Co jí proficyklista? Vakoč radí co s sebou na výlet, ukázal i TOP trasy | iSport.cz
Romana Barboříková
31. května 2020 • 12:30

Co jí proficyklista? Vakoč radí co s sebou na výlet, ukázal i TOP trasy

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hancko je neformální lídr. Kolem něj se vytvořila parta, chválí stopera Kotal
PRVNÍ DOJMY: Dva hlavní důvody, proč se Sparta zvedla a vyhrála pohár
VŠECHNA VIDEA ZDE

Dovolená bude letos v Česku. Tuto zprávu jsme slyšeli už před nějakým časem. Pro milovníky cyklistiky to není žádná překážka. I u nás totiž existuje spousta krásných tras, na které mohou vyrazit zkušenější sportovci, ale i rodiny s dětmi. Své oblíbené prozradil také profesionální cyklista týmu Alpecin-Fenix Petr Vakoč. Také doporučil co i jak často jíst a pít. Třeba budete mít štěstí a na některé z jeho tras ho potkáte.



Už jste doma v Česku, ale dlouhou dobu jste byl v Andoře, kde přes sezonu žijete a trénujete.  Jak se tam vyvíjela situace, jak jste mohl trénovat?
„Přijel jsem sem den před tím, než začala všechny omezení. Nejdřív to začalo ve Španělsku a tady tak napůl. Celkem rychle to eskalovalo, dokonce nám kvůli tomu o den zkrátili soustředění, abychom se vůbec dostali domů. V sobotu jsem tady byl ještě normálně na kole, ale kluci ze Španělska už začali řešit, jestli se může jezdit venku nebo ne. V neděli ještě dobré a v pondělí už oznámili, že je na 14 dní plošná karanténa a že se uvidí. Řešili, jestli bychom s nějakými omezeními nemohli trénovat venku.“

Proficyklista Petr Vakoč prozrazuje své oblíbené trasy a radí co během výletu jíst a pít
Proficyklista Petr Vakoč prozrazuje své oblíbené trasy a radí co během výletu jíst a pít

Nenapadlo vás v té době odletět domů do Prahy?
„V pondělí jsem se o tom bavil s Honzou Hirtem, ve středu byla poslední letenka domů. On říkal, že by jel zpátky, načež já jsem mu řekl, že to bude dobrý, že jsou tady lesy, je to všechno daleko od sebe a kde jinde být. Když člověk musí být někde zavřený, tak je lepší být zavřený na horách než někde ve městě. Jenže po dvou týdnech se pořád nic neměnilo, začalo se zase řešit, kdy se bude moct trénovat venku, ale odložilo se to o týden, pak zase o týden a pořád nic. Vždycky řekli: ještě počkejte pár dní. Nakonec to trvalo sedm týdnů, než jsme mohli vyrazit ven na kolo, což nikdo nečekal.“

Musel jste být zavřený jen doma, nebo jste mohl alespoň na nějaké procházky?
„Dalo se chodit na túry tady po lesích. To bylo fajn. Byla to moje hlavní náplň. První dva týdny jsem na trenažéru nejezdil nijak moc, spíš jsem chodil po horách. Zařídil jsem si tady takovou provizorní posilovnu, buď doma, nebo na zahradě. Soused, který je horolezec, nám vyrobil TRX z různých lan, takže to bylo fajn. Jsem tady schopný odcvičit tak 90 procent toho, co bych cvičil v posilovně. Takže myslím, že jsem trénoval poměrně kvalitně a i v rámci možností jsem si to docela užil. No a čekali jsme, kdy nás konečně vypustí.“

Nezalitoval jste, že jste přeci jen neletěl domů?
„Nejhorší byl ten zlom, nějaké ty čtyři týdny. Po nich jsem naplno přijal, že jsem zůstal tady. Jednak že není cesty zpět a nejde si vyčítat, že jsem nejel, ale spíš si to v rámci možností tady užít.“

Teď už trénujete bez omezení?
„Na začátku května jsme poprvé vyrazili ven. První trénink byl nádherný a i ty tři hodiny, které jsme měli nejprve povolené, ve finále docela stačily, člověk toho měl tady v těch kopcích dost.“

Přesuňme se teď do Česka, kde bude mnoho lidí letos nuceno trávit svou dovolenou a vyberou si k tomu třeba i výlety na kolech. Jaké jsou vaše oblíbené trasy?
„Mám rád jih Prahy, kde bydlí naši a vyrůstal jsem tam. Mám to tam perfektně projeté. Jsou to trasy okolo Sázavy, Berounky, Vltavy, tam je to super na silnici. Když člověk vyrazí z Prahy i na delší tréninky, tak okolo Benešova, Slap, Křivoklátsko, je to super a ani člověk nemusí jezdit nikam daleko. A pak to mám samozřejmě rád na horách. Líbí se mi Orlické hory, kde je minimální provoz, jsou tam poměrně hezké silnici. V podhůří se dá jezdit po rovinách směrem k Hradci, nebo si to může člověk natáhnout do pořádných kopečků. A i na Šumavě se mi to líbí. Hezké jsou i Krkonoše, ale tam už jsou kopce větší, to mám tady v Andoře, takže tam mockrát nezamířím. Ještě pěkná destinace, kam jsem teda už chvíli nezamířil, jsou Beskydy, které jsou taky na kolo úžasné.“

