Vakoč předčil v Baku i Boonena: Splnil se mi sen, jásal po bronzu

Na start v Baku byl až neuvěřitelně nažhavený. Vyjednával v týmu, aby ho do Ázerbájdžánu vůbec pustili a hned, jak tam přiletěl, hlásal, říkal, že chce medaili. A předvedl se skvěle. Ukázal, že nemusí být jen pomocníkem hvězd, jako letos na italských etapách při své premiéře na Grand Tour. „Po vyhrané etapě v závodě Kolem Polska je to druhý nejlepší výsledek mé kariéry,“ ocenil bronz z „malé olympiády“ v Baku.

Druhý den po závodě jste letěl do Prahy. Stačil jste medaili ještě na místě oslavit?
„Trochu jo. S týmem jsme si dali místní šampáňo z granátových jablek. Po večeři šli trochu projít do města, kam jsme to předtím vůbec nestíhali. Mísí se tam historie s modernou, všechno bylo nádherně osvícené, moc se mi tam líbilo.“

Prostředí pro cyklistiku to ale zrovna zaslíbené nebylo, že? Podmínky k tréninku nebyly zrovna ideální.
„Bylo to tam dost složité. Když jsme přiletěli, tak nás nikam nepustili s tím, že místní silnice jsou moc nebezpečné. Museli jsme trénovat na ergometru. Další den jsme si měli projet trať, která byla sedm kilometrů za městem, a měli jsme na to jen hodinu a půl. Takže jsme ji akorát viděli… Problém s transferem způsobil i to, že jsme před závodem trénovali na egometru. V místě, kde bylo takové teplo…“

Jaký byl závodní okruh?
„Na první pohled se to nezdálo, ale byl hodně náročný, se stoupáním na kostkách, k tomu bylo příšerné vedro a fučel vítr. Moc jsem si to na trati neužil, dost jsem trpěl. Byl to jeden z nejtěžších závodů, co jsem kdy jel."

Kolik stupňů ukazoval teploměr?
„Ani nevím, moc jsem na něj nekoukal. Před třicet to bylo určitě. K tomu vál ten silný vítr, který nás nijak neochladil. Pomáhala jen studená voda. Naše sestava jí v závodě spotřebovala sto bidonů, to se hned tak nevidí. Podpůrný tým se o nás ale vzorně staral.“

Porazil jste řadu kvalitních jezdců včetně hvězdného kolegy z týmu Etixx-Quick Step Toma Boonena. Hovořili jste spolu po závodě?
"Viděli jsme se večer a prohodili spolu pár slov. Samozřejmě mi gratuloval. V životě by mě nenapadlo, že svůj velký vzor porazím v prvním závodě, kdy budeme stát proti sobě.“

Na rozdíl od Gira, kde jste byl domestikem, jste si na Evropských hrách vyzkoušel roli týmového lídra. Cítil jste se v ní dobře?
„Byla to jedna z mých prvních příležitostí jet na sebe a hned z toho byla bronzová medaile. Jsem moc rád, že jsme si to mohl vyzkoušet roli, s níž bych se chtěl setkávat častěji. Důvěru jsem oplatil hlavně díky klukům z týmu, kteří pro mě perfektně pracovali, a díky nim se mi podařilo ušetřit síly na závěr.“

Váš zaměstnavatel, profitým Etixx-Quick Step, vás ale původně do Baku nechtěl ani pustit, že?
„To je pravda. Máme 27 závodníků, skoro všichni měli v té době nějaký program. Jenže já do Baku strašně chtěl. Dokonce jsem souhlasil, že kvůli tomu pojedu i Dauphiné, které jsem kvůli únavě z Gira neměl v programu. Nakonec jsem pro Francii zůstal jen náhradníkem a na Evropské hry jsem mohl odjet.“

Je to pro vás medaile odměnou za skvělé výkony v dosavadní části sezóny?„Mám ohromnou radost. Na jednu stranu chyběl k vítězství opravdu malý kousek, ale musím být rád, že jsem vůbec nějakou medaili získal, protože řada skvělých lidí vyšla naprázdno. Já už v závěru na ten spurt skoro neměl síly, protože ten poslední kopec jsme jeli na krev a byl jsem rád, že jsem se v té skupině udržel.“

Evropské hry: Bronzová neděle, třetí skončil Vakoč i Kubala s Hadravou

OstatníČTK21. června 201513:20

Evropské hry: Bronzová neděle, třetí skončil Vakoč i Kubala s Hadravou

OstatníČTK21. června 201513:20