Hirt na nejchladnějším Giru: Musím se zase o něco pokusit. Jak se cítí?
Závodí už na čtvrtém Giro d´Italia. To první se mu hodně povedlo a vyhouplo ho do nejvyššího patra cyklistiky. Předloni usiloval o vítězství v etapě a skončil v ní druhý. Tentokrát zase prožívá ročník italské Grand Tour nejnáročnější na počasí. „Při mém prvním Giru nebyl ani jeden deštivý den. A při ostatních někdy zapršelo, ale rozhodně letos je to nejhorší,“ řekl český vrchař Sportu během druhého volného dne. Co plánuje do poslední části 104. ročníku?
V podstatě jen z denního úniku se při současné síle Egana Bernala a jeho následovníků v celkové klasifikaci naskýtá šance pro českého vrchaře Jana Hirta na etapové prvenství. Povedlo se to už jeho týmovému kolegovi Tacu van der Hoornovi ve třetí etapě. Díky tomu je v týmu dobrá nálada. I český cyklista by ale rád dobrý výsledek ještě přidal.
Vždy jste říkal, že Giro nezačínáte s nejlepšími pocity, ale postupně se rozjedete a nejvíc vám svědčí třetí týden. Cítíte se po 16 odzávoděných dnech, co se týká výkonnosti, teď lépe než na začátku?
„Myslím si, že celkem podobně. Ani na začátku jsem se necítil špatně. To, že není výsledek, neznamená, že bych se necítil dobře.“
Hlásí se teď už i únava?
„Celkem ano. V pondělí jsem ji cítil dost. Ono to dělá hodně asi i to počasí, které tady je celkem chladné.“
Jak jste prožil druhý volný den?
„Byli jsme na kole nějakou hodinu a půl, zase jsme zmokli, byla zima. Pak jsme si dali oběd, šel jsem na masáž a odpoledne jsem si šel na chvíli zdřímnout. Je to opravdu takový odpočinkový den. Jsme ubytovaní na startu středeční etapy, což je takové menší horské městečko. Jsou tady v různých hotelích všechny týmy.“
Když se ohlédneme za uplynulými šestnácti etapami, byla i z vašeho pohledu zatím nejvydařenější ta čtrnáctá na Zoncolan?
„Vypadá to, že ano. Jinde jsem nic nepředvedl, takže asi ano. Jen škoda, že jsem tam byl blízko tomu, abych se dostal do úniku, ze kterého se dalo v etapě dobře zajet. Ale bohužel jsem tam nebyl.“
Do úniku jste se snažil dostat, ale tým Ineos Grenadiers vaši druhou skupinu dojel. Chápal jste tento jejich krok, když první skupinu se potom už dojíždět nesnažili?
„Moc ne. Ale ono to vzniklo tak, že odjela skupina více lidí a já jsem tam doskakoval, už jsem tam byl, ale poslední dva se odpojili, vznikla tam díra a já jsem se tam s nimi vrátil dozadu, kde vznikla ta druhá skupina. Ale tu pak Ineos dojel.“
Zoncolan jste jel už z obou stran. Byla tato opravdu snazší, jak mnozí tvrdí?
„Určitě je to lehčí z této strany. Z druhé je to jeden z nejhorších kopců, tady z té normální kopec, jenom poslední tři kilometry jsou prudké.“
Vy jste se v jednu chvíli v prudkém stoupání na Zoncolanu snažil ještě zaútočit z hlavní skupiny…
„To vlastně ani nevím, proč. Na celkové pořadí už je mi to jedno, tam už mám velkou ztrátu a etapa se tady z hlavní skupiny vyhrát nedala.“ (úsměv)
Co jste říkal na výrazné zkrácení pondělní královské etapy, ze které vypadly hned dva těžké kopce?
„Myslím, že to bylo správné rozhodnutí. První sjezd byl v pohodě, řekněme. Ale ten jsme jeli asi ve 1200 metrech. A pak sjezd do cíle byl fakt už nepříjemný. Takže představit si, že bychom jeli ještě dva takové navíc, příjemné nebylo. Vím, že někdo říká, že dřív to bylo jiné, že to byla jiná cyklistika, závodníci byli tvrdší, třeba když vyhrál Nibali dojezd na Tre Cime de Lavaredo (v roce 2013 zde Ital vyhrál za hustého sněžení – pozn. red.). Jenže to byl jen cíl etapy na kopci a oni celý den jenom stoupali. On totiž není problém jet ve sněhu do kopce. Ale problém je ten sjezd, kdy jste mokří a úplně tam vymrznete.“
Pondělní sjezd nijak zvlášť neklouzal? Pořadatelé hlásili, že cestu hodně prosolili.
