Martin Hašek
1. května 2019 • 08:47

Kauza Semenyaová ve finále. Rozhodnutí určí směr vývoje ženské atletiky

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Speciál o Slovácku. Co kouč a kádr? Svědík do Baníku či Plzně? Posunul se, říká Nguyen
SESTŘIH: NY Islanders - Carolina 2:3. Nečas asistencí přiblížil Hurricanes k postupu
VŠECHNA VIDEA ZDE

Ve středu v poledne mezinárodní sporovní arbitráž CAS v Lausanne uveřejní své posouzení nových pravidel atletické federace IAAF, která vyzývají závodnice s tzv. odlišným sexuálním vývojem (DSD), aby si umělou medikací snižovaly hodnoty testosteronu ve svých tělech. Tváří kauzy je jihoafrická běžkyně Caster Semenyaová. Verdikt mimo jiné zásadně ovlivní její šanci na překonání nejstaršího atletického světového rekordu na 800 metrů, který už od roku 1983 drží Jarmila Kratochvílová.



Opekla buřty a připila si sklenkou vína. Vloni v létě si Jarmila Kratochvílová připomněla pětatřicáté výročí svého legendárního světového rekordu. O tom, jestli svou tradiční malou party bude pořádat i letos, hodně naznačí dnešek.

Arbitráž CAS dá světu vědět, jestli má IAAF právo na pravidla, která v závodech od 400 metrů po míli nutí atletky uměle snižovat hranici testosteronu, pokud přesáhne pět nanomolů na litr krve.

Hlavní osobou kauzy je Caster Semenyaová, hyperandrogenní atletka, která na sebe poprvé upozornila před deseti lety na MS v Berlíně senzačními časy na půlku a také na ženu nezvyklou muskulaturou. IAAF ji pak podrobila zkoumání, zjistila, že má vnitřní varlata a naopak postrádá dělohu a vaječníky. Následně ji přinutila závodit pod medikací a výkonnost Semenyaové výrazně poklesla.

V roce 2015 však pravidla IAAF napadla další hyperandrogenní atletka, indická sprinterka Dutee Chandová. Sportovní arbitráž CAS účinnost pravidla pozastavila a IAAF byla vyzvána k dalšímu zkoumání. Atletická federace teď na základě nové analýzy argumenuje, že běžkyně na osmistovce s vyšší hladinou testosteronu mají proti soupeřkám výhodu.

„Důvod, proč máme klasifikaci na základě pohlaví, je, že kdyby to tak nebylo, žádná žena v našem sportu už by nemohla vyhrát žádný titul, ani získat žádnou medaili nebo překonat jakýkoli rekord,“ řekl Coe nedávno v interwiew pro australský Daily Telegraph.

Světový rekord je náš cíl

Semenyaová od roku 2016, kdy mohla začít opět závodid bez omezení, vyhrála na půlce olympijské hry v Riu i MS v Londýně (tam měla i bronz ze závodu na 1500 metrů). Výrazně také zrychlila na čtvrtce, což se projevilo i na osmisetmetrové trati, kde se vloni světovému rekordu Kratochvílové přiblížila už na méně než sekundu.

„Světový rekord je náš cíl. Viděli jste, že se moje časy pořád zlepšují. Myslím, že jsme připraveni, teď si musíme vyhodnotit, co můžeme udělat lépe. Jsme jen sekundu od rekordu, vše je možné, když budu tvrdě pracovat,“ řekla Semenyaová vloni v září na Kontinentálním poháru v Ostravě, kde po prvním kole půlky měla na Kratochvílové čas z roku 1983 náskok 58 setin sekundy.

Semenyaové na Kratochvílovou chybí ještě schopnost udržet rychlost na závěrečné dvoustovce. Pokud to zvládne, nejstarší atletický rekord může být reálně ohrožen už v nadcházející sezoně. Pokud bude moct Semenyaová závodit, aniž by se musela podrobit medikaci.

„Dívám se na to tak, že ona za to nemůže, že se tak narodila. Chápu, že problémy má, holky s ní nechtějí závodit. Myslela jsem si, jestli vůbec rekord chce běžet, aby kolem ní nenastal nějaký chaos,“ vyjádřila se Kratochvílová k Semenyaové v minulosti.

Dutee Chandová a Caster Semenyaová jsou hlavními tvářemi hyperandrogenních atletek...Foto Reuters

Běžet tak, jak jsem se narodila

V debatě kolem hyperandrogenních atletek proti sobě stojí dva základní přístupy. Samy atletky s DSD obhajují své právo závodit bez toho, aby musely do svých těl uměle zasahovat.

