Martin Hašek
2. března 2024 • 11:05

Boj o sprinterského krále olympiády. Předehru v hale vyhrál Coleman

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Herec Novotný kopal za Spartu. S kamarádem Pulkrabem řešil Slavii
Brno na dně: Jak vypadá tvrdá realita v klubu. Proč ještě Bartoněk neprodal? Roli hraje i Krejčí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Až se utkají v létě v Paříži, nepůjde o nic menšího než o zřejmě nejzářivější titul olympiády. Dva američtí hvězdní sprinteři s ambicí vyhrát na Hrách prestižní závod na sto metrů, se v páteční noci v Glasgow utkali ve finále halového MS na šedesátku. A světový rekordman Christian Coleman úřadujícího šampiona na stovce Noaha Lylese o tři setiny porazil.



Do očekávání před olympijskou sezonou tenhle střet jenom přidal peprného koření. Noah Lyles je s přihlédnutím k všeobecnému pádu globální pozornosti ke světové atletice něco jako Usain Bolt současné éry. Jako on miluje především dvoustovku, jako on mu nakonec nezbylo nic jiného, než vytáhnout do boje i na sledovanější stovce. A jako on je úspěšný. Na loňském MS v Budapešti vyhrál obě disciplíny, navíc i štafetu a získal tak ceněný treble.

A zatímco Bolt se se svýma dlouhýma nohama o dobití halové šedesátky nikdy ani nepokusil, Lyles si nejkratší atletický sprint vzal jako další pomůcku při hledání sprinterské dokonalosti. Letos se poprvé do halové sezony pořádně opřel, v Alburquerque na americkém šampionátu svým osobním rekordem 6,43 sekundy poprvé v kariéře na šedesátce porazil Colemana. V Glasgow ale zaspal na startu a časem 6,44 mu na něj scházely tři setiny, přibližně tolik, kolik na začátku ztratil.

„Byl to skvělý závod, patří mezi mé nejlepší. Sám na sebe jsem udělal dojem. Během jednoho dne jsem zvládnul tři běhy. Vloni jsem zaběhnul 6,51 a letos jsem několikrát běžel pod 6,50, a to i dost výrazně.  Problém je v mé nejslabší části,“ hodnotil Lyles s připomínkou svého rozpačitého startu.

To Coleman je úplně jiný typ sprintera. Z bloků naopak letí jak dělová koule a jeho nejsilnější stránkou je právě dynamická rychlost po startu. V roce 2017 dokonce zaběhnul 40 yardů za 4,12 sekundy, což v Americe způsobilo pěkný poprask.

Tahle trať se totiž každoročně běhá na festivalu prospektů NFL Combine a patří k hlavním hodnotícím kritérií nastupujících hvězd ligy. Colemanův čas dodnes nikdo z hráčů amerického fotbalu nepřekonal. Rekord drží receiver John Ross III, který v roce 2017 běžel o celou desetinu pomaleji. Během letošního Combine, který probíhá právě o tomto víkendu, běžel nejrychleji cornerback Nate Wiggins, oproti Colemanovi ale ztratil 16 setin sekundy.

Coleman už halové mistrovství světa na šedesátce vyhrál v roce 2018, což byla sezona, kdy časem 6,34 po dvou desetiletích překonal světový rekord Maurice Greenea. Pak ho zastavil trest, protože zmeškal tři dopingové kontroly. Předloni v Bělehradě skončil na HMS těsně druhý za olympijským šampionem Lamontem Marcellem Jacobsem, v Glasgow ale vypálil a nikdo na něj neměl. Když doběhl do cíle v nejlepším světovém výkonu roku 6,41, v hledišti se radovali jeho rodiče.

„Měl jsem velké sebevědomí. Nastavil jsem se tak, že prostě musím dělat to, co v tréninku, a vyšel jsem z toho s vítězstvím,“ pochvaloval si Coleman. „Můžu se těšit na léto. Mám spoustu věcí, na kterých můžu zapracovat. Pro mě jsou to příležitosti, kterých se chci chopit.“

Směrem k olympiádě ale získal sebedůvěru i Lyles. Král dvoustovky při tvorbě svého sportovního dědictví nutně potřebuje vyhrát v Paříži marketingovým pozlátkem ozdobenou stovku. A v halové sezoně k tomu udělal výrazný krok. Navzdory svým línějším startům se oproti minulé zimě na šedesátce posunul o masivních 8 setin sekundy. To ho pro letní sezonu předurčuje k časům hluboko pod hranici 9,80 sekundy na 100 metrů, což bude na olympiádě zřejmě úroveň pro boj o zlato.

„Konečně nadchází venkovní sezona. Šedesátka není můj oblíbený závod, teď ale nemůžu říct, že v ní nepatřím k nejlepším. Na Paříž se moc těším, protože tam budou všechny mé oblíbené disciplíny,“ řekl Lyles.

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud