Český kouč z Kanady jako živý computer: Na začátku byl Erasmus. Vyjde sen o MLB?
Říká se mu Stříbro. Trenér Petr Stříbrcký pomohl baseballové reprezentaci k historickému bronzu na mistrovství Evropy v Rotterdamu. A patří mu symbolické zlato jako prvnímu českému kouči, který se prosadil v profesionálním baseballovém systému v severní Americe. Pracuje pro klub Toronto Blue Jays. „Sen by byl někdy trénovat v nejvyšším týmu, v Major League,“ usmívá se.
Český baseball jde dál po cestě do absolutní světové špičky a posiluje i v realizačním týmu. Na bronzovém evropském šampionátu v Rotterdamu jako kouč na třetí metě fungoval Petr Stříbrcký, který jako první Čech pracuje v systému profesionálních soutěží v Severní Americe. Dostal se tam nezvyklou cestou z univerzitního týmu v Portugalsku.
Jak se člověk dostane s baseballem do Portugalska?
„Já jsem studoval fakultu tělovýchovy na univerzitě v Brně, přes Erasmus jsem se chtěl dostat někam, abych se naučil anglicky a byl u toho i baseball. Na univerzitě v Portugalsku byl i baseballový tým. Přes to jsem se dostal do kontaktu s Toronto Blue Jays.“
Prozraďte, jak k tomu došlo?
„Měl jsem na starosti trenérská školení a rozvoj trenérů. Jezdil jsem po různých školeních po Evropě a ve světě. Tam jsem se seznámil s Timem Leiperem, který byl v Toronto Blue Jays koučem na první metě. On zprostředkoval, že jsem se před dvanácti lety dostal na první kemp. Takhle to začalo.“
Čím jste kouče Leipera, který dnes pracuje v San Diego Padres, zaujal?
„Asi tím, že jsme se bavili o baseballu stejným způsobem. Já jsem mluvil už víc anglicky, sledoval jsem to hodně. Říkal jsem jim věci, které byly jiné, než se dělaly. To ho zaujalo, padli jsme si do noty. Díky němu jsme se dostali do kontaktu. Pro Toronto jsem začal pracovat v Dominikánské republice, pak jsem byl na Floridě a letos ve Vancouveru.“
Pracujete ve farmařském systému klubu. Můžete popsat, jak funguje?
„Každý major leaguový klub má týmy v ligách Triple-A, Double-A, Single-A a na rookie levelu. Jeden je v Dominikánské republice, kde většinou začínají kluci z Dominikánské republiky. Pak se posunou na další level, Single-A v Dunedinu na Floridě. Další úroveň je Single-A ve Vancouveru, kde jsem teď. Pak je Double-A v New Hampshire, Triple-A v Buffalu a major leaguový tým. Každý tým z těch třiceti, co hrají profesionální ligu, má takový systém. Hráči jím postupují, aby se vyhráli, vytrénovali, získali zkušenosti, aby pomohli nejvyššímu týmu.“
Nástrahy v Dominikáně i poznávání talentů
Co jste zažil na úvod zámořské kariéry v Dominikánské republice?
„Je to životní zážitek. Pro nás je tam všechno zařízené v našem komplexu, ale celkově je ta země na trochu jiné úrovni. Je třeba být připravený, ať už mentálně nebo fyzicky. Je tam strašné vlhko, teplo, baseball se hraje šest dní v týdnu. Sezona začíná začátkem února a končí na konci září, v říjnu. Je to velice dlouhé a namáhavé.“
Na jaké problémy tam trenér naráží?
„Musíte si zvyknout na to, že nemůžete pít vodu z vodovodu, nemůžete ji používat ani na čištění zubů. Některé jídlo je náchylné na to, že byste mohli mít střevní problémy. Všechno je ve španělštině, umět španělsky je základní věc. Hlavně je to španělština, která se používá v latinské Americe, takže je tam slang a kluci mluví hodně rychle. Vypořádat se s tím je taky náročné.“
Jak jste to zvládnul vy?
„Já jsem měl to štěstí, že jsem uměl plynně portugalsky. Když jsem byl v Toronto Blue Jays na prvním podzimním kempu, tak všichni mluvili španělsky, bylo tam hodně trenérů z latinské Ameriky. Tak jsem si koupil knížku a naučil jsem se španělsky dopředu, kdyby příležitost přišla. Trvalo pět let, než mě oslovili s možností tam trénovat. Když jsem dělal pohovor, uměl jsem španělsky. Dokázal jsem jim odpovědět, ale když jsem se dostal tam, je to úplně jiná úroveň. Všechno se děje v tak strašné rychlosti, že člověk nemůže přemýšlet, co říkají, protože se trénink posune někam dál. Trvalo mi první dva roky se sžít s tím, jak komunikují, co dělají, jak celý profesionální baseball funguje, na co je třeba dávat pozor.“
Co jste měl v Dominikánské republice na starosti?
