Neshodnou se, kdo tuhle tradici nastartoval, ale nadchla všechny. Baseballisté Arrows Ostrava si v letošní sezoně začali před svými zápasy pouštět pro lepší nabuzení písničku Ostravo od Jaromíra Nohavici. Stejným songem také výhry společně na hřišti oslavují. Na vlnách chytlavé písně už Ostravané dolétli až do finále extraligy. V něm se popáté v historii utkají s Draky Brno, série na tři vítězné zápasy začíná v pátek v Brně (19), v sobotu se hraje v Ostravě (16). Baseballisté Nohavicu na finále pozvali a věří, že na některý z duelů dorazí. „Sobotní zápas nestihnu, ale držím palce a věřím, že náš čas přijde,“ vzkázal Nohavica baseballistům.
„Vůbec nevím, kdo s touto písničkou přišel, koho to vlastně napadlo,“ přemítá Aleš Navrátil, hrající asistent Arrows. „Možná někdo z mladých, když chystali hudbu. Někdo ji pustil, chytila se, všichni skandovali a už jsme u Ostravy zůstali. A musím říct, že to je paráda. Před zápasem nám dodá hodně energie, nabudí nás. Jo, Ostrava, to jsme my!!!“
Stejná energie se díky songu vlévá podle Navrátila i do diváků, kteří už tak patří v lize k nejbouřlivějším. „Skandují, tleskají, je to neskutečná krása. Žádná uměle vytvořená písnička, tohle má prostě grády. A všichni makáme, abychom si ji pak mohli společně zazpívat i po vítězném zápase.“
VIDEO: Nohavicův song "Ostravo"
Těch už si v letošní sezoně Ostravané užili dost. Za sebou mají 51 zápasů, v základní části jich vyhráli 29, v nadstavbě dalších 13. Třikrát porazili i Draky. Přesto chtějí Nohavicův song slyšet znovu a znovu. „Bylo by fajn, kdyby Jarek Nohavica na finále přišel a mohl zažít atmosféru, jakou jeho písnička pomáhá vytvářet,“ říká Navrátil. „Ale abych pravdu řekl, nejradši bych byl, kdybychom si mohli Ostravu s klukama zahrát a zazpívat po posledním finále. Vítězném. Ať už s Jarkem Nohavicou, nebo bez něj.“
Kromě týmové Ostravy mají své osobní „nakopávací“ songy všichni hráči. Když jdou na pálku, nechávají si pouštět vybraný hit - neboli walk up’s. Z reproduktorů tak zní Imagine Dragons (Believer), Dion (The wanderer), GoldLink (Pray everyday), Wohnout (Svaz českých bohémů) nebo Jarda Hypochondr (Šenkýřka).
Brzy čtyřiačtyřicetiletý Aleš Navrátil, který ze hřiště pamatuje všechna čtyři finále s Draky (2005, 2006, 2008 a 2009) a drží i extraligové maximum v počtu odpalů, si nechává stylově zahrát vypalovačku od AC/DC, která byla ústředním hudebním motivem filmu Iron Man. „Železný muž? No...spíš na mě sedí ten název - Highway To Hell,“ směje se Navrátil. „Vybral mi to kamarád. Dřív jsem měl na pálce radši ticho a klid, ale byli jsme spolu na koncertu AC/DC a tak mi pak tenhle song pustil. A už mi zůstal.“
Navrátil přiznává, že v zápasech stačí sledovat i songy rivalů na pálce. Dokáže ocenit slušný výběr. Některý jej i překvapí. „Pamatuju si, že když hrál náš bývalý spoluhráč Petr Čech v Německu, nechával si pouštět Včelku Máju,“ usmívá se Navrátil. „Už nevím, jestli česky nebo německy, ale chvíli pak měl Máju i doma.“ Právě Petr Čech - odchovanec Arrows, se ve finále poprvé postaví proti svému mateřskému klubu. Už druhým rokem hraje za Draky Brno. I to bude jeden z příběhů nadcházejícího finále Czech Series 2017.
