Na zápasy Eurobasketu v Praze chodí od prvního dne. Úterní utkání si však finský kouč české hokejové reprezentace Kari Jalonen obzvlášť užil. Sledoval výhru Finů nad Čechy 98:88. „Atmosféra v hale byla neuvěřitelná, vážně skvělá,“ rozplýval se v rozhovoru pro iSport.cz. V O2 areně duel sledovalo zhruba čtyři tisíce fanoušků Suomi. Jalonen dobře popsal důvody takového pobláznění v ještě onehdy nebasketbalové zemi.
Seděl v první řadě mezi VIP hosty. Nešel však na společenskou akci, aby se gratis najedl a napil. Přišel na sport, dorazil sám. Bez projevení větších emocí Kari Jalonen jen pozorně sledoval utkání mezi Českem a Finskem. Tleskal povedeným akcím na obou stranách. Jinak ale jako by nasával poznatky i pro svou práci hokejového kouče.
„Popravdě nemůžu říct, že bych si zápas vyloženě užíval,“ usmál se v interview pro iSport.cz po konci utkání. „Sleduju celý Eurobasket, takže jsem dobře věděl, jak moc je pro oba týmy zápas důležitý. Že ho musí vyhrát, aby se přiblížily postupu. Víte, sport je o výhrách a prohrách. Všech společně. Hráčů, trenérů, fanoušků. Já jsem byl nervózní za oba týmy. Teď je mi upřímně líto českých hráčů a těch skvělých fanoušků. Naopak ti finští nadšeně slaví.“
Během rozhovoru mu k výhře Finů přišel pogratulovat Miroslav Jansta, dlouholetý předseda České basketbalové federace. „Nemůžu ale říct, že bych vyloženě fandil Suomi. Chtěl jsem vidět hlavně dobrý basketbal. Sleduju různé prvky hry, které pak jdou třeba přenést i do hokeje. Ze všeho nejvíc mě zajímalo, jak Češi zvládnou tlak. Jednak toho, že musí vyhrát, navíc pak v domácím prostředí před natěšenými příznivci. Tlak na ně byl velký. Od začátku ale ztráceli, byli pozadu, museli dotahovat,“ vypočítává Jalonen.
Atmosféra v O2 areně, do které si našlo cestu 10 381 diváků, trenéra českého hokejového nároďáku nadchla. „Skvělá. Neuvěřitelná! Strašně si tady užívám každý zápas, na který přijdu,“ sypal ze sebe bronzový trenér z květnového šampionátu.
Zájezdy, setkávání s hráči, propojení na školách
Upřímně je potřeba přiznat, že o bouřlivou kulisu v hale se starali zejména finští fanoušci. Těch do Prahy dorazilo odhadem mezi čtyřmi a pěti tisícovkami. Stejně hlasitě povzbuzovali i během minulých utkání turnaje. Jak se z na první pohled nebasketbalové země stala fanouškovská bašta podobná Srbsku či dalším tradičním obrům?
„Ve Finsku funguje úzké propojení mezi fanoušky a basketbalovým svazem. Vznikla silná komunita příznivců, která se rychle rozrostla a vlastně roste pořád. Svaz organizuje zájezdy, dělá pro lidi různé akce. Fanoušci se tu třeba mají možnost potkat i s hráči. Ve Finsku je basket pořád malý sport, ale podívejte se kolem nás. Neskutečné, kolik lidí z Finska dorazilo a jakou podporu týmu dávají,“ rozhlížel se Jalonen po okolních tribunách, kde zrovna probíhala finská vítězná děkovačka.
Progres finského basketbalu je v posledních letech obrovský. Ztělesňuje ho zejména postava 213 centimetrů vysokého křídla Utahu Jazz Lauriho Markannena. Ten se proti Česku blýskl 34 body a deseti doskoky. „Basketbalu se podařilo dobře spojit svůj sport s tělesnou výchovou na školách. Tím se v posledních letech hodně rozšířila hráčská základna, přišlo jim hodně dětí. Ty si pak vybírají mezi sporty, co chtějí dělat dál. Hrají hokej, fotbal, nebo právě basketbal.“
Na severu rovněž funguje úzké propojení trenérů napříč sporty. „Ve Finsku jsme měli semináře, kterých se účastnilo mnoho národních trenérů z rozličných sportů. Tam jsem se poznal i s koučem Lassim Tuovim. Je mladý, velmi moderní trenér. Byli jsme spolu v Praze na večeři. Jsme malá země, známe se tam navzájem skoro všichni,“ rozesmál se Jalonen.
