Video se připravuje ...
Byla to epická etapa a bitva o vítězství v ní, které nakonec slaví Kanaďan Michael Woods. Na Puy de Dome se ale do útoku pustil i Tadej Pogačar a malý náskok v cíli před Jonasem Vingegaardem opět měl. Na převlékání to však, stejně jako v legendární bitvě v roce 1964, nebylo. Smutným hrdinou dne je Matteo Jorgenson, jenž o vítězství přišel na posledních 400 metrech.
Šlo o závod o občerstvování. Takto zhodnotil náročnou nedělní etapu na epický Puy de Dome sedmý muž průběžné klasifikace Tom Pidcock. V horkém dni teplota vzduchu přesahovala hodně přes 30 stupňů a na asfaltu to muselo být ještě mnohem víc. Proto bylo často vidět, jak závodníci vyměňovali prázdné lahve za plné, za krk si dávali ponožky s ledem a polévali se vodou.
Na trase dlouhé 182 kilometrů to ale rozhodně nebyla ta hlavní podívaná, i zde se toho udála spousta. Už před jejím startem si všichni připomněli slavného muže ze Saint-Léonard-de-Noblat, jenž se proslavil legendární bitvou právě na Puy de Dome s Jacquesem Anquetilem. Nebyl jím nikdo jiný než Raymond Poulidor, dědeček Mathieu van der Poela. S ohledem na to, že dědeček jednoho z úkazů současné cyklistiky na konci roku 2019 zemřel, to byl i pro v závodech naprosto chladnokrevného Van der Poela velmi emotivní moment.
Krátce po startu se utvořil denní únik, se kterým byly týmy hlavních favoritů spokojeny a nechaly jim dostatečný prostor, aby někdo z nich mohl slavit etapový triumf.
„Chtěli jsme nechat prostor úniku. Byla to dobrá skupina, nemuseli jsme celý den jet nijak rychle,“ potvrdil posléze i Sepp Kuss, superdomestik Jonase Vingegaarda.
Skupina uprchlíků měla 14 členů, z nichž nejvýraznější byl mladý Američan Matteo Jorgenson. Ten nejprve musel zajet k motorce s lékařem závodu. Do přilby mu totiž vlétla vosa a nechala mu nepříjemný dar v podobě žihadla. A tak si raději řekl o lék proti alergické reakci.
Pak už ale rozjel svůj vlastní závod. 47 km do cíle se rozhodl nechat kolegy z úniku za sebou. Nejprve to vypadalo, že mužům za ním se to líbit nebude, časem si ale vypracoval náskok víc než 1:20 minuty.
Ještě začátek stoupání na Puy de Dome vypadal z jeho pohledu nadějně. Jenže tenhle vyhaslý vulkán, který nebyl v programu Staré dámy 35 let, mu ukázal, jak pořád umí být žhavý a nepříjemný.
„Věděl jsem, že potřebuju vyrazit dřív, že v kopci je neporazím. Mým plánem bylo odjet v nějaké malé skupině, ale bohužel jsem byl sám, takže jsem pak jen doufal, že jim dojde. Je škoda, že jsem v začátku stoupání neměl větší náskok,“ litoval jezdec týmu Movistar.
Byl prvním, kdo mohl poznat poměrně ojedinělý jev na Tour de France. V první zhruba polovině kopce byla trať ještě obsypána fanoušky. Jenže jakmile se silnice zúžila, byl to už jen samotný závodník a tvrdý kopec, jehož sklon v závěrečných čtyřech kilometrech nešel pod 11 %. „Jakmile jsem vjel na úzkou silnici, neměl jsem žádné spojení se sportovním ředitelem. Rozhodčí na motorce mi říkal, že odstup je malý. Kilometr před cílem mi oznámil, že mám tři čtvrtě minutu, v tu chvíli mi úplně došlo a neměl jsem už síly s tím něco udělat,“ vysvětloval v cíli úplně vyčerpaný Jorgenson.
Toho přibližně 400 metrů před cílem předjel soused ze Severní Ameriky – Kanaďan Michael Woods. Šestatřicetiletý sportovec býval kdysi velmi nadějným atletem, na středních tratích dokonce vytvářel národní juniorské rekordy. Jenže po zranění musel změnit sport a jeho volbou byla cyklistika. Díky ní je teď jeho jméno zapsáno tučným písmem do historie.
Poprvé slaví vítěznou etapu na Tour de France, navíc na místě, kde se možná dalších třicet let zase tento závod nepojede.
„Pořád se musím štípat, jestli je to pravda. Jsem hrdý na tým, na sebe. Je to výjimečné,“ rozplýval se jezdec druhodivizní stáje Israel-Premier Tech.
Ačkoliv to vypadalo, že dvouminutovou ztrátu na Jorgensona před Puy de Dome nemůže stáhnout, on nepanikařil. „Všechno to bylo plánované. Musel jsem se chovat takticky, věděl jsem, že Matteo je chytrý závodník, že bude chtít využít své silné stránky. Ale jakmile jsme vjeli do prudké části, nepřemýšlel jsem, věděl jsem, že musím jet naplno.“
Podobné myšlenky měl v hlavě i Tadej Pogačar ve skupince hlavních favoritů, kde v posledních dvou kilometrech zůstal už jen on, Vingegaard, Simon Yates a duo z Ineosu Pidcock a Carlos Rodríguez. Přibližně 1,5 kilometru před cílem zaútočil, a když se ohlédl a zjistil, že Dán není nalepený na jeho zadním kole, opřel se do toho a cílem projel osm sekund před obhájcem loňského prvenství.
Vingegaard stále drží žlutý dres, jeho náskok se ale ztenčil na 17 sekund. „Pogačar v kopci vypadal silně, získal pár sekund na Jonase. Není to ideální, ale není to žádná velká hrůza,“ prohlásil Kuss.
Cyklistický závod Tour de France - 9. etapa: Saint-Léonard-de-Noblat - Puy de Dome (182,5 km):
1. Woods (Kan./Israel-Premier Tech) 4:19:41, 2. Latour (Fr./TotalEnergies) -28, 3. Mohorič (Slovin./Bahrajn Victorious), 4. Jorgenson (USA/Movistar) oba -35, 5. Berthet (Fr./AG2R-Citroën) -55, 6. Powless (USA/EF Education-EasyPost) -1:23.
Průběžné pořadí:
1. Vingegaard (Dán./Jumbo-Visma) 38:37:46, 2. Pogačar (Slovin./SAE Team Emirates) -17, 3. Hindley (Austr./Bora-hansgrohe) -2:40, 4. Rodríguez (Šp./Ineos Grenadiers) -4:22, 5. A. Yates (Brit./SAE Team Emirates) -4:39, 6. S. Yates (Brit./Jayco-AlUla) -4:44.
Témata:
cyklistika, sport, ONLINE, tour de france 2023, Tour de France, Tadej Pogačar, Jonas Vingegaard, Sport na Heureka.cz
Související články
