Měl problém vyjít do schodů, teď už však překážkář Petr Svoboda znovu jásá: „Obě nohy jsou zdravé. Ohromně se mi ulevilo. Čtyři měsíce jsem seděl doma na zadku a nic jsem nedělal. A najednou je to všechno dobré, můžu zase něco dělat, trápit se na tréninku. Fakt se mi zdálo o tom, jak umírám po pětistovkách. Sport je hrozná droga. Nevím, co budu jednou dělat,“ říká nadšeně.
Na sklonku zimy vyhrál šedesátku překážek na halovém mistrovství Evropy, jenže v tréninku na letní sezonu si poranil chodidlo levé nohy. Jak přetěžoval tu pravou, začala ho zlobit achillovka. Problému se nemohl zbavit, přišel o mistrovství světa, které strávil v lázních.
„Přišel jsem tam na úplně jiné myšlenky, užil jsem si to excelentně. Byli jsme na čtyřkolkách, lítali jsme v letadle, šest hodin denně jsme chytali ryby,“ líčil sedmadvacetiletý Svoboda, který se vrátil ke studiu a chce si dodělat maturitu.
Jenže v noze měl bolestivý zánět, který oddaloval šlachu od kosti. „Když jsem vlezl do boty nebo vyšel schody, měl jsem slzy v očích.“
Pomohla až kortikoidová injekce, jež může mít následky v podobě natržení šlachy a ke které sáhl až před pár dny lékař atletické reprezentace Jiří Neumann. „Bolelo to jako čert, bál jsem se, že se to zhorší a bude to špatné. Ale najednou čtvrtý pátý den už jsem o tom nevěděl. Trénuju, nebolí mě to, nemám s tím problém,“ říká Svoboda.
Má úsměv na tváři, přesto v něm však bublají pochybnosti, jak zvládne návrat. „Mám hrozně velký strach, že jsem se tak trochu vezl na vlně a najednou jsem spadl po čtyřech měsících na nulu. Na tréninku zjišťuju, že nemám kotník, že mě bolí ruce, když běžím. Stal se ze mě nesportovec.“
Jenže vedle sportovního návyku ho vpřed žene i vidina olympiády v Londýně, kterou si oživil při úterním slavnostním podpisu přihlášky české výpravy na Hry. „Byl to krásný kopanec do zadku. Hurá, můžu do toho zase vlítnout. Přijde mi, že jsem hrozně dlouho nebyl v prostředí mezi sportovci, snažil jsem se všem vyhýbat. Tohle mě nabilo.“