„Chci prostě běžet přirozeně, tak, jak jsem se narodila,“ zdůrazňuje Semenyaová

„Nevybrala jsem si, že jsem se narodila takhle. Kdo jsem? Jsem stvořená Bohem. Takže, jestli má někdo ještě nějaké otázky, měl by se obrátit na Boha,“ říká Francine Niyonsaba z Burundi, hyperandrogenní půlkařka, která skončila za Semenyaovovou druhá na olympiádě v Riu i na MS v Londýně. Na nová pravidla IAAF má jasný názor: „Pro mě je to o diskriminaci. Nedává mi to smysl.“

Odpůrci tvrdí, že atletky se zvýšenou hranicí testosteronu mají proti většině soupeřek neférovou výhodu.

„Ty holky si to nevybraly. Prostě se tak narodily a vyrostly. Zároveň ale vidíme výsledky a máme data, která dokazují, že tohle není férová situace,“ řekla bývalá vytrvalostní běžkyně Paula Redcfliffeová agentuře AFP. „Pro definici ženského sportu je důvod. Protože ženy nemůžou závodit s muži. Nemyslím, že IAAF říká, že musíte měnit své tělo. Pokud chcete závodit v ženské kategorii, musíte snížit hodnotu vašeho testosteronu. Jinak můžete závodit mimo elitní kategorii, nebo v kategorii mužské. Možná, že v budoucnu budou kategorie dvě.“

Biologický muž?

Žijeme ve světě, kde klasické dělení na muže (chromozom xy) a ženy (chromozom xx) přestává stačit. Ve Velké Británii rozlišuje Facebook už 71 pohlaví a údajných pohlavních identit je dokonce až 350. IAAF chce stanovit podmínky pro start v ženské kategorii, proto se opakovaně snaží omezit závodnice, které se ze škatulky vymykají. U CAS údajně argumentuje, že Semenyaová je biologicky muž.

Advotkátka hyperandrogenních závodnic Payoshni Mitraová, která v současném případu pomáhá i Semenyaové, upozorňuje, že se některé DSD atletky, jež byly přinuceny k umělé medikaci, dostaly do psychických problémů.

„Fyzické a psychologické poškození kvůli tomu, že byly nuceny vzdát se sportu, nebo podstoupit invazivní lékařské postupy, byla enormní. Sportovkyně se často snažily uniknout přezkoumávání a ponižování a stěhovaly se na neznámá místa. Některé z nich se dokonce pokusily o sebevraždu,“ řekla Mitraová britskému Telegraph Sport.

I proto snahy IAAF kritizovaly organizace jako Výbor OSN pro lidská práva, Human Rights Watch, Nadace pro ženský sport nebo jihoafrická vláda. IAAF se na druhou stranu snaží zabránit, aby hyperandrogenní závodnice převálcovaly atletky bez podobného zvýhodnění.

„Mají varlata a mužské hodnoty testosteronu, stejný vývoj kostry, stejný nárůst svalové hmoty a sílu jako muži po pubertě. A právě tohle dává mužům výhodu nad ženami. V zájmu zachování férovosti ženských soutěží je nezbytné požádat atletky s DSD, aby před mezinárodními závody snižovaly úroveň testosteronu na ženskou hladinu,“ uvedla IAAF v prohlášení.

Pokud by Semenyaová se svým odvoláním uspěla, tvář ženského sporu by se mohla zásadně proměnit.

VÝVOJ KAUZY SEMENYAOVÁ

2009
Na MS v Berlíně přijela ve svých osmnácti letech a všechny šokovala svými svaly i časy, osobní rekord na 800 metrů si zlepšila o masivních sedm sekund a suverénně vyhrála zlato.

2010
Po humbuku na šampionátu v Berlíně ztratila Semenyaová téměř rok kvůli přezkumu svého pohlaví. K závodům se nakonec vrátila, ale její výkonnost poklesla.

2011
První comeback na elitní úroveň. V sezoně běhala průměrně, ale na MS v Tegu skončila ve finále osmistovky druhá za Ruskou Savinovovou, ta byla později diskvalifikována za doping, takže si Semenyaová počítá druhé zlato.

2012
Na OH v Londýně skončila znovu druhá za Savinovovou, kvůli dopingu Rusky jí ale opět připadlo zlato.

2013 – 2015
IAAF zavedla pravidla, která Semenyaovou nutila k regulaci testosteronu ve svém těla. Její výkonnost výrazně poklesla a vytratila se z předních míst výsledkových listin.

2016 – 2018
Právní bitva hyperandrogenní indické sprinterky Dutee Chandové pomohla i Semenyaové. Arbitráž CAS vyzvala IAAF k dalšímu dokazování, takže závodnice s odlišným sexuálním vývojem mohly běhat bez omezení. Semenyaová vyhrála půlku na OH v Riu, na MS v Londýně získala zlato na půlce a bronz na patnáctistovce.

2019
IAAF se snaží prosadit nová pravidla, která záodnicím od 400 metrů do míle ukládají povinnost snížit hranici testosteronu na pět nanomolů na litr krve. Rozhodne však arbitráž CAS.

Caster Semenyaová při závodu.
Caster Semenyaová při závodu.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud