V závodech má instinkt zabijáka, jeho nástupy jsou nekompromisní. Ale když si v neděli Tour de France před startem etapy s dojezdem na Puy de Dome připomínala jeho dědečka, neubránil se Mathieu van der Poel slzám. Téměř dvoumetrový chlapík dojetí neskryl ani za slunečními brýlemi. Jeho dědou byl totiž miláček Francouzů Poupou, tedy Raymond Poulidor, jenž před třemi a půl lety zemřel. Právě on svedl na zdejší sopce jednu z epických bitev.
Saint Léonard de Noblat je městečko ve francouzském Centrálním masivu, žije v něm necelých pět tisíc obyvatel. Nic extra zvláštního v něm nenajdete. Tedy pokud nejste velký cyklistický fanda a nejdete najisto. V tom případě zde naleznete ulici Raymonda Poulidora, jedné z velkých cyklistických osobností. Ačkoliv, nebo možná právě proto, že se mu přezdívalo „věčně druhý“, byl ve své době u Francouzů ještě víc oblíbený než jeho vrstevník, pětinásobný vítěz Tour de France, Jacques Anquetil.
Jeho ulici zde najdete proto, že si toto místo vybral k životu se svou manželkou. Mnohé prázdniny tak zde později trávil i jeho vnuk, dnes po celém světě známý cyklistický všeuměl Mathieu van der Poel.
Právě pro něj byl start nedělní etapy velmi emotivní. S ohledem na pracovní vytížení zde prý už dlouho nebyl. „Bylo skvělé se sem vrátit, po delší době jsem mohl zase vidět babičku a přijela sem celá moje rodina,“ prozradil poté, co absolvoval hodně dojemné chvíle na pódiu.
Tam nejvyšší představitelé Tour na Poulidora vzpomínali, šéf celé Tour Christian Prudhomme dovezl i jedno z Poulidorových kol vyvedené v růžovofialové barvě. Další z mužů zase držel velký obraz s podobiznou muže, který v listopadu 2019 tento svět opustil. A Van der Poelovi velmi chybí.
Když v roce 2021 na Staré dámě ovládl jednu z úvodních etap, ukázal při průjezdu cílem do nebe, kam také toto vítězství dědečkovi poslal. Směrem do oblak mířil jeho pohled i v neděli, i když v tu chvíli se možná i tak trochu snažil zastavit proud slz, který se mu valil do očí, když měl na pódiu pronést řeč, na kterou se ale nakonec nezmohl.
Také on si dědu připomněl hned několika prvky ve své výbavě. V etapě na Puy de Dome, kde Poulidor svedl v roce 1964 legendární, leč neúspěšnou bitvu o žlutý trikot s Anquetilem, jel na speciálním bílém kole, které mělo na přední části a horní rámové trubce černobílé fotografie dědečka nynější cyklistické star. A na kraťasech měl celý tým žluté a fialové proužky jako připomínku barev týmu Mercier, za který Poupou závodil.