Herec z Mr. Beana zazpíval Špotákové hymnu: Vaše píseň je krásná
Operním hlasem se přímo z tribun linula píseň Kde domov můj, když oštěpařka Barbora Špotáková stála na curyšském stadionu Letzigrund při české hymně na oslavu její zlaté medaile z mistrovství Evropy. Britský herec a komik Michael Fenton Stevens, který se objevil i v seriálu o Mr. Beanovi, se Škroupovu skladbu naučil a zazpíval Tylova slova. Národní hymny jsou jeho velkým koníčkem.
Když jeho zvonivý hlas zazněl poprvé, lidé se překvapivě otáčeli. Teď už publikum na Letzigrundu vystoupení klidného pána s bílými vlasy radostně očekává.
„Naučil jsem se německou hymnu, potom francouzskou. A pak někdo přišel, abych se naučil tu českou,“ líčí Fenton Stevens. „Řekl jsem: OK, ale já ji neznám. Tak jsem si něco zjistil.“
Po vítězství oštěpařky Barbory Špotákové se Fenton Stevens na svůj další pěvecký výkon řádně připravil. Aby mohl českou hymnu zazpívat opravdu procítěně, seznámil se podrobně nejen s melodií Františka Škroupa, ale také s podmanivým textem Josefa Kajetána Tyla.
„Zjistil jsem, že je to nádherná píseň. Opravdu krásná hymna. Něco jsme si o tom načetl a objevil jsem, že to byla píseň, která držela český národ pohromadě ve chvílích, kdy neměl svoji vlastní zem,“ rozplývá se Fenton Stevens.
„Líbí se mi, že je to hymna, ve které se vypráví o hledání vlasti, a ne o tom, jak všechny ostatní porazíte a podříznete jim krky. Tahle hymna je o hledání domova a jeho přírodních krásách.“
Michael Fenton Stevens je velký fanoušek atletiky a zároveň ho fascinuje svět emotivních písní, které reprezentují národy. Na Letzigrundu už zpíval třeba britskou hymnu God Save The Queen, německou Deutschlandlied nebo francouzskou Marseillaiseu.
„Poprvé jsem to takhle dělal už na mistrovství Evropy v Barceloně. Lidi říkali: Jsi Angličan, tak proč zpíváš ty hymny?“ říká Fenton Stevens, který přitom nemá speciální hudební vzdělání.
„Já zpívám čistě jenom pro radost. Myslím si, že slova všech státních hymen by měla běžet na obrazovce, aby se mohl každý přidat. Není to jenom o vaší zemi, je to o všech zemích. O tomhle nakonec atletika je a právě tohle je na atletice úžasné. Vidíte vyhrávat různé národy. Máte radost, pokud vyhraje někdo z vaší země. Ale pokud se něco výjimečného podaří někomu jinému, stále vás to těší.“