„Klouže to vždycky. Jde ale hodně o to, že musíte jet půlhodinový sjezd, když tam nahoře bylo okolo nuly, takže je opravdu zima. Myslím, že poslední sjezd jeli všichni už tak, aby se dostali do cíle, že tam se už nezávodilo.“
Někteří závodníci si stěžovali, že jste se o zkrácení etapy dozvěděli na poslední chvíli. Opravdu to bylo až tak pozdě?
„Já nevím, podle mě byli více méně všichni s tímto rozhodnutím spokojení. Je jasné, že se čeká, jaká bude situace. Třeba kdyby bylo hezky nebo se předpověď trochu zlepšila, tak samozřejmě, že to nikdo nechce zkracovat. Ale čekalo se do poslední chvíle, kdyby se třeba předpovědi nezlepšily. Řekli nám to zhruba hodinu před startem. Ale ve hře to bylo už dýl, jen nebylo finální rozhodnutí.“
Jste na svém čtvrtém Giro d´Italia. Byl některý z nich takový, že se v něm žádná z etap nemusela upravovat?
„V roce 2017 jsme určitě nic neměnili. Tam nám za celé Giro ani jednou nezapršelo.“
Co letošní počasí? Hodně prší, hlášeny jsou i celkem nízké teploty. Bývá to tak často, nebo je to letos opravdu nejhorší počasí, jaké jste tam zažil?
„Z ročníků, které jsem jel, je tento určitě nejhorší. První Giro v roce 2017 nebyl ani jeden deštivý den, pořád svítilo sluníčko. A při ostatních někdy zapršelo, ale rozhodně letos je to nejhorší. Co se teplot týče, je to samozřejmě jak kdy, záleží, jestli jste v horách, nebo u moře. V pondělí byl nahoře jeden stupeň, dole pak osm. Ale každá etapa je úplně jiná.“
Jaká je atmosféra ve vašem týmu Intermarché-Wanty-Gobert? Někteří kolegové jsou na své úplně první Grand Tour.
„Je to v pohodě. U nás není žádný problém. Jsme jako asi jeden z mála týmů pořád v osmi, takže dobré. Pomohla samozřejmě i etapová výhra Taco van der Hoorna na začátku. Ale chtělo by to udělat ještě další výsledek. Ale i ta jedna etapa je už super, bude to určitě úspěšné Giro.“
Takže sportovní ředitelé jsou spokojení?
„Jo, protože ne vždycky se podaří vyhrát etapu na Grand Tour i velkým týmům, takže spokojenost být musí.“
A jaká je vaše nálada? Před Girem jste říkal, že nemáte drajv, už se to zlepšilo?
„Snažím se. Pokouším se jezdit do úniků. To, že mi to nevychází, je něco jiného, ale snažím se závodit. Není mi to ukradené.“
Jaké jsou vaše plány do zbytku Gira? Středeční etapa sice má dojezd na kopci, což vám vyhovuje, ale po startu je tam poměrně dlouhý sjezd, ve kterém se úplně nevyžíváte…
„Uvidíme. Musím se zase o něco pokusit, buď to vyjde, nebo ne.“
Takže i teď se budete snažit dostat do úniku, nebo až v pátek a v sobotu, kdy je pro to profil příznivější?
„Asi to budu zkoušet ve všech třech, ale s rozumem.“
Tuto sezonu se kvůli novým pravidlům hodně řeší odhazování odpadků a bidonů. Jak se s tím vy závodníci vypořádáváte?
„Na trase jsou dané zóny, kde máme odpadky odhazovat, takže když něco sníme, dáme si obal pod dres a pak vyhodíme v místech, kde je zóna. A ohledně bidonů je to upravené teď tak, že je můžeme odhodit i na posledních padesáti kilometrech, když tam jsou lidi.“
Diváků je na Giru už celkem dost. Je to už asi zase příjemnější závodění, ne?
„Ano, je tady už celkem hodně lidí. Snad už se to zase všechno vrací nějak víc do normálu.“
