Romana Barboříková
4. listopadu 2020 • 21:06

Osudný okamžik 400 m před cílem. Jsem zklamaný i šťastný, řekl Štybar

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Bořil v ofsajdu? Asi ano, ale žádný záběr není stoprocentní. Nejasná ČK pro Petráka
SESTŘIH: Boston - Toronto 2:3. Pastrňák dal první gól v play off, rozhodl ale Matthews
VŠECHNA VIDEA ZDE

Slíbil, že se v těchto dnech o něco pokusí. Zdeněk Štybar využil hned první příležitosti, kdy to šlo, a ve 14. etapě Vuelty se probojoval do úniku. Z něj si nakonec dojel pro třetí místo, čímž vyrovnal své nejlepší umístění z minulého roku. Ve čtvrtek bude mít další šanci na své druhé vítězství na španělské Grand Tour. Snad i dost sil. „Byl jsem trochu na limitu, ale když jsme vyjeli nahoru a viděl jsem i na ostatních, že toho mají dost, dodalo mi to sebevědomí,“ líčil Čech. 



Původně si myslel, že se ve Španělsku bude jeho forma zhoršovat, ale nakonec je tomu naopak. Už v minulém týdnu předváděl Zdeněk Štybar dobré výkony při rozjíždění sprintů svým kolegům Samu Bennettovi a Andreovi Bagiolimu. „Den ode dne se cítím líp a v následujících etapách se určitě pokusím dostat do nějakého úniku, pokud k tomu bude příležitost,“ hlásil český jezdec týmu Deceuninck-Quick Step v pondělí o volném dni.

První v podstatě ze dvou možností bylo středeční 14. dějství, jehož profil nahrával klasikářům a právě závodníkům v úniku. Ten se vytvořil zhruba 43 kilometrů po startu víc než dvousetkilometrové štreky, kterou včera závodníci Vuelty absolvovali. A Čech, který slavil etapový triumf v tomto závodě v roce 2013, v něm nechyběl.

„Cítil jsem se dobře, tak jsem si řekl, že do toho půjdu. Od začátku to bylo velmi intenzivní, a jakmile se nám povedlo kousek vzdálit, jeli jsme na plný plyn, dokud se nám nepodařilo vybudovat dvouminutový náskok,“ popsal později na týmovém webu Štybar. Díky dobré spolupráci skupiny sedmi závodníků se jejich náskok vyšplhal až na pět minut.

V pelotonu ale některé týmy projevily snahu Štybarovu skupinu dojet. Na víc než minutu a půl se však hlavnímu balíku uprchlíky stáhnout nepodařilo.

„I když se náskok snížil, pořád jsem věřil, že takhle můžeme dojet až do cíle, protože v posledním stoupání bylo tempo vysoké. Byl jsem trochu na limitu, ale když jsme vyjeli nahoru a viděl jsem i na ostatních, že toho mají dost, dodalo mi to sebevědomí,“ líčil Čech.

Ve sjezdu se poté pokusil o útok, ke kterému se přidali další dva závodníci, jenže kilometr před cílem je zbývající tři soupeři dojeli. A tak se o vítězství rozhodovalo mezi touto šesticí až v závěrečném stoupání. Takový terén sice běžně Štybarovi nedělá potíže, jenže tentokrát ho Marc Soler zavřel u hrazení a rodák ze Stříbra nemohl reagovat na atak Tima Wellense, pozdějšího vítěze, ani Michaela Woodse.

„Nějakých 400-500 metrů do cíle jsem byl zablokován, což byl okamžik, kdy jsem ztratil šanci bojovat o vítězství. Jsem zklamaný, ale zároveň šťastný, že mám takovou kondici a že jsem se dostal na pódium v tak těžkém dojezdu,“ svěřil se Štybar. Ve čtvrtek absolvují cyklisté nejdelší etapu letošní Vuelty dlouhou přes 230 km.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud