Konečně vítězný Roglič! Bývalý skokan na lyžích si letí pro triumf na Vueltě

Chybami se člověk učí. A Primož Roglič a celý jeho tým Jumbo-Visma jsou evidentně dobrými žáky. Na jaře začal slovinský závodník italské Giro famózně. Ovládl časovku a následujících pět dní jel v růžovém dresu. Jenže pak přišly chyby, jeho i celého týmu, který v Itálii nebyl tak silný. Výsledkem bylo celkové třetí místo, se kterým nebyl bývalý skokan na lyžích až tak spokojený.

Během léta si odpočinul, načerpal síly a motivaci, i díky narození syna, a do Vuelty vstupoval s jasným cílem. „Chci vyhrát a budu se o to snažit. Pódium je sice hezká věc, ale na tom už jsem byl na Giru. Teď chci vyhrát a budu o to bojovat, jak jen to půjde,“ hlásil před startem v Salinas de Torrevieja.

Čárou přes rozpočet byl incident hned v první etapě, týmové časovce, ve které je nizozemské seskupení velmi silné. Kvůli vylité vodě na silnici upadl lídr týmu Steven Kruijswijk a poranil si koleno. Ve čtvrtém dějství pak kvůli bolesti vzdal. Na zemi se ocitl i Roglič, ale závodník, kterému se v této sezoně pády rozhodně nevyhýbají, přečkal bez újmy. V tu chvíli tým oznámil: „Nic nevzdáváme, pojedeme na Rogliče.“

Poučen z předchozích nezdarů, ve Španělsku závodil trochu jinak. „Po válce můžete být vždy chytrý v tom, co se má udělat jinak,“ hlásil Slovinec už po Giru. On chytrý byl a se svými týmovými parťáky si šel za svým. „Je to moje první Vuelta, ale máme opravdu velmi silný tým, takže se na to těším,“ dodal.

Důvod k radosti přišel v desátém díle, jeho silné disciplíně individuální časovce. Před ní ztrácel na vedoucího Naira Quintanu 6 sekund, a nebyl tak sebemenší problém vyhoupnout se po vydařeném dni do vedoucí pozice. Obzvlášť když Kolumbijci se souboj s chronometrem vůbec nepovedl. Na druhého Alejandra Valverdeho tady získal 1:52 minuty. I tak byl ale hodně opatrný.

„Nikdy to není dost, ani když máte deset minut. Jsem šťastný, jak to teď je, a budu se snažit, aby to tak zůstalo. Půjdeme den ode dne a uvidíme.“

Jak řekl, tak i splnil. Časovka byla jeho jedinou vyhranou etapou letošní Vuelty, v těch zbývajících dělal maximum, aby mu červený trikot zůstal. A i když na něj v horách útočil domácí miláček, veterán Valverde, on nájezdům odolal. Své konkurenty si držel celou dobu na dohled, stejně jako v sobotní poslední pořádné zkoušce ve španělských horách. Po dojetí do cíle byl už i on hodně unavený. Když se usadil před novináři na tiskové konferenci, dokonce si i zívnul.

„Byly to docela těžké dny od začátku, ale vždycky se musíte snažit až do konce. Bylo to opravdu, opravdu těžké,“ prohlásil už téměř jistý vítěz. I tady totiž platí, že v závěrečné etapě do Madridu se už o celkové pořadí nebojuje.

Skočky měl prý na nohou naposledy někdy před sedmi lety. V neděli si devětadvacetiletý Slovinec, který začínal s cyklistikou až v roce 2011, dolétne do Madridu pro své největší vítězství. Orel, kterého má namalovaného na svém kole, přistane.

A celé Slovinsko bude mohutně slavit. Vedle červeného dresu totiž tato dvoumilionová zemička ukořistila i bílý pro nejlepšího mladíka třítýdenního závodu. Jeho majitelem je teprve dvacetiletá naděje Tadej Pogačar z UAE Team Emirates. Oba své krajany přijela řada fanoušků povzbudit přímo do Španělska a rozhodně toho nelitovali. V neděli večer to v Madridu jistě roztočí. I samotný Roglič slíbil, že ačkoliv v průběhu Vuelty nedával radost až tolik najevo, ve španělské metropoli se bude usmívat mnohem víc.

Roglič sahá po triumfu na Vueltě! V neděli mu stačí dojet do Madridu

VueltaČTK14. září 201918:13

Roglič si letí pro slávu. Proč je bývalý skokan excelentní na kole?

VueltaRomana Barboříková12. září 201909:42