Hejnová: Na stupně vítězů si vezmu voděodolnou řasenku
PŘÍMO Z MOSKVY | Nová mistryně světa Zuzana Hejnová toho moc nenaspala, v pátek ráno musela znovu do akce. V rozběhu štafet na 4x400 metrů běžela závěrečný úsek, čas 3:30,48 minuty ale sestavě, kterou ještě tvořily Denisa Rosolová, Jitka Bartoničková a Jana Slaninová, na postup nestačil. Hejnová navíc dostala na předávce do brňavky, v 18.30 českého času si spraví náladu na medailovém ceremoniálu.
Ani světová šampionka to ve vřavě štafety nemá jednoduché. Když Zuzana Hejnová přebírala štafetový kolík od Jany Slaninové, bolestivě se srazila s Itakou Marií Benedict Chigboluovou.
Co se stalo?
„Nějak do mě hrozně žďuchla, dostala jsem do brňavky. To se na předávkách stává, ale já jsem na to nebyla úplně připravená. Byla to velká škoda, protože bych se za nimi vezla. Na konci jsem měla spoustu sil, stahovala jsem je, ale ta díra už byla velká, dostala jsem tam docela velkou ránu a docela jsme tam ztratily.“
Jaké to bylo nastoupit k závodu jen čtrnáct hodin od zlatého finále na 400 metrů překážek?
„Šla jsem spát pěkně pozdě. Nemohla jsme spát, což není divu, ale myslím, že jsem běžela dobře, že to nakonec nebylo tak hrozné a nějakou sílu jsem ještě našla.“
Kdy jste usnula?
„Kolem jedné, šla jsem ještě na doping a potom na večeři. Přišla jsem na pokoj, a jak je člověk rozhicovaný, vzbudila jsem se kolem šesté a už jsem nemohla spát.“
Nebyla ani sklenka na zlato?
„Ani sklenka, jsem hrozně vzorná, ale dneska si něco dám.“
Zkontrolovala jste si gratulace na počítači?
„Jo, jo, ale neodpovídala jsem, to vůbec nešlo. Dneska jsem poslala pár sms, ale mám spoustu restů. S rodiči jsem ale mluvila, to jsou teď úplné mediální hvězdy. Musela jsem se hrozně smát fotkám, oni v objetí a pes v rohu. Byli nadšení, že jo… Tak je to jejich zásluha, oni mě vytvořili (smích).“
Kolikrát jste se už na závod podívala?
„Tak pětkrát na různých stanicích, mě baví hledat, jak to komentují. Všechno bylo většinou v angličtině, akorát různé verze, pak česká a taky ruská. Rusové to vždycky komentují hrozně suše, vypadá to, jak když se baví o dovolené.“
Překvapilo vás něco s odstupem?
„Že to byl fakt hroznej kotel, velká díra, musela jsem se tomu smát. Na tom videu mi přijde, že je to víc vidět než ve skutečnosti. Chybu jsem žádnou nenašla, trenér mi řekl, že si myslí, že jsem to trochu překopla, že jsem v konci neměla tolik sil, jako mívám. To prostě bylo tím závodem, mně to v tu chvíli vůbec nepřipadalo a i tak jsem měla v konci dost sil. Chybu jsem nenašla.“
Večer vás čeká slavnostní ceremoniál s převzetím zlaté medaile, použijete voděodolnou řasenku?
„Možná si nějakou dám, abych se večer nerozmazala.“ (smích)
Budete zpívat hymnu?
„No, chtěla bych zpívat, ale uvidíme, jak to půjde. Když jsem vyhrála dorostenecké mistrovství světa, tak jsem myslím nezpívala, ale myslím, že mi ukápla nějaká slza. Tenkrát jsem si to ještě moc neuvědomovala, přišlo mi to takový: no tak jsem vyhrála…“
