Týpek z Ostravy? Japonka plakala. Cílem z ME je placka, říká Satoria
PŘÍMO Z ROTTERDAMU | Sen o zlatu se nesplnil, na evropském šampionátu v baseballu ale mají Češi stále historickou šanci získat premiérovou medaili. V sobotním zápase se Španělskem bude do hry připravený i nadhazovač Ondřej Satoria, jehož po senzačním výkonu na velkém turnaji v Tokiu Japonci uctívají skoro jako boha.
Jeho tvář se skrývá za bujným vousem, ale v Japonsku jím nikoho neošálí. Jaromíra Jágra nebo Petra Čecha by tam asi nepoznali, ale u Ondřeje Satorii se většinou nemýlí. Znovu se o tom přesvědčil, když začátkem září přiletěl, aby provedl slavnostní nadhoz zápasu profesionální ligy NPB a především reprezentoval Ostravu na světové výstavě Expo v Ósace.
„Je to takový krásný kontrast toho, že když přijedu do Česka, jsem obyčejný týpek z Ostravy, kterého nikdo nezná. Mám tu takovou svoji pohodičku. Tam mě lidi poznávají, chtějí ode mne podpis,“ líčí Satoria. „Dokonce tam byla paní, které když jsem dal podepsanou kartu a podal jsem jí ruku, tak začala brečet. To bylo krásné, musím říct. Bylo to takové uvědomění, že pro ty lidi asi něco znamenáme, že si váží toho, co jsme tam dokázali.“
Satoria byl jedním z nejvýraznějších českých hráčů na legendárním turnaji World Baseball Classic, kde si v roce 2023 svými nezvyklými pomalými nadhozy připsal čtyři strikeouty japonských hvězd včetně Shoheie Ohtaniho, nejslavnějšího současného hráče MLB. Japonci jsou do tohoto sportu blázni a obdivují, že na takové úrovni hraje zaměstnanec elektrárenské firmy. Dokonce podle něj vytvořili postavičku v počítačové hře.
„Je to pro mě taková odměna za to, jak dlouho se s tím baseballem jebu. Je fajn mít zpětnou vazbu od lidí, kteří si hrozně váží toho, co jsme dokázali, a fandí nám, i když jsme z úplně jiné země,“ usmívá se Satoria. „Sledují nás a podporují. Když hraju v Ostravě za Arrows, posílají mi zprávy, sledují mě.“
Při týdenním pobytu v Japonsku se mu dostalo cti hodit čestný nadhoz před zápasem japonské nejvyšší ligy mezi Chiba Lotte Marines a Orix Buffaloes.
Čestný nadhoz před tisíci fanoušky
„Musím říct, že jsem byl víc nervózní než v zápase proti Japonsku. Tam je všechno nalajnované. Už jsem měl dva týdny po sezoně, kdy jsem neměl balon v ruce, a chtěli po mně, abych něco házel,“ vzpomínal Satoria. „Zároveň tam ještě stál pálkař, což na slavnostních nadhozech v Evropě vůbec není. Já jsem si říkal, že si nesmím udělat trapas, nesmím ho narvat do kolene.“
Satoria koncem předloňské zimy Japonce uhranul svými specifickými nadhozy, které má dokonce pojmenované. Říká jim udice, kanon a dělník, což je jeho nejsilnější zbraň.
„Připomínali to všichni. To je legendární moment. Všichni na to poukazovali, dokonce se za mnou stavili i někteří japonští baseballoví hráči. Chtěli, abych jim ukázal, jak to držím,“ usmívá se Satoria. „Měl jsem tam i svoji rukavici. Prohlíželi si ji, fotili. Ale dělník je one man only. To nikdo nenapodobí!“
Satoriova kouzla českému týmu pomáhají i na evropském šampionátu. Spolu s Janem Novákem utvořili silnou dvojku nadhazovačů, kteří v základní skupině pomohli srazit obhájce titulu ze Španělska a ve čtvrtfinále Izrael. V zápase o bronz čekají znovu Španělé.
„Cílem je placka. Co se týče baseballové cesty, musíme jít krůček po krůčku. První krůček byl dostat se do semifinále, další krůček bude získat tu placku. I kdyby se to nepovedlo, zase jsme udělali krok dopředu. Musíme se zlepšovat, a když to nebude tahle generace, která uhraje placku, tak to bude třeba ta další,“ říká Satoria, který si jako příklad bere tažení volejbalistů na MS. „Oni nám ukázali cestu, že to jde, že to není nereálné. Na druhou stranu, proč my bychom to neměli dokázat? Dokázali jsme pozlobit docela dobré týmy na World Baseball Classic, proč by se nám nemohlo povést tohle?“
