Útočil rád a hodně. Ir Dan Martin roky patřil mezi nejaktivnější jezdce v profipelotonu, teď si užívá cyklistického důchodu a během prvního roku v něm napsal knížku. Sledovat závody je podle něj trochu nuda, protože jsou příliš svázané taktikou, i kvůli tomu před lety odmítl přestup do týmu SKY, který „vysával radost z cyklistiky.“ A přemýšlí, jak dlouho mohou v extrémní zátěži vydržet dnešní mladé hvězdy v čele s raketovým Tadejem Pogačarem.
Jako pro juniorského britského mistra pro něj Dave Brailsford, dlouholetý šéf britské cyklistiky neměl místo. Tehdy ještě mladý Dan Martin odmítl jeho naléhání, že úspěchy pro mladé jezdce jsou v dráhové cyklistice a vyrazil po své vlastní cestě. Stal se Irem (po matce) a vydal se do Francie za profesionální kariérou. Po více než dekádě se Brailsford ozval znovu, tehdy už jako sportovní ředitel dominantního týmu SKY. Chtěl Martina do sehraného a vždy skvěle zrežírovaného černého vláčku, ale tentokrát přišlo odmítnutí z druhé strany.
Dan Martin |
|
Narozen: 20. srpna 1986 (36 let) Národnost: Irská, anglická Disciplína: Silniční cyklistika (2008 – 2021) Úspěchy: Vítězství na dvou etapách Tour de France (2013, 2018) Cena pro největšího bojovníka Tour de France (2018) Vítězství ve dvou etapách Vuelty (2011, 2020) Vítězství v etapě Gira (2021) Celkové vítězství: Kolem Polska (2010) a Kolem Katalánska (2013) Vítězství na klasice Lutych-Bastogne-Lutych 2013 |
Tým SKY (dnes Ineos Grenadiers) totiž podle Martina bral jezdcům radost z cyklistiky. „Kdybych šel do týmu SKY, nebavil bych se. Chci mít možnost rozhodovat o tom, jakou taktiku používám a kdy a proč dělám jaký trénink. Je to i důvod, proč jsem skončil. Náš sport začal být tak kontrolovaný, že jsem přišel o svou výhodu. Každému jezdci je přesně řečeno, co má dělat,“ vysvětluje pro Guardian.
„Sledovat závody je teď docela nudné, předvídatelné. Nikdo už nedělá chyby. Všechno je vyladěné tak, že nevidíte chlapy, kteří mají špatné dny. Chybí mi ten lidský prvek,“ říká.
Do detailu zrežírované cyklisty dnes prohlašuje za roboty a přidává historku z Tour de France 2018, kde byl vyhlášen nejaktivnějším jezdcem celého ročníku. Po předposlední etapě seděl na dopingové zkoušce s Chrisem Froomem a Geraintem Thomasem, těšil na pořádný hamburger, zatímco jeho konkurenti chtěli za odměnu v Paříži dobrý salát… Během závodu si ho dopřát nemohli – příliš mnoho vlákniny.
Zatímco Thomas i Froome Tour de France vyhráli, on má ze „staré dámy“ pouze etapová vítězství. „Geraint je jeden z nejtvrdších mužů, jaké jsem kdy potkal. Oběť, kterou podstoupil šest měsíců před Tour, je neuvěřitelná. Já jsem měl fyzické předpoklady Tour vyhrát, ale byl jsem připravený podstoupit všechny ty oběti? Nevím.“
Zatímco starší generace jezdců je na ústupu, velké závody vyhrávají mladí. Poslední Tour sice vyhrál Jonas Vingegaard, Martinovým největším oblíbencem je ale vládce předchozích dvou ročníku Tadej Pogačar. Už kvůli stylu jízdy. „Je to zázračný jezdec, neřízená střela. Zaútočí, kdykoli se mu zachce, zatímco zbytek závodu má napsaný scénář. Vrací se k myšlence romantické cyklistiky. Pořád s ním docela často mluvím a zdá se, že ho baví závodit na kole, a proto absolvuje téměř každý závod, co může.“
Jenže jak dlouho může vydržet? „V mé době by si tým řekl, že je to ten správný muž pro příštích deset let. Ale velké týmy mají v záloze pět mladíků, kteří můžou okamžitě nastoupit, jakmile se přestane dařit. Slyšel jsem příběhy 16letých, kteří trénovali 30 hodin týdně. Už trénují jako otrlí profíci. Někteří dostávají velké peníze, ale jiní zase mnohem míň, než já před deseti lety, přitom toho musí tolik obětovat.“
Témata:
sport, Francie, cyklistika, Tour de France, Paříž, Dave Brailsford, Tadej Pogačar, Dan Martin, Tour de France 2018, Jonas Vingegaard, Ineos Grenadiers, Sport na Heureka.cz
Související články
