Nejen na fotbalových trávnících můžeme občas vidět skvělá ochotnická představení. Také cyklistika nabízí díky některým závodníkům lekce jak z herecké akademie ve stylu: poznej z výrazu mé tváře, jak se cítím. Právě jako ve středu Richard Carapaz v závěrečných kilometrech jednoho z nejtěžších dojezdů této Tour de France. Tadej Pogačar se ale nenechal nachytat a dojel si pro letošní první výhru v horské etapě.
Do cíle se musel velmi těžkým stoupáním vyškrábat už sám, přesto za své první etapové vítězství ve žlutém dresu děkoval Tadej Pogačar hlavně týmovým parťákům. „Díky všem, kdo jste součástí tohoto úžasného příběhu, díky, díky,“ napsal ve středu večer na sociálních sítích.
Také v rozhovoru v cíli, kdy už vyjížděl hodně unavené nohy na trenažéru, patřila první slova jeho kolegům. „Tým pracoval poslední dny velmi tvrdě, hájili jsme žlutý dres, poslední dny vycházely únikům. Teď to byla ale dobrá šance pro nás v celkovém pořadí, únik se kontroloval mnohem lépe. Kluci zase makali skvěle. Měli jsme to 50 na 50, jestli budeme bránit, nebo půjdu po etapě. Všichni se ve finále cítili dobře, takže jsem rád, že jsme to zkusili a vyhrál jsem,“ vyprávěl s úsměvem na rtech mladý Slovinec.
Radost byla zcela oprávněná. Na této Tour si po vítězství v časovce připsal první výhru v horském dojezdu. A co víc, šlo o jeho vůbec první etapový triumf ve žlutém trikotu. Loni sice ve Francii ovládl tři etapy, jenže do maillot jaune se oblékl až na tu poslední, kde už závodili v podstatě jen sprinteři.
„Byl to skvělý den. A vyhrát ve žlutém je něco… Ani to neumím popsat,“ neměl slov cyklistický zázrak.
Středeční etapa měla dvě části. Ta delší byla spíš po rovině a v ní si vypracovala náskok skupina šesti uprchlíků. Při oslavě dne dobytí Bastily bylo zcela logické, že většina jeho členů byli Francouzi. Na rozdíl od předchozího dne, kdy skupina žlutého dresu dojela do cíle o víc než třináct minut později, tentokrát ale takový prostor nedostali. Při příjezdu k prvnímu kopci začal peloton vedený hlavně Pogačarovým týmem z náskoku velmi rychle minuty ukrajovat.
Ještě na větších obrátkách pak tempo nabralo v posledním stoupání na Col du Portet, kdy z pelotonu postupně odpadali i závodníci na celkové pořadí. Posledního uprchlíka, kterým byl Anthony Perez, dohnala už hodně protříděná skupina 8,5 kilometru před cílem.
Netrvalo to dlouho a ze sedla se zvedl Pogačar a vyrazil kupředu. Bez sebemenších problémů se za ním vydal Jonas Vingegaard vezoucí bílý trikot, který byl pak téměř celé stoupání jako jeho stín. Ve finále zůstala vepředu už jen skupinka Pogačar, Vingegaard a Richard Carapaz. Lídr týmu Ineos Grenadiers celou dobu vypadal, že je rád, že se drží na kole, ale tempo se svými soupeři ještě zvládal. Na čele se tak střídali jen dva mladíci. A pak, 1,3 kilometru před cílem, Ekvádorec zaútočil.
„Jonas mi pak říkal, že si myslel, že Carapaz blafuje. Já jsem si myslel úplně to samé. Je to obvyklé, je to taktika, kterou v cyklistice vidíme. Bylo těžké se udržet na jeho zadním kole, předvedl tvrdý nástup,“ prozradil pak Pogačar.
Ale povedlo se nejen to. V závěrečných desítkách metrů ještě Slovinec i Dán, který musel dvojici dohánět, sebrali poslední síly a dostali se před Carapaze. „Parádní den. Druhý v etapě a druhý v průběžném pořadí. Když Carapaz v závěru zrychlil, měl jsem co dělat, abych je dohnal. Ale povedlo se. Nemyslím si ale, že bych měl na to porazit Pogačara. Je hodně silný a právem je ve žlutém,“ řekl pak týmovému webu Vingegaard.
I ve čtvrtek je na programu etapa, kde by se měli ukázat muži celkového pořadí a pokusit se ještě něco se svým umístěním udělat. Třeba Rigoberto Urán, který byl před středou druhým mužem průběžné klasifikace, neměl svůj den a dostal se na nepopulární čtvrtou příčku.
Nebude to ale vůbec snadný úkol. Kilometrů sice ujedou závodníci méně (129,7), ale v druhé polovině je čekají opět velmi náročné kopce. Tím prvním je legendární Tourmalet. Jde o 17,1 km dlouhé stoupání s průměrným sklonem 7,3 procenta. Jenže v polovině se sklon hodně zvedne a sedm kilometrů je průměr víc než devět, místy i deset procent. Cíl je pak na Luz Ardiden (13,3 km, 7,4 %). Oba kopce jsou označeny mimořádnou kategorií.
Témata:
cyklistika, sport, Tour de France, 17. etapa, Richard Carapaz, Tadej Pogačar, Jonas Vingegaard, Sport na Heureka.cz
Související články
