první pokus vytvořil světový juniorský rekord 595 a totéž předvedl na dvou následujících výškách. Zařadil se na čtvrté místo historických tabulek bez ohledu, zda to bylo venku nebo v hale.
Dlouho s ním držel krok Rus Timur Morgunov, objev letošní sezony, ale 605 už bylo nad jeho síly. Lavillenie, toužící po čtvrtém evropském zlatu, měl problémy už na 580 cm. Dvakrát shodil, ale zabojoval, poslední pokus si schoval o pět centimetrů výš a uspěl. Pak riskantně vynechal a překonal 595, ale výš už to tentokrát nešlo.
Běh na 1500 metrů vyhrála britská běžkyně Laura Muirová v čase 4:02,32 a její krajanka Laura Weightmanová přidala bronz. Obě britské běžkyně s vědomím, že mají na kontě letos nejlepší evropské časy, od začátku udávaly tempo a do posledního kola vbíhaly se značným náskokem. Muirová první pozici udržela, ale britský dvojblok rozbila Polka s marockými kořeny Sofia Ennaouiová.
Češky byly s výsledkem spokojeny
Vrzalová, která loni na mistrovství světa v Londýně v rozběhu v cílové rovince vzdala, tentokrát měla dost sil i v závěru a ve finiši se prodrala až na páté místo. "Jsem spokojená, to jsem skutečně nečekala. Chtěla jsem být do toho osmého místa a splnila jsem to nad míru," řekla po závodě.
Spokojená byla také Mezuliáníková, která při premiéře ve finále mistrovství Evropy doběhla desátá. "Byl pro mě hlavně úspěch, že jsem se dostala do finále, takže za každé lepší místo než dvanácté jsem ráda," uvedla šestadvacetiletá běžkyně. Až za ní skončila polská obhájkyně titulu Angelika Cichocká, která původně chtěla běžet jen osmistovku, ale po vyřazení v semifinále se dodatečně přihlásila i na tuto trať.
Štafeta na 4x100 m mužů zůstala v rozběhu časem 38,94 jen 12 setin za nejstarším českým rekordem z roku 1972. Čtveřice Zdeněk Stromšík, Jan Veleba, Jan Jirka s neobvyklým finišmanem Pavlem Maslákem skončila ve svém běhu čtvrtá, ale druhý nejlepší čas v české historii ji posunul mezi osmičku finalistů. Částečně i proto, že Němci ve druhém běhu na vedoucí pozici v cílové rovince upadli.
Finále bylo odloženo o více než půl hodiny a Velebu chytly v tunelu křeče do obou zadních stehenních svalů v době, kdy už nebylo možné nasadit náhradníka. Ještě zkusil vyběhnout na dráhu, ale křeče se mu vrátily. Z dalšího útoku na rekord tak sešlo ještě před startem.
Kolegové ze štafety Velebu odrazovali od toho, aby se zkoušel postavit na start. "Ale možná je to moje poslední Evropa, tak jsem chtěl běžet, chtěl jsem běžet dobře, měli jsme na skvělý čas. Ale po představení, jak jsme vyběhli na dráhu, tak jsem dostal znovu křeče a nemohl jsem ani jít, takže jsem pak ukázal na Zdeňka (Stromšíka), že to nejde a že by to byl akorát potupný výkon. Takhle jsme to nechtěli," vykládal novinářům jednatřicetiletý sprinter.
Dlouhá pauza jeho stavu nenahrála, ale je přesvědčen, že neudělal nic špatně. "Snažil jsem se tomu předejít, většinou si na to dáváme sůl. Myslím si, že jsem byl ten, co to úplně nepodcenil, ale bohužel, asi už jsem starej," poznamenal smutně.
Ženská štafeta sice zaběhla letos nejlepší čas 44,12, ale stačil jen na 12. místo.
Portugalec Évora vybojoval první evropskou medaili
Běh na 5000 m vyhrála Sifan Hassanová z Nizozemska a k triumfu na 1500 m před dvěma lety přidala další zlato. Dokázala, že její nedávný evropský rekord z Diamantové ligy v Rabatu nebyl náhodný. Smutnou hrdinkou byla vítězka desítky Lonah Salpeterová z Izraele. Omylem finišovala o kolo dříve, a než se znovu rozeběhla, byly medailistky už pryč. Posléze byla diskvalifikována kvůli vyšlápnutí z dráhy krátce po startu.
Stříbro získala Britka Eilish McColganová, druhá Evropanka, která letos zaběhla pět kilometrů pod 15 minut. Bronzem si alespoň trochu vynahradila zklamání Turkyně Yasemin Canová, která přijela do Berlína obhajovat double z Amsterodamu, ale na desítce propadla.
Němka Gesa Felicitas Krauseová obhájila titul v běhu na 3000 m překážek a skvělým finišem vybojovala pro hostitelskou zemi už šesté zlato. Skvělým závěrem předstihla Švýcarku Fabienne Schlumpfovou. Třetí doběhla Norka Karoline Grövdalová, která začala steeplařskou kariéru druhým místem na ME do 23 let v roce 2011 v Ostravě, ale až do loňska běhala jen tratě bez překážek.
Portugalský trojskokan Nelson Évora, mistr světa z roku 2007 a olympijský vítěz z Pekingu o rok později, se v 34 letech dočkal první evropské medaile a hned zlaté. Lídr letošních tabulek Alexis Copello už skoro slavil první evropské zlato pro Ázerbájdžán, vedl skokem dlouhým 16,93 cm, ale v páté sérii se rozběhl Évora a jako jediný přelétl hranici 17 metrů. V pravý čas si vylepšil letošní maximum na 17,10.
