Před třemi lety vyhrál, předloni start na poslední chvíli odvolal kvůli úmrtí maminky své snoubenky. Loni si tady pro změnu zlomil zápěstí, což ho ovlivnilo i na Tour de France. A letos Tadej Pogačar znovu potvrdil svou suverenitu, když monument Lutych-Bastogne-Lutych ovládl po sólo útoku. Do cíle přijel hodně promrzlý a hlavně viditelně dojatý.
Hlavně fotografové očekávají u velkých hvězd, s jakým vítězným gestem projedou cílem. V případě Tadeje Pogačara se při výhře na nedělním Lutych-Bastogne-Lutych dočkali zajímavého úlovku. Když osamoceně a s dostatečným náskokem přijížděl k cílové pásce nejstaršího monumentu, vypadal docela dojatě, a nejprve jednou rukou ukázal do nebe. Při průjezdu cílem zvedl k nebi obě ruce i pohled.
„Pro mě to bylo docela emotivní, protože před dvěma lety zemřela máma Uršky a loni jsem si tu zlomil roku. Tohle vítězství je pro mámu Uršky,“ vysvětloval pak svá gesta, která věnoval skoro tchyni, mamince své snoubenky, rovněž profesionální cyklistky Uršky Žigartové.
Právě kvůli úmrtí v rodině vynechal před dvěma lety slovinský fenomén start na jedné z největších jednorázovek, ačkoliv ji měl původně v plánu.
Zmínil také loňskou nepříjemnost v podobě pádu, při kterém si zlomil zápěstní kůstky. Toto zranění sice překonal a do souboje s Jonasem Vingegaardem na Tour de France nastoupil, ale výpadek v tréninku jej chtě nechtě musel ovlivnit a podruhé v řadě byl Pogačar poražen.
To nedělní závod z Lutychu přes známá stoupání jako Rosier a hlavně Redoute zpět do Lutychu zvládl bez potíží. Kvůli zranění Remca Evenepoela, vítěze posledních dvou ročníků, fanoušci přišli o tento třaskavý souboj. Nicméně chladné počasí, které nyní trápí Belgii, stejně jako Česko, a také další jména jako Mathieu van der Poel, Romain Bardet, Richard Carapaz, Tom Pidcock, Egan Bernal se postarala o zajímavý průběh závodu.
„Byl to mizerný den, co se týká počasí, od stratu, ale snažili jsme se jako tým s tím bojovat. Drželi jsme tempo, aby nám nebyla zima,“ prozradil dvojnásobný vítěz Staré dámy, proč se jeho týmoví kolegové často drželi na špici pelotonu.
I díky tomu, že byli v popředí závodu, povedlo se tentokrát Pogačarovi vyhnout pádu zhruba 98 kilometrů před cílem, který naštěstí nepřinesl žádná těžká zranění, ale ovlivnil další průběh dne. Rozdělil totiž peloton na dvě části, a zatímco jezdci UAE Emirates byli v jeho první části, Van der Poel, Pello Bilbao či Aleksandr Vlasov se museli pustit do stíhací jízdy, která je stála dost sil.
Pogačar se držel plánu, jež si stanovili se svým týmem už ráno před startem a jakmile přišlo věhlasné stoupání Cote de la Redoute, necelých 35 kilometrů před cílem se zvedl, vynaložil o něco větší úsilí než doposud a hned se o pár metrů vzdálil soupeřům.
Ještě na chvíli se mu za zadní kolo nalepil Carapaz, ovšem jeho úsilí bylo marné. Vítěz z roku 2021 začal navyšovat svůj náskok, až z něj byla pohodlná minuta a půl.
„Na Redoutu jsem přijel tak, jak jsem potřeboval a pak už to bylo jen o tom dojet pozorně do cíle. Jsem rád, že jsem tady dokázal znovu vyhrát, je to krásný závod. Chtěl bych poděkovat týmu, protože pracoval výborně a bez něj bych to nezvládl,“ líčil dojatý vítěz v cíli.
Pogačar také zmínil, že tentokrát si opravdu dával pozor, aby se nezamotal do žádného zbytečného pádu, tak jako loni. „Měl jsem celý den v hlavě, abych byl pozorný. Loni jsem chtěl šetřit energii a pak jsem upadl. Teď jsem se koncentroval, abych nikde nespadl a udržoval se v teple, opravdu byla v tom úvodu hrozná zima.“
Na pódium s ním vystoupal francouzský cyklista Romain Bardet, kterému se podařilo od skupiny pronásledovatelů odpoutat v dalším náročném stoupání. Třetí pak skončil ze sprintu pětadvacetičlenné skupiny Van der Poel.
Cyklistický závod Lutych-Bastogne-Lutych (WorldTour) - 254,5 km:
1. Pogačar (Slovin./UAE Team Emirates) 6:13:48, 2. Bardet (Fr./dsm-firmenich PostNL) -1:39, 3. Van der Poel (Niz./Alpecin-Deceuninck), 4. Van Gils (Belg./Lotto Dstny), 5. Paret-Peintre (Fr./Decathlon AG2R La Mondiale), 6. Vansevenant (Belg./Soudal Quick-Step) všichni -2:02.