Už jsem fakt v cíli? Zmatení uruguayská závodnice vystřídal šok z bronzové medaile
Vytřeštěný výraz, šok v očích. Emotivní reakce uruguayské maratonkyně Julie Paternainové v cíli závodu na mistrovství světa pobavila sociální sítě. Žena s barvitým osobním příběhem slavila senzační bronzovou medaili. Nejdřív ale ani nevěděla, že je v cíli.
O zlato se v ženském maratonu rozhodlo v úžasném finiši mezi Keňankou Peres Jepchirkirovou a Etiopankou Tigst Assefaovou, v němž olympijská šampionka z Tokia porazila bývalou světovou rekordmanku v čase 2:24:43 hodiny o dvě sekundy. Assefaová přitom prohrála podobné závěrečné drama už vloni na olympiádě v Paříži, tenkrát proti Nizozemce Sifan Hassanové.
O pozornost si ale řekla taky bronzová v cíli. Julia Paternainová jím na Národním stadionu proběhla, a nejenže v první chvíli nevěděla, že je třetí. Nebyla si ani jistá, že už je v cíli. V tváři se jí nejdřív zračil zmatek a potom šok z informace, že získala bronzovou medaili.
„Nemoha jsem uvěřit. Nevěděla jsem, že jsem třetí. Taky jsem si nebyla jistá, jestli to byla cílová čára,“ líčila Paternainová v mixzoně. „I když všude byly značky, že jde o poslední čtyřstovku, ale prostě jsem tomu nevěřila. Bála jsem se, že budu muset běžet poslední čtyřstovku. Chtěla jsem po rozhodčích, ať mi to potvrdili. Nemohla jsem tomu uvěřit, proto na videu vypadám tak šokovaná.“
Paternainová navíc vůbec netušila, kolikátá v závodě doběhla. Na trati se probojovala vpřed početnou skupinkou závodnic a ztratila pojem o svém pořadí.
„Neměla jsem ponětí. Soustředila jsem se na to, aby každá má míle byla konzistentní, běžela jsem vlastní závod. Když jsem doběhla na stadion, myslela jsem si, že budu tak šestá, pátá,“ usmívala se.
Světový šampionát obohatil neobvyklý příběh. Patermainová se narodila v Mexiku rodičům z Urugauye, kde žije i celá její rodina. Ve dvou letech přesídlila do Anglie, a když začala běhat, reprezentovala Velkou Británii, mimo jiné i na mistrovství Evropy do 23 let. Za studií v americkém univerzitním systému NCAA vystřídala tři školy. A když už se zdálo, že z její profesionální běžecké kariéry nic nebude, přes kamarádku se dostala do špičkového tréninkového centra v arizonském Flagstaffu, kde se zase vrhla do práce.
Do Tokia už přijela reprezentovat zemi svých rodičů. Ačkoli do Uruguaye jezdí jen na dovolenou a přiznává, že tamní tradiční nápoj mate moc nemusí.
„Jsem odevšad. Mám tři pasy a zelenou kartu. Ale mám uruguayskou krev,“ vysvětlila Paternainová.
Maraton běžela i česká reprezentantka Moira Stewartová, s náročnými podmínkami ale bojovala a na pětadvacátém kilometru odstoupila.
