Bavil jsem se, ocenil Pogačar soka i po prohře. A vyslal varování všem
Při rozhovorech po etapě působil trochu unaveně. Ale to každý z hlavních favoritů letošní Tour de France. Není se čemu divit, Tadej Pogačar si chtěl zase trochu zazávodit, a když se k tomu neměli soupeři, pustil se do toho, jak je jeho zvykem, sám. Jonas Vingegaard ho však tentokrát předčil v disciplíně, které většinou vládne Slovinec. „I tak jsem si to užil a pokračujme v takovém závodění dál,“ nabádal své soky Pogačar, který už se těší do Pyrenejí.
Jsou to už typické scény. Na trati se umí vzájemně pořádně potrápit a otestovat, čeho všeho jsou schopni. Ale jinak se Tadej Pogačar a Jonas Vingegaard řídí tím, že soupeř není nepřítelem a vždy si vyjadřují velký respekt.
Ve středu obletěla celý svět fotografie, kdy hned za cílovou páskou jedou tito dva ruku v ruce. Okamžitě po výhře dánského obhájce mu totiž slovinský cyklista podal pravici, aby mu pogratuloval.
Přestože Pogačar ve sprintu, který byl mírně do kopce, tentokrát prohrál, byl spokojený. „Byl to velmi dobrý den. Náš tým odvedl skvělou práci. Na Puy Mary jsem se cítil dobře, tak jsem zaútočil, ale na druhém stoupání byl Jonas výborný, a pak už jsme jeli spolu až do cíle. Teď se potvrdilo, že je v opravdu dobré formě, na pásce předvedl vážně dobrý sprint po takovéhle etapě a porazil mě,“ vyprávěl Pogačar, který bez potíží uhájil žlutý dres. Před Vingegaardem má náskok 1:14 minuty.
V předchozím závodním bloku si dvojnásobný vítěz Staré dámy trochu postěžoval, že je to tak trochu nuda, protože převažovaly rovinatější etapy. To ve středu tvrdit nemohl.
„Byl to velmi těžký den, ale opravdu jsem si to užil a pokračujme v Tour tímhle způsobem,“ vyzval i své největší soupeře.
Když ve stoupání Puy Mary zaútočil a soupeřům odjel, vypadalo vše jasně. Ve sjezdu také získával sekundy, ale v jednom okamžiku trochu vyděsil všechny televizní diváky.
„Cítil jsem se v něm opravdu dobře, jen v jedné zatáčce mi trochu uskočilo zadní kolo,“ okomentoval okamžik, kdy jeho kolo uskočilo o něco víc než jen trochu, ale Slovinec tuto potenciálně velmi nebezpečnou situaci ustál skvěle.
„Možná jsem utratil až moc energie před druhým stoupání, ale pořád jsem jel dobře. Jenže Jonas jel ve druhém stoupání lépe, pak už jsem na něj počkal. Byl dnes opravdu hodně silný. Byl to dobrý den pro něj, ale i pro mě,“ dodal Pogačar.
Mnozí teď začínají uvažovat nad tím, že mohl aktuálně vedoucí závodník ztratit psychologickou výhodu, když jej jeho největší soupeř, což Vingegaard opět je, i po těžkém zranění ze začátku dubna, porazil.
„To si nemyslím,“ oponoval hned pětadvacetiletý Slovinec. „Já jsem jel lépe v prvním stoupání, on ve druhém, pak mě porazil ve sprintu. Klobouk dolů před tímto vítězstvím, ale pořád máme solidní náskok, který se budeme snažit dál držet a uvidíme, co bude v Pyrenejích. Tam to budou úplně jiné kopce, jiné závodění.“
Současně také vyslal soupeřům důležitý vzkaz: „Jsem víc připravený na závodění ve velkých kopcích, než jaké to bylo v 11. etapě. Přípravu jsme zaměřovali na větší stoupání. Takže uvidíme, jak mi to půjde v Pyrenejích. Ale máme velmi silný tým, takže můžeme být hodně sebevědomí.“
