Závěrečná letošní Grand Tour se chýlí ke svému konci a pokud se nestane nic nečekaného, vítězem Vuelty se stane Primož Roglič. „Co předvádí je už takový jeho standard. Podle mě jede závod podle papíru, jak si to celé naplánovali. A má neskutečně silný tým,“ vyzdvihuje český profesionál Leopold König. Ve svém komentáři pro deník Sport rozebral „mistrovské dílo“ Jumbo-Visma, úžasný návrat Fabia Jakobsena, progresivní profil Vuelty i české výkony.
„Španělská Vuelta je sice až poslední Grand Tour, ale jako každý rok je to i letos dost zajímavé. Mimo to, že je tam jasný lídr, je to krásný závod. Vuelta je každý rok dost podobná v tom, že si udržuje punc agresivnějšího závodu tím, že už první týden je tam spousta náročných stoupání, kdežto na Tour de France to moc nenajdeme. I když už se taky snaží.
Vuelta má v sobě vždycky všechno už od začátku. Letos to hodně ovlivnily teploty, které se změnily z extrémního horka do relativně větší zimy a vlhka. I z tohoto pohledu to pro závodníky není vůbec snadné. A do toho všeho tam zase přidali jedno nové, hodně těžké stoupání – Gamoniteiru. To bylo brutální.
Pamatuji si Lagos de Covadonga (letos v 17. etapě), a už to mi přišlo jako těžký výjezd. Gamoniteiru bylo skoro dvakrát takové, navíc bylo v tom jejich typickém počasí na severu Španělska. Jsou to krásné výjezdy, mně se to strašně líbí. V té mlze, která tam vždy je, je to opravdu mystické, hrozně hezké kulisy na závod.
A mě moc těší, že pořád objevují nové kopce, snaží se to obměňovat, být progresivní, a to se jim hodně daří. Samozřejmě pro to mají podmínky, u nás bychom těžko hledali pořád takové kopce, ale oni toho využívají.
Když se ale ještě vrátím do prvního týdne, vyčníval tam návrat Fabia Jakobsena. Viděli jsme už v předchozích závodech, že to velké, život ohrožující zranění je za ním a že je hladový po závodění a vyhrávání. Takže za mě to byla jen otázka času. Ale je nutné si uvědomit, že to tak jednoznačné a snadné vůbec nebylo.
Ten člověk na kole málem umřel, nechybělo mnoho a už nemusel nikdy závodit. Takže pro mě je to možná ještě větší návrat než ten Marka Cavendishe na Tour de France. Je otázkou, kdyby to byl „normální“ závodník, ne sprinter, jestli by se vrátil v takové parádě.
Sprinteři mají kontrolku nebezpečnosti a pud sebezáchovy v dojezdech vypnutý, bez toho by do něj nemohli jít. Není to sprint na atletické dráze, ale v šedesátikilometrové rychlosti na asfaltu. Takže jsou výjimeční a proto, když se stane takováhle věc, se právě touto svou silou dokážou vrátit.
Naplánovali si, že Roglič červený dres na chvíli předá
To byla řeč o muži v zeleném, ale všechny pochopitelně zajímá hlavně ten červený, tedy Primož Roglič. Co předvádí je už takový jeho standard. Podle mě jede závod podle papíru, jak si to celé naplánovali. A má neskutečně silný tým.
Sepp Kuss, kterého má jako posledního do kopců, je sedmý v celkovém pořadí. Dokonce si můžou dovolit i to, že ho nechávají jet až do závěrů, může jet na sebe. Co Jumbo-Visma předvádí, je mistrovské dílo. I když druhé a třetí místo má Movistar, v podstatě ho vůbec neohrožují. Poslední etapou je časovka a podle všech předpokladů v ní Roglič ještě něco získá.
Za mě je to opravdu skvělý kousek od týmu. Všechno, co si naplánovali, jim vychází, a oni si naplánovali takový průběh, že dres lídra někomu uprostřed dají. Protože kdyby Primož chtěl, tak v červeném může jet od začátku až do konce. Jenže už když si sečteme jednadvacetkrát hodinu na pódiu a tiskové konferenci, máme jeden celý den, který by ztratil, místo toho, aby ten čas věnoval regeneraci.
I když by ho to v jeho výkonu neovlivnilo, protože je opravdu o level jinde, tak není vůbec příjemné ceremonii opakovat každý den. Samozřejmě na jednorázovce si to užijete, ale tady je to pořád dokola. Jumbo-Visma to udělali podle určitého plánu a vychází jim to úplně perfektně. Myslím, že tam ani na minutu nebylo nějaké zaváhání.
Když už chválím týmy, nesmím zapomenout ani na Bahrain Victorious, který teď jede na Jacka Haiga, jemuž patří čtvrté místo. Jsou tam skvělí Wout Poels, Gino Mäder a další. Jedou neuvěřitelný závod a hlavně jsou hodně vidět v kopcích. A samozřejmě Movistar, který má dva lidi v první trojce, což dlouho neměli. Naopak určitě je trošku zklamáním tým Ineos.
Češi jsou důležití pro tým
Z českého pohledu je to trochu složitější, protože Josef Černý, Zdeněk Štybar i Jan Hirt plní hlavně týmové úlohy. Pro českého fanouška je toto vždycky takové nemastné, neslané. Ale výkony, které odvádí pro svůj tým, jsou natolik důležité, že nemají na výběr. Tým je za to platí a tuto práci odvádí perfektně.
Mohli jsme vidět u Černého, že v úvodní časovce byl pátý, a pak dojížděl okolo 150. místa. Opravdu si každou etapu poctivě vystupuje, dojíždí se strašnou ztrátou, aby byl co nejvíc platný týmu druhý den. Ve čtvrtek jsme zase viděli Jana Hirta, který tam dobře tahal, za mě skvělá práce, ale je ho hrozná škoda, že to není on, na koho se jede.“
Témata:
cyklistika, komentář, sport, leopold könig, Tour de France, Španělsko, sprint, Vuelta a España, Jan Hirt, Primož Roglič, Movistar, Mark Cavendish, Grand Tour, kopec, Cyklistika na Heureka.cz
Související články