„V Dominikánské republice jsem byl čtyři roky trenér pálkařů. Měl jsem na starosti veškeré pálení, trénování, skauting reporty na zápas a během zápasu klukům poradit. Potom jsem se v roce 2022 posunul do Ameriky na Floridu. Měl jsem na starostí běhání po metách, zadní pole a obranu. Jedná se o přizpůsobování obrany, trochu strategie, plánování na nahazovače, kteří proti nám budou házet, jak postavit obranu v zadním poli.“
Jak je zámořský systém prostupný pro trenéry?
„Trenéři určitě postupují. Je potřeba se vytrénovat. Každá úroveň je o něco rychlejší, kluci hážou rychleji, všechno se děje rychleji, je tam víc strategie. Některé věci, ať v Dominikánské republice nebo v Dunedinu, se dějí stejně na vyšší úrovni, ale dějí se rychleji. Kluci hrají rychleji a o zápase přemýšlí jinak. Když na to člověk není připravený, neví, kam se má v určitý moment podívat, a může na hřišti něco minout, co by neminul v nižší úrovni. Ve vyšší úrovni mají zkušenosti, umí to automaticky.“
Prošli vám rukama hráči, kteří se prosadili v MLB?
„Jo, měl jsem možnost trénovat, být přítomen klukům, kteří se dostali do nejvyšší ligy. Je to zážitek, když jste se na tom nějak podílel, ať už miniaturně nebo nějakým větším podílem, ale víte, jak ten kluk na sobě pracoval, za určitou dobu se někam dostal. Je to velké zadostiučinění, když víte, že jste se na tom nějak podílel. Kór, když se mu daří, jde mu to tam a udrží se tam strašně dlouho.“
Můžete jmenovat?
„Jméno bych radši nechal bokem.“
Pozná člověk jako vy talent pro MLB na první pohled?
„To určitě. Je vidět, když má někdo. Jak to říct česky?“
Schopnosti?
„Jo, jsou tam určitě věci, parametry. Vidíte, že se jinak pohybuje, že ruka je trochu silnější, že pálí skvěle. Nebo že nešvihá nadhozy, kteří ostatní švihají. Tam to hned vidíte. Pak je důležité s ním pracovat, aby se naučil tu hru, strategii. Jak na něj budu nahazovat, když je to pálkař, aby nedělal stejné chyby pořád dokola, aby se s každou úrovní baseballu taky posunoval.“
Máte v sobě vidinu dostat se do nejvyššího týmu Blue Jays v MLB?
„V tom systému jsem. Sen by byl někdy trénovat v nejvyšším týmu, v Major League, v Toronto Blue Jays. Záleží, jak ostatní lidi uvidí moji práci. Když uvidí, že jsem pro tým přínosný, tak tam ta možnost je. Když uvidí, že jsem přínosný na jiné úrovni, abych klukům pomohl se tam dostat, tak to bude takhle. Zkušenost, ať jste hrál nebo trénoval, je na vyšších úrovních strašně důležitá. Pro mě je důležité, abych se každý rok posunoval, měl vykoučované zápasy. Za poslední tři roky jsem na metách odkoučoval pět set zápasů. Když k tomu dáte další tři, čtyři roky, je to tisíc zápasů. S touhle zkušeností už je možnost se víc posunout.“
První Čech v MLB? Pár kluků má hodně slibný potenciál
Jak se zrodila vaše spolupráce s českým týmem?
„Před dvěma lety jsem se potkal se Zdeňkem Zídkem, tehdy jediným českým rozhodčím v minor league systému. My jsme o sobě věděli, ale nikdy jsme se fyzicky nesetkali, protože byl v jiné lize. On nás před rokem a půl zkontaktoval s reprezentačním trenérem Pavlem Chadimem, s kterým jsme se domluvili. V zimě jsem s nimi jel na soustředění do Jeseníků. Na jeden den jsme se potkali na spring trainingu a navázali jsme spolupráci.“
V českém týmu jste koučem na třetí metě, co vaše práce všechno obnáší?
„Chtěl bych hlavně mému klubu poděkovat, že mě na mistrovství Evropy pustil ještě v rozehrané