Zlaté doby, kdy Češi seděli za chladných zimních víkendů u televizí a sledovali v hojném počtu cyklokros, jsou pryč. Důvod? Pryč jsou totiž hlavně osobnosti jako trojnásobný mistr světa v této disciplíně Zdeněk Štybar či dřív Radomír Šimůnek, Karel Camrda, Petr Dlask a další. Na jejich úspěchy zatím nikdo nenavázal. Proč tomu tak je? „Jeden z hlavních důvodů vidím v tom, že nám mladí utíkají na horská kola,“ vysvětluje cyklokrosový šéftrenér Petr Klouček.
Získat tři tituly mistra světa, jako se to podařilo Zdeňku Štybarovi, je nelehký úkol. Jenže český cyklokros v posledních letech strádá mnohem víc, než jen že by chyběla velká zlata. Když si odmyslíme start Štybara na posledním cyklokrosovém MS, tak nejlepším Čechem byl v Belgii Michael Boroš na 33. místě. „V posledních letech jsme neměli takovou výraznou osobnost jako byl Zdeněk,“ podotkl Petr Klouček.
V čem se dnešní závodníci liší od generace Štybara a spol.?
„Hlavně nám hodně závodníků utíká do jiných disciplín. Štybar třeba o horských kolech nikdy neuvažoval. Dnes jsou jim tam schopní nabídnout hlavně letní sezonu, je tam asi i víc peněz, takže mají i soustředění v zahraničí a spousta závodníků tomu dá přednost před tím, než závodit v zimě a na sněhu. Za poslední léta nám k bikům uteklo hodně lidí.“
Cyklokros byl dřív i z hlediska úspěchů výrazný sport, teď tomu tak ale není. Jaký je podle vás důvod?
„V posledních letech jsme neměli takovou výraznou osobnost jako třeba Zdeněk Štybar. Teď myslím, že tam pár dobrých kluků je, ale jestli tam bude nějaký nový Štybar, to se dá těžko odhadnout. Ale on to nebyl jen Zdeněk. Když vezmete za poslední léta naše nejlepší cyklisty, tak ať to byl Roman Kreuziger, Zdeněk, to jsou všechno kluci, kteří začínali s cyklokrosem, měli v něm nějaké medaile. Zdeněk u toho nějaký čas zůstal, byl třikrát seniorský mistr světa v elitě a já věřím, že se k tomu ještě vrátí, že ještě v Táboře na MS v roce 2024 pojede.“
Mluvil jste se Štybarem ohledně letošního mistrovství republiky, MS v USA a podobně?
„Myslím, že republiku letos nepojede. Má v plánu nějaké závody kolem Vánoc v Belgii. Nechci za něj mluvit co do budoucna, ale pořád doufám, že v Táboře ještě pojede. Příští rok v Americe určitě ne. Trošku uvažoval teď po vydařeném MS na silnici, že by jel na první závody Světového poháru do Ameriky, ale nešlo to kvůli týmovým povinnostem. On je dnes silničářem, cyklokros jede jen jako doplněk. Takže co mám zprávy, tak by měl jet letos jen dva až tři závody kolem Vánoc a Nového roku.“
Řešíte na svazu, čím přilákat mladé, aby u cyklokrosu zůstali?
„Samozřejmě to řešíme, ale není to jednoduché. Budeme se snažit, aby měli možnost co nejvíce startů i v zahraničí. Když závodí jen doma v podstatě bez větší konkurence, závodníci už se znají a jedou to tak nějak, že vědí, jak by to mohlo dopadnout a je to svázané taktikou. Když se jede v zahraničí, tam vystřelí a od prvního momentu se jede naplno. Takže chceme, aby měli s tímhle co nejvíc zkušeností. Když si vzpomenu na Štybara, Kreuzigera, Tomáše Paprstku, s nimi jsme jezdili hodně ven a tam se naučili závodit.“
Paprstka se teď k cyklokrosu vrátil, že?
Ano, to je taky jeden z našich juniorských mistrů světa, a teď v Táboře také pojede a chce u toho vydržet až do MS 2024. Takže doufám, že si od něj také můžeme něco malinko slibovat.“
Co momentálně brání tomu, aby naši závodníci víc jezdili v zahraničí?
„Je to z větší části o financích, ale na druhou stranu na to si třeba letos nemůžeme až tolik stěžovat. Ale ono už venku není až tolik vhodných závodů, jako bylo dřív. Máme kategorii juniorek a holek do 23 let, ale ty už všude závodí dohromady s ženami, protože je jich málo. Když pošleme šestnáctiletou juniorku, která tam jede s těmi nejlepšími, tak tam většinou chytne kolo a je to komplikované. Co se týče kluků do 23 let, ti taky musí většinou závodit s elitou. V tomto směru mají nejlepší podmínky junioři. V současné době mají i šanci vyjíždět ven s klubem, a někteří to i využívají, takže po vlastní ose jezdí do Švýcarska, Lucemburska i Belgie. My také chceme letos udělat víc závodů v zahraničí.“
Láká dnes mladé ještě cyklokros tak jako dřív, nebo je to slabší?
„Mladších žáků nám startuje třeba 70, takže počty jsou hodně velké. Horší je to udržet je do juniorů, notabene pak až do dospěláckých kategorií.“
V cyklokrosu by mohli vidět stejnou cestu, jako měl právě Štybar, tedy propracovat se přes něj až do silničních týmů, které je lákají víc, ne?
„Určitě. Silnice je pro ně většinou priorita a cyklokros berou jako začátek, kde se naučí spoustu dovedností, které pak můžou použít. Když se podíváte do světové špičky za posledních několik let, tak kolikrát byl mistr světa Peter Sagan, který začínal v cyklokrosu, byl absolutní světová špička. A to vůbec nemluvím o Mathieu van der Poelovi, Woutu van Aertovi a Tomu Pidcockovi, kteří dnes vyhrávají klasiky i velké závody. Van Aert je schopen na Tour de France vyhrávat horské etapy a pak jet SP v cyklokrosu a ovládnout ho.“
Češi na MS v cyklokrosu 2021
Muži elita
18. místo Zdeněk Štybar
33. Michael Boroš
Ženy elita
Pavla Havlíková nedokončila
Muži do 23 let
29. Robert Hula
37. Jakub Říman
Šimon Vaníček nedokončil
Ženy do 23 let
24. Tereza Vaníčková
Témata:
cyklistika, sport, Zdeněk Štybar, Belgie, USA, Petr Dlask, Tábor, cyklokros, Michael Boroš, Radomír Šimůnek, Petr Klouček, Karel Camrda, Cyklistika na Heureka.cz
Související články
