Kozlíková: Zákulisní boj byl nefér
Základnu má Lada Kozlíková v cyklistickém obchodě svého trenéra. A když jsou všichni vytížení, stoupne si klidně i za pult a radí amatérům, jaké kolo by pro ně bylo nejlepší.
Ve Vyškově, kde žije, budou tyhle rady za pár týdnů zase o něco cennější: Kozlíková si profil vylepšuje třetím startem na olympiádě. Pojede v bodovacím závodě a stíhačce na dráze.
Co na to zákazníci říkají, když je obsluhuje olympionik?
„Oni jsou rádi, nejspíš to berou tak, že dostávají rady od odborníka. (smích) Přitom já v těchto cykloturistických věcech nejsem moc kovaná. Materiál na dráhu, to jo. Ale snažím se.“
Jak často takhle v obchodě prodáváte?
„Není to pravidelné. Ale jsem tam hodně často, takže když je velký frmol a je to potřeba, ráda si tam stoupnu. Nemám problém komunikovat s lidmi. Cyklistika je moje povolání a všechno, co s ní souvisí, mě baví, včetně pomáhání v obchodě.“
Na olympiádu jedete potřetí. Ze Sydney jste dovezla 10. místo, z Atén pátou příčku….
(smích) „Já vím, kam asi míříte.“
Taky vám to vychází tak, že letos byste měla brát zlato?
„To se nechám překvapit. Já neříkám, že nemám ambice. Ale špička je hrozně vyrovnaná. Můžu být hodně nahoře a nebo taky bez finále.“
Kvůli Pekingu obletíte skoro celou zeměkouli. Byla jste na soustředěních ve Švýcarsku, v Mexiku, teď míříte do Ruska. Proč zrovna tam?
„Dlouho jsme přemýšleli, kam směřovat poslední přípravu. Nabízela se Korea, která je blíž, ale tam to neznáme a nevíme, co by nás tam mohlo potkat.
Kdežto v Moskvě to naopak znám velice dobře. Nechtěli jsme krátce před olympiádou žádné experimenty. V neposlední řadě je časový posun mezi Moskvou a Pekingem už jen čtyři hodiny, což je výhodnější než letět rovnou od nás.“
A taky je olympijský areál v Krylatském rekordní, že?
„Rekordní je hlavně pro sprintery. Dráha je tam hodně vysoká, takže v zatáčkách, když to sprinter pustí z té výšky, dostane se na daleko vyšší rychlost.
Někteří lidé tam nechtějí trénovat, protože dráha má 333 metrů, zatímco v Pekingu je dvěstěpadesátka, ale na tom mi na bodovací závod zase tak moc nesejde. Důležité je, že to je dřevo a hala.“
Na bodovací závod kladete větší důraz?
„Myslím si, že v něm mám větší šance. Ale to se všechno uvidí až na místě.“
Už vás přebolelo, že kvůli loňským problémům kolem nominace nemůžete jet i na silnici?
„Bylo to takové divné. Beru, že jsem byla hodně nemocná a nominačního závodu jsem se nezúčastnila. Ale když někdo deset roků vozí přední umístění, když jsem si vybojovala účast v Aténách a dosáhla na páté místo, tak prostě není fér zákulisním bojem člověka vynominovat. Nebylo to přímé. Je to ale zároveň pryč a já se plně soustředím na dráhu. Je pro mě zadostiučiněním, že ji pojedu.“
Přijala jste tenhle cíl za svůj?
„Samozřejmě, po těch tahanicích se silnicí jsem si vytkla dráhu jako jasný cíl a už zhruba rok s ním žiju. Dráhu mám taky ráda, navíc v Aténách jsem se zaměřila na silnici a bodovačka se mi pak totálně nepovedla. Byla to jedna z nejhorších bodovaček v mém životě! Tam se ukázalo, že sedět jedním zadkem na dvou židlích se nedá.“
Zdravotně už jste v pořádku?
„Už jsem ready a je to vidět i na časech, které se zase zlepšují. Měla jsem neustále pozitivní výtěry z krku, brala jsem snad osmery antibiotika.
Nakonec se přistoupilo k tomu, že jsem si nechala vytrhnout mandle. Tím se to vyřešilo. Tělo se ale z toho muselo taky dostat, což trvá. Když se půl roku přetahuje s antibiotiky, není to nic jednoduchého.“
Jste spokojená s tím, jak jste na olympiádu připravená?
„Nemůžu si stěžovat. Ve Svatém Mořici to mám ráda a taky v Mexiku splnilo soustředění všechno, co jsme očekávali. Trénovala jsem ve velké nadmořské výšce, ve zhruba třech tisících metrech, byl to pořádný zápřah, ale užitečný.
Zlepšení je cítit hned. Sjeli jsme o čtyři sta metrů níž do Mexiko City a bylo to hned poznat. Navíc jsem se tam mohla zúčastnit i jednoho závodu na silnici.“
Který jste vyhrála.
„Ale tak vyhrála, to byla spíš taková sranda… (úsměv) Byly tam normální kategorie, ale ne moc početně obsazené a jely všechny naráz, taková skupinka čtyřiceti nebo padesáti lidí. Musím říct, že závodit s klukama v takové výšce bylo fakt o život.“ (úsměv)
Co myslíte, bude na vás a cyklistiku vůbec upřena větší pozornost poté, co Kreuziger svým výsledkem na Tour de France nadchnul fanoušky?
„Jakýkoliv takový výsledek přitáhne větší pozornost, s tím počítám. Je super, že to Romanovi povedlo. Ve své kariéře nic neuspěchal, každý rok se zlepšuje a letos podává perfektní výkony. Je velice dobré, že po odchodem Svorady a Hrušky máme zase na předních místech zastoupení.“