Polská kladivářka Anita Wlodarczyková získala evropský titul počtvrté za sebou a pro svou zemi vybojovala v Berlíně už sedmé zlato. Světová rekordmanka, která letos pravidelně hází o tři metry dál než největší soupeřky, diváky napínala až do třetí série. V ní předvedla 77,82 a o vítězce bylo rozhodnuto, zvláště když pak ještě přidala více než metr na 78,94.
Britové i Britky zářili
Tři roky po senzačním bronzu na MS v Pekingu znovu překvapila Alexandra Tavernierová. Hned prvním hodem zlepšila francouzský rekord na 74,78 a to stačilo na stříbro. Zabránila tak polským kladivářkám, aby kompletně ovládly stupně vítězů.
Britská štafeta žen vyhrála běh na 4x100 m v letos nejlepším světovém čase 41,88 a Dina Asherová-Smithová získala v Berlíně třetí zlato, což na jednom šampionátu dokázala naposledy Němka Katrin Krabbeová ještě v barvách NDR v roce 1990 ve Splitu. Nizozemce Dafne Schippersové se ani tentokrát odveta za individuální sprinty nepovedla a má "jen" další stříbro.
Také sprinterskou štafetu mužů ovládli Britové, stejně jako na dvou předchozích evropských šampionátech i na loňském mistrovství světa v Londýně, kde senzačně porazili Američany. Sedmé zlato vyneslo britskou výpravu na první místo v hodnocení zemí. Stejný počet vítězství měli i Poláci, ale Britové k tomu přidali víc stříbrných medailí.
Výsledky ME v atletice v Berlíně
Mistrovství Evropy v atletice v Berlíně
Muži
Maraton: 1. Naert (Belg.) 2:09:51, 2. Abraham (Švýc.) 2:11:24, 3. Rachik (It.) 2:12:09, 4. Guerra (Šp.) 2:12:22, 5. Ghebrehiwet Faniel (It.) 2:12:43, 6. Espaňa (Šp.) 2:12:58. Družstva: 1. Itálie, 2. Španělsko, 3. Rakousko.
4x100 m: 1. Británie (Ujah, Hughes, Gemili, Aikines-Aryeetey) 37,80, 2. Turecko (Barnes, Harvey, Hekimoglu, Gulijev) 37,98, 3. Nizozemsko (Garia, Martina, Paulina, Burnet) 38,03, 4. Francie 38,51, 5. Ukrajina 38,71, 6. Finsko 38,92, ...ČR (Stromšík, Veleba, Jirka, Maslák) nenastoupila do finále (v rozběhu 38,94).
Trojskok: 1. Évora (Portug.) 17,10, 2. Copello (Ázerb.) 16,93, 3. Tsiámis (Řec.) 16,78, 4. Babajev (Ázerb.) 16,76, 5. Torrijos (Šp.) 16,74, 6. Douglas (Brit.) 16,71.
Tyč: 1. Duplantis (Švéd.) 605 - jun. svět. rekord, 2. Morgunov (Rus.) 600, 3. R. Lavillenie (Fr.) 595, 4. Lisek 590, 5. Wojciechowski (oba Pol.) 580, 6. Filippídis (Řec.) a Guttormsen (Nor.) oba 575.
Ženy
1500 m: 1. Muirová (Brit.) 4:02,32, 2. Ennaouiová (Pol.) 4:03,08, 3. Weightmanová (Brit.) 4:03,75, 4. Mageeanová (Ir.) 4:04,63, 5. Vrzalová (ČR) 4:06,47, 6. Penová (Portug.) 4:06.54, ...10. Mezuliáníková (ČR) 4:07,82.
5000 m: 1. Hassanová (Niz.) 14:46,12, 2. McColganová (Brit.) 14:53,05, 3. Canová (Tur.) 14:57,63, 4. Klosterhalfenová (Něm.) 15:03,73, 5. Courtneyová (Brit.) 15:04,75, 6. Kruminsová (Niz.) 15:09,65.
Maraton: 1. Mazuronaková (Běl.) 2:26:22, 2. Calvinová (Fr.) 2:26:28, 3. Vrabcová Nývltová (ČR) 2:26:31 - český rekord, 4. Damancevičová 2:27:44, 5. Ivanovová (obě Běl.) 2:27:49, 6. Dossenaová (It.) 2:27:53. Družstva: 1. Bělorusko, 2. Itálie, 3. Španělsko.
4x100 m: 1. Británie (Philipová, Lansiquotová, Williamsová, Asherová-Smithová) 41,88, 2. Nizozemsko (Schippersová, Van Hunenstijnová, Samuelová, Sedneyová) 42,15, 3. Německo (Kwayieová, Lückenkemperová, Pintová, Haaseová) 42,23, 4. Švýcarsko 42,30, 5. Francie 43,10, 6. Polsko 43,34, ...v rozběhu 12. ČR (Domská, Pírková, Slaninová, K. Seidlová) 44,12.
3000 m př.: 1. Krauseová (Něm.) 9:19,80, 2. Schlumpfová (Švýc.) 9:22,29, 3. Grövdalová (Nor.) 9:24,46, 4. Gegaová (Alb.) 9:24,78, 5. Cohenová (Izr.) 9:29,74, 6. Burkardová (Něm.) 9:29,76.
Kladivo: 1. Wlodarczyková (Pol.) 78,94, 2. Tavernierová (Fr.) 74,78, 3. Fiodorowová 74,00, 4. Kopronová (obě Pol.) 72,20, 5. Skydanová (Ázerb.) 72,10, 6. Petrivská (Mold.) 71,80.
