Martin Hašek
29. února 2024 • 14:46

Stařec na překážkách. Lego jsem zahodil, ale jsem váš, říká Svoboda před MS

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Zimák k play off NHL. Lener i analytik tipují postup Bostonu. V čem se Nečas blíží Pastovi?
Mám rád, když Ostrava žije Baníkem, říká Buchta. Je rychlejší než Tanko?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Podobně jako Jaromír Jágr se stále své sportovní lásky nemůže zbavit. Překážkář Petr Svoboda pořádá další ze svých nekonečných comebacků. Už mu táhne na čtyřicet, ale po roční pauze se zase probojoval na halové mistrovství světa v Glasgowě. „Lego už jsem dávno zahodil,“ usmívá se, ale fanouškům vzkazuje: „Chci, abyste pochopili, že jsem váš sportovec. Nedělám to proto, že chci lidi štvát.“



Tři medaile z halového mistrovství Evropy má jako náznak, co mohlo být. Petr Svoboda byl kdysi výjimečný mladík s ambicí stát se prvním bělochem nad překážkami pod třináct sekund. To vše se rozpustilo v dlouhých zdravotních přestávkách. Možná i díky nim mu ale běží čas trochu pomaleji. A na krátkých překážkách je tak zase zpátky. V pátek ho v Glasgowě na MS čeká rozběh.

Co si říkáte před vaším dalším z mnohých návratů?
„Jestli už to ty lidi neunavuje… (směje se) Roční pauza je strašně dlouhá, to jsem nečekal, ale strašně se to zřetězilo. Ale je to úměrné věku. Tělo dřív zvládlo mnohem víc věcí, ale teď už to nezvládá. Ale po tom všem, co jsem si prožil, vzdát to kvůli tomu, že jsem si natrhl sval? To je malichernost, to bych sám se sebou nemohl žít. Podle mě moji kariéru ukončí, že mi ji někdo ukončí.“

Dřív jste v sobě hledal symbolickou atomovku…
„Pořád hledám ten knot… (úsměv) Ve mně vnitřně bouchne, protože rozpohybovat to čtyřicetileté tělo je na detonaci atomovky. Ale když jsem domácí mistráky běžel na sedmdesát procent za 7,72, tak na mistrovství světa tam furt může být čas pod 7,60. A ten může klidně být do dvanáctého místa. Nemusí. Ale s tím tam musím odjet, že budu myslet na něco krásného, abych měl o co bojovat.“

Na startovce závodu na 60 metrů překážek jste jediný borec narozený v osmdesátkách. O čem se s mladšími soupeři bavíte?
„My se nebavíme, nemáme si co říct. Já už lego dávno zahodil… (směje se) Tím, že žiju mezi mladýma, ta mentalita úplně nedospívá, jak by měla. Jak se o někom říká, že je zastydlý puberťák, tak to sedí na Peťana. Ale je třeba nemít starou hlavu, mentalita hodně ovlivňuje tělo. Proto se říká, že věk je jen číslo, pokud si to číslo v hlavě srovnáte. Já mám díky Bohu kolem sebe spoustu lidí, kteří mi pomáhají to číslo upravovat, to mi pomáhá. Ale samozřejmě, když přijdu a je tam kluk, který se narodil, když jsem vyhrál první mistráky, to je blbý… (směje se). A ještě ho mám v Glasgowě na pokoji, to je sranda!“

Připomeňme, že na pokoji budete s kolegou Štěpánem Schubertem. Když se narodil, vy už jste závodil na juniorském mistrovství Evropy…
„Ale je to super, já mu fandím, pro mě to není soupeř, ale kamarád. A když mě porazí, tak mě porazí, ale to se doufám nestane. Udělám pro to maximum. A je to pro mě supr pocit, že až skončím, budu mu tady fandit. A ten Schubert… Kéž by mě výkonnostně poslal do důchodu, protože tady nechci být ten, který bude prohrávat. Ne, že bych to nezvládl, ale je to spíš ukázka, že je tady někdo, kdo by potřeboval pozornost sám pro sebe, a ne aby se dělil s důchodcem.“

Takže až v Česku prohrajete, skončíte?
„To ne… To by byla možná první vlaštovka nad tím zapřemýšlet. Ale doufám, že to vydrží příští rok do haly, kdy mám v hlavě stanovené, že je Evropa a nazdar! Chtěl bych skončit tam, kde mi to funguje, mám tam medaile. Musel bych být do pátého místa, abych to změnil. Člověk má furt pocit, že to tam je. To je moje meta. Jestli ji o půl roku posunu, nebo zkrátím, to ukáže až moje zdraví.“

Takže nebude jako Jaromír Jágr?
„Ne, na to bych musel být milionář, abych si mohl tohle užívat. Já spíš ty lidi štvu tím, kde jsem, než aby mi úplně fandili. Je to sport mladých. Sport je obecně pro mladé. Ve čtyřiceti letech už jsou většinou trenéři a mentoři a podobně. Ale baví mě to. Přál bych si, aby Češi pochopili, že jsem jejich sportovec. Že to nedělám proto, že bych chtěl lidi štvát. Že bojuju za to, abych posunul další milník, že český sprinter ve čtyřiceti letech dokáže být konkurenceschopný. A ne že ho zasypeme hejty jenom proto, že mu je, kolik mu je.“

Cítíte ty hejty?
„To je energie zdarma, využívám ji k tomu, abych udělal radost lidem, kteří mě mají rádi. Cítím je, ale není to nic, z čeho bych se hroutil. Na to už jsem prožil moc zlých věcí, abych se hroutil z toho, že mě někdo nemá rád. Spíš mě to mrzí proto, že já když jdu na ten závod, tak tam nechám skoro duši. Snažím se. A když udělám chybu, tak ji udělám, protože horlivě chci vyhrát. A když se zraním, tak proto, že jsem do toho dal víc, než tělo sneslo. Takže tomu na 110 metrů dávám 110 procent. A na šedesátce dávám 110 procent, takže se přetahuju imrvére…“

ČESKÁ NOMINACE NA MS

Muži: Michal Desenský (4x400 m), Jakub Dudycha (800 m), Radek Juška (dálka), Ondřej Kopecký (sedmiboj), Matěj Krsek (400 m, 4x400 m), Pavel Maslák (4x400 m), Vít Müller (4x400 m), Filip Sasínek (1500 m), Štěpán Schubert (60 m př.), Tomáš Staněk (koule), Vilém Stráský (sedmiboj), Petr Svoboda (60 m př.), Filip Šnejdr (800 m), Patrik Šorm (4x400 m), Jan Štefela (výška).

Ženy: Helena Jiranová (60 m př.), Lurdes Gloria Manuel (4x400 m), Karolína Maňasová (60 m), Tereza Petržilková (400 m, 4x400 m), Marcela Pírková (4x400 m), Amálie Švábíková (tyč), Terezie Táborská (4x400 m), Lada Vondrová (400 m, 4x400 m).

Vstoupit do diskuse
1
Aktuální události
Články odjinud