Alchymie dresů na Tour: kombinézy šetří sekundy, expert popsal detaily
Aerodynamika. To je zaklínadlo současné cyklistiky. A netýká se pouze kol či časovkářských helem. „Oblečení představuje až 85 procent odporu siluety,“ říká František Raboň, bývalý profesionál aktuálně pracující pro českého výrobce cyklistického oblečení. I proto se do jeho vývoje investují nemalé prostředky, třeba i do testů ve větrných tunelech. A věděli jste, že v časovce byli Pogačar s Evenepoelem právě kvůli oblečení v nevýhodě?
Co si představíte, když se vás někdo zeptá na cyklistické dresy profíků? Většina si nejspíš vybaví, jak jsou potištěné logy týmových sponzorů. „Jsou to jezdící billboardy,“ říkají mnozí. Pro samotné závodníky jsou jejich svršky ale mnohem důležitější, především to, aby byly co nejvíc funkční a hlavně, co je teď moderní, aerodynamické.
Běžnému uživateli cyklo dresů to tak podstatné nepřijde, ale profíci hledí, aby bylo jejich pracovní oblečení co nejvíc upnuté, nikde neplandalo, protože to přináší hlavně na rovinách odpor. Ten sice nemusí být nijak velký, jenže v současné cyklistice hrají roli sekundy a každý detail.
Proto si už pozorný fanoušek mohl všimnout, že většina pelotonu, nejen na Tour de France, už ani neobléká klasiku, tedy kraťasy a dres, ale kombinézy, čili jeden kus oblečení.
Přechod ke kombinézám
„My sice cyklistům dresy dodáváme, ale málokdo v nich v dnešní době ještě závodí. Mají od nás tři druhy dresů, ale je to spíš pro tréninkové účely. Minimálně posledních pět let je jasný přechod ke kombinézám na silniční závod,“ potvrzuje František Raboň. Bývalý závodník pracuje pro českou firmu, která dodává cyklistické oblečení mistru světa Mathieu van der Poelovi a jeho týmu Alpecin-Deceuninck.
I v nedávných dobách ale měli jezdci své dresy hodně upnuté na těle. V čem jsou tedy kombinézy lepší? „Asi ve všem. U kombinézy do normálních etap se, na rozdíl od časovkářské, dá rozepnout přední díl, aby si mohli odskočit. To byl jediný problém, který bylo třeba vyřešit. Jinak je to daleko aerodynamičtější, protože je to jeden kus a super to sedí. Šle od kraťasů občas tlačily, mohly iritovat i pokožku. To u kombinézy není,“ vysvětluje Raboň.
Nejde přitom jen o pocity závodníků, ale prokázaná fakta, že kombinézy s moderními materiály opravdu přinášejí časovou úsporu.
„Když si představíte závodníka, podíváte se na něj zepředu, tak kolo je absolutní žiletka. Je propočítané, že tretry nebo návleky na ně představují tři až čtyři procenta odporu siluety, kolo je asi sedm procent a 80 až 85 procent je cyklistické oblečení. Proto se tolik řeší, je nejzásadnější,“ vypočítává expert.
V časovce velká úspora
Co konkrétně to znamená pro samotný výkon cyklisty? To si také ve firmě, jež obléká i britskou reprezentaci, ověřili. „U Ethana Haytera, úřadujícího britského silničního šampiona jsme zjistili, že oproti starší generaci kombinézy, kterou jsme měli, s tou aktuální na padesátikilometrové časovce dělalo přesně sekundu na kilometr. Takže když se jede na Grand Tour časovka, a jestli někde máte 50 sekund nebo ne, může právě tohle rozhodovat celkové výsledky,“ uvádí příklad Raboň.
Vyvinout supermoderní cyklistický oděv ale není jen tak. Podílí se na tom třeba i vědci spolupracující s kolotočem formule 1, takže s nadsázkou jde tak trochu o raketové inženýrství.
„My, stejně jako třeba tým UAE Emirates, jezdíme testovat do větrného tunelu v Silverstone. Tam jsou dva tunely. Jeden malinký, kde se testují v podstatě jen látky. Druhý je reálný, kde můžete mít buď manekýna, nebo živého člověka. Náš konkrétní proces je o tom, že se otestují desítky, stovky látek, ty se třídí a pak se postupuje dál, zkouší se různé varianty,“ nabízí Raboň pohled za kulisy.
Díky kombinaci poznatků zmiňovaných expertů z formule 1 a samotných závodníků pak mohou vybrat ty nejlepší materiály na určitá místa kombinéz.
„Díky cyklistům zjišťujeme, kudy proudí vzduch, kde naráží do závodníka, což jsou většinou rukávy, kde zase opouští tělo, což jsou záda.“
Variant je hodně
Je přitom třeba brát v potaz, že jiné potřeby má klasikář Van der Poel, sprinter Jasper Philipsen a nebo jezdec na celkové pořadí jako třeba Tadej Pogačar. Pole působnosti je prý v této oblasti nesmírně široké a stále je co nového vymýšlet a zlepšovat.
„Čistě teoreticky, když by se například vědělo, že na závodu Paříž-Roubaix většinou fouká z levé strany, dá se udělat, že celou levou stranu oblečení by měl jezdec přizpůsobenou aerodynamicky na tento směr větru, a druhou jinak. Až takhle daleko to je,“ říká český odborník.
Má to však i druhou stranu mince, na kterou paradoxně naráží ti nejlepší světoví závodníci. Třeba v první časovce letošní Tour de France Pogačar a Remco Evenepoel. Jakožto vedoucí závodníci celkového pořadí, respektive pořadí mladých jezdců mají totiž povinnost oblékat dresy od oficiálního dodavatele Tour de France. A jak už víme, právě v časovkách může být rozdíl i díky oblečení větší.
„Nejde o to, že by oficiální oblečení bylo špatné nebo horší, než jaké má daný tým, ale je prostě jiné. Je to asi tak, jako kdyby Max Verstappen řídil v 19 závodech z 20 svůj monopost, a pak ho posadili do úplně jiného.“
Především tedy nejsou závodníci na tuto značku oblečení, střih, látky, materiál v sedacích partiích zvyklí. Navíc týmy investují velké peníze do výzkumu oblečení, ve kterém pak jejich hvězda ani nejede.
„Mám třeba informaci, že UAE Emirates byli během zimy pětkrát na testování ve vzdušném tunelu v Silverstoneu, a pak se ve druhé etapě, viz Giro, oblečete do něčeho, co ani nemáte otestované,“ poukazuje na tento paradox Raboň.
Zdá se ale, že pro cyklistické hvězdy je to ten nejmenší problém. Pogačar jede ve žluté kombinéze od 5. etapy nepřetržitě, Evenepoel má bílý trikot už od třetí. Budou zkoušet kombinézy od pořadatele i před závěrečnou časovkou do Nice?
