Na atletickém mítinku Czech Indoor Gala v Ostravě sice překážkář Petr Svoboda vyhrál rozběh i finále na 60 metrů. V rozběhu dokonce časem 7,56 sekundy stanovil nový rekord mítinku. Přesto byl nakonec hodně rozpačitý. Pobolívalo jej tříslo, okamžitě se sháněl po ledu. A bude čekat na vyšetření.
„Zachoval jsem se jako hloupý sportovec,“ litoval Svoboda po finále, které vyhrál časem 7,61 sekund. „Asi bych to normálně zastavil, ale chtěl jsem za každou cenu vyhrát. V tu chvíli mě to tak nelimitovalo, nebyla to bolest. Jen jako by mi tam něco přeskočilo. Sám nevím, jak je to vážné, to zjistím až další den.“
Svoboda cítil ze startu halové sezony velkou formu. Minulý týden zaběhl v Jablonci nad Nisou šedesátimetrový sprint přes překážky za 7,51 sekundy. To je o dvě setiny lepší čas, než za který loni získal bronz na halovém ME v Bělehradě. Svoboda chtěl postupně útočit i na vlastní český rekord (7,44). Místo toho končil v bolesti.
„Na druhé, třetí překážce jsem ucítil trochu tříslo,“ líčil atlet. „Zakopl jsem tam jakoby o překážku, vytočil nohu špatným směrem a nějak mě to zatáhlo. Nevěděl jsem, jestli je to od nárazu do překážky, nebo svalové. Pokračoval jsem. Na čtvrté, páté jsem ucítil to, co už párkrát a normálně jsem bez bolesti doběhl. Pak už jsem to cítil víc. Natržené to asi nebude úplně, protože jsem doběhl. Ale něco se tam stalo. Nevím, teď budu bojovat o to, abych mistrovství světa vůbec stihl.“
Rozběh zvládl Svoboda za 7,56 sekund. Spokojený ale nebyl. „Spíš mě ten čas zklamal, upřímně, chtěl jsem běžet pod 7,50 už v rozběhu. Ale tam jsem kopl do první překážky a za poslední jsem zapadl. Cítím formu obrovskou. I takovou, že bych atakoval svůj český rekord... Ale teď nevím, jak to bude vypadat.“
Jak na tom zdravotně bude, si Svoboda netroufá odhadovat. Věří, že do březnového mistrovství světa v Birminghamu bude fit. „U mě člověk ale nikdy neví. Myslím, že to zvládnu,“ doufá. „Měl jsem teď jít ještě tři starty - v Praze testovací přebory, pak jsem chtěl do Paříže, kde jsem se měl setkat s evropskou špičkou. A pak na World Challenge v Toruni... Ale nemá smysl o tom mluvit, teď to nejde. Na to, jak jsem měl v hlavě našlápnuto, mě to mrzí. Věřil jsem, že český rekord nebude jediná stanice, kde se zastavím.“
