V silničních závodech začínal Zdeněk Štybar později, když už měl Peter Sagan na kontě řadu výher. Na jarních klasikách pak sváděli řadu bitev, na které letos vzpomínali s nostalgií v upozaděných částech pelotonu. Český cyklista v rozhovoru vypráví o slovenském fenoménu, který čeká poslední Tour de France kariéry.
Kdy jste o Saganovi slyšel poprvé?
„To si pamatuju celkem dobře. Když jsem jel svůj první svěťák na bajcích v belgickém Houffalize, říkali mi tam: Minulý týden tady byl nějaký Sagan. Startoval taky z poslední lajny a dojel v první desítce. A já jsem říkal: No, tak to asi bude dobrej…“
Kdy to tak mohlo být?
„Někdy na začátku jeho kariéry, to ještě ani nebyl v Liquigasu.“
Když pak začal jezdit na silnici, vybavíte si ho z klasik, nebo z jiného závodu?
„Pamatuju si ho ze závodu, kde byli odjetí s Vincenzem Nibalim a Peter ho tam urval. Myslím, že to byl nějaký etapák. Všichni jsme říkali: Kdo to je? A dva nebo tři roky nato jsem s ním začal závodit. Že bychom se potkali někdy dřív, to úplně ne.“
V čem vidíte jeho výjimečnost?
„Byl to takový Wout van Aert tehdejší doby. Když začal, tak mu říkali, že by mohl jet na celkové pořadí, špurty, časovky, být vrchař. Pak samozřejmě klasiky, Tour de France, tam vždycky exceloval. Byl to showman, začal dělat wheelie (jízda jednoruč po zadním kole) v grupetu a další triky, bavil fanoušky. Marketingově byl pro firmy hrozně zajímavý. Peter Sagan byl obrovským přínosem pro cyklistiku.“
V biografii, která vyšla k jeho třem titulům mistra světa, vzpomíná i na vás a Tour de France 2015, kde jste mu sebral vítězství v etapě. Jak na tento moment vzpomínáte vy?
„Jo, to bylo fajn. Po dojezdu mi gratuloval a říkal: Já jsem tě viděl, ale říkal jsem, ať to sjede někdo jiný, protože já to dojíždět nebudu.“ (Sagan v knize píše, že si byl dobře vědom, že Štybar je natolik silný, že bez spolupráce s ostatními ho nedojede)
Fanoušky baví, vůči novinářům je spíš uzavřený. Jak působí na vás závodníky?
„Teď už je to trochu jiné. Každý závod si stěžuje, že je to nebezpečné, nikdo nemá respekt. I když on ho taky neměl, když přišel na silnici. Že je to rychlé, je to moc do kopce, moc z kopce, moc po rovině. Takže taková ta klasika. A vždycky říká: Už se těším, až to zabalím. To je dnešní Sagan. Ale předtím si samozřejmě musel kolem sebe vytvořit prostor, takovou tu svou auru. Protože by se z toho jinak zbláznil, měl toho hodně. Začal si vozit bodyguarda, protože to bylo neúnosné. Bylo potřeba, aby někdo řekl: Už ne, už stačilo. Protože jinak by dával rozhovory ještě dneska. V tomhle byl taky trochu průkopník, že měl kolem sebe asi správné lidi a dokázali to ukočírovat.“
Jaký je, když se bavíte spolu?
„Podle toho, v jaké je náladě. Ale většinou se snažíme dělat nějakou srandu. Když jsme teď jeli na Tirreno-Adriatico, ještě tam s námi byl Greg van Avermaet (také po této sezoně končí - pozn. red.). Jeli jsme takhle ve třech orvaný vzadu, tak říkám: Kluci, ale dřív jsme takhle jezdili v první skupině, a teď jsme tady jak amatéři. Tak jsme si z toho dělali srandu. Vždycky jsme se spolu víc nasmáli, než nabrečeli.“
Jak vidíte jeho šance na horských kolech?
„Na některé závody se třeba bude připravovat víc, ale myslím, že to bude brát tak, že je to pro něj zábava. Nejsem úplně přesvědčený, že by tomu chtěl dávat sto procent.“
Mluví často i o tom, že se chce víc věnovat synovi Marlonovi. Takže asi i část otce v něm už převažuje.
„Řekl bych, že ano. O tom jsme se taky bavili. Myslím, že to nějak skloubí, aby byl víc doma, k tomu bude jezdit na bajku, trošku víc si to užije a bude mít klid.“
Témata:
cyklistika, sport, Tour de France, Zdeněk Štybar, Peter Sagan, Greg Van Avermaet, Wout Van Aert, Houffalize, Sport na Heureka.cz
Související články