A co horské kolo?
„Místo, které ještě nemám projeté, ale chystám se tam, všichni mě tam lákají a nevím, jak je možné, že jsem tam ještě nebyl, je Nové Město pod Smrkem. Tam jsou singl treky a je to tam fakt pěkné, všichni, kdo tam byli, byli nadšení. V okolí Prahy jsou to Brdy, kde to mám projeté. Tam jezdím hlavně na podzim, když začínám trénovat. A pak mám dobře projetou Šumavu, kde jsem jezdíval jako malý na soustředění, projel jsem celé okolí Zadova, Vimperka, kde jsou perfektní trasy na bajka. Celkově to u nás na kolo máme hezké, lidi si určitě vyberou.“

Co je ale během takového výjezdu, ať už se jedná o profi nebo hobby cyklistu, důležité, je dodržovat pitný režim. Co a jak často byste doporučil?
„Já vždy vyrazím se dvěma bidony a většinou je ještě doplňuji. Protože pokud je teplota kolem příjemných 25 stupňů, je třeba tak půllitr na hodinu. Když je tepleji, je to i litr na hodinu. Takže stavím někdy i třikrát za trénink na doplnění vody. A zejména když je teplo, doplňuju i elektrolyty. Těžší tréninky začínám s iontovým nápojem a pak mám tablety nebo prášek s elektrolyty. Je to malý sáček, který dáte do kapsy, a potom když je potřeba, to přidáte do vody a doplníte tím látky, které ztratíte, když se potíte. Občas když není k dispozici nic jiného, přidám do vody trošku soli, čímž také člověk doplní to, co potřebuje. Ale slaná voda není úplně nejchutnější. (směje se) A občas, když mi dochází energie, si koupím i něco sladkého, ať už je to cola nebo ice tea.“

Pro děti ale iontové nápoje asi moc vhodné nejsou, že?
„To ne, pro děti je dobrá nějaká šťáva, naředěná tak, aby jim to chutnalo a vypili toho dost. A pak můžou zastavit třeba kofolu a doplnit jak vodu, tak i energii.“

Sám máte i ze závodů zkušenost s tím, když pitný režim a jídlo podceníte. Co se pak s tělem děje?
„Když dojde čistě energie, ztratíte výkon, zastaví se vám nohy. Což se mi stalo loni na mistrovství světa. Člověk má mžitky před očima z toho, jak nemá energii. Byl jsem rád, že na kole jedu. Co se týká pitného režimu, zejména v teplém počasí hrozí křeče.“

Když vyrazí rodina na celodenní výlet, dejme tomu na pět hodin, co a kolik by toho měli sníst?
„Pokud se vyloženě jedná o výlet, je nejlepší vzít si s sebou do kapsy nějaké tyčinky, mít něco k dispozici, když by docházela energie, ale pak se někde zastavit a doplnit tekutiny a zejména sacharidy, protože to je to, co budou z větší části na kole pálit. Ale na výletě na kole je nejdůležitější pít. A pokud je to intenzivní výlet nebo pokud není člověk zvyklý sportovat, tak opravdu může energie dojít rychle a je dobré mít něco po ruce. Z tréninkového a závodního hlediska je důležité do sebe dostat 30 gramů sacharidů za hodinu, což je nějaká jedna tyčinka nebo jedna lahev sladkého pití. A klidně i víc, pokud je to intenzivnější činnost.“

Když vyrazí dospělí i s dětmi na delší dobu, co je dobré jako občerstvení pro děti?
„Třeba ovoce, dobře funguje banán. Sladké tyčinky, tatranky a podobně úplně neschvaluju, ale banán je fajn. Během výletu nemusí ani na oběd, stačí si dát jen něco malého. Klidně si děti můžou dát zmrzku. Je ideální spojit výlet s nějakým takovým potěšením. Zmrzlinu mají jednak za zásluhu a rovnou to i spálí. Je to spojení příjemného s užitečným. A potom to ovoce nebo sušené ovoce, které je skladnější. A čím víc přírodní, tím lepší. Nebo co já mám rád, když si třeba peču banánový chlebíček, nebo když mamka napeče podobné sladké pečivo a zabalí ho do alobalu a vezme s sebou. Když si vzpomenu na své výlety v dětství, tak to byla má nejoblíbenější svačina.“

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud