Definitivní porážka Semenyaové. Odmítám, aby mě drogovali, hlásí dál
Jihoafrická hyperandrogenní běžkyně Caster Semenyaová s konečnou platností prohrála svůj boj s mezinárodní federací Světová atletika. Švýcarský federální nejvyšší soud zamítl její odvolání proti rozhodnutí sportovní arbitráže v Lausanne. Ta vloni v dubnu odmítla zvrátit pravidlo, podle kterého mohou atletky s nadměrnou produkcí testosteronu na start od 400 metrů po míli jen tehdy, pokud si jeho hladinu uměle upraví.
„Jsem velmi zklamaná tímto rozhodnutím, ale odmítám, aby mě Světová atletika drogovala nebo aby mi zabránila být, kým jsem,“ uvedla Semenyaová. „Vyloučení atletek nebo ohrožování našeho zdraví jenom kvůli našim přirozeným schopnostem staví Světovou atletiku na špatnou stranu historie.“
Případ Semenyaové rozděluje veřejnost už od mistrovství světa v Berlíně 2009, kde Jihoafričanka udivila na osmistovce senzačními časy i na ženu nezvyklou muskulaturou. Atletická federace pod tehdejším názvem IAAF ji podrobila sextestům a následně jí zakázala závodit bez nucené medikace.
V roce 2015 ale další hyperandrogenní atletka Dutee Chandová přiměla sportovní arbitráž, aby platnost tvz. lex Caster pozastavila a vyzvala IAAF k dalšímu zkoumání a podání dalších důkazů.
Arbitráž vloni na jaře obě strany vyslechla. Semenyaová hájila právo závodit tak, jak se narodila bez nutnosti zasahovat do přirozenosti svého těla a vystavovat se tak zdravotnímu riziku. IAAF argumentovala snahou zajistit atletkám rovné podmínky s tím, že 99 procent žen má hodnotu testosteronu mezi 0,12 a 1,79 nanomolu na litr krve, přičemž ženy s tzv. odlišným sexuálním vývojem mají hodnoty v mužské škále od 7,7 do 29,4 nanomolu na litr krve.
Koncem loňského dubna arbitráž uznala argumenty Světové atletiky, platnost jejích pravidel ale pozastavil švýcarský civilní soud. Ten definitivně rozhodl teď. Znamená to, že Semenyaová ani další tzv. hyperandrogenní atletky nemohou závodit v tzv. omezených disciplínách (400 metrů – míle), pokud neupraví hodnotu mužského hormonu v těle.
Semenyaová byla dominantní především v běhu na 800 metrů, kde je dvojnásobnou olympijskou vítězkou, trojnásobnou mistryní světa a v současnosti drží sérii 31 závodů bez porážky.
„Budu pokračovat v boji o lidská práva atletek, jak na dráze, tak mimo ni, dokud všechny nebudeme moct běhat tak, jak jsme se narodily,“ uvedla Semenyaová. „Vím, co je správné a budu všude ochraňovat základní lidská práva mladých dívek.“
Semenyoavá má teď dvě základní možnosti, jak pokračovat v kariéře. Může přijmout medikaci, což ale odmítá. Navíc, když byla pod medikací nucena závodit po olympiádě v Londýně, její výkonnost výrazně poklesla. Druhou variantou je závodit v disciplínách, v nichž jí to současná pravidla nezakazují. Nabízí se třeba dvoustovka, nebo naopak trať na 5000 metrů.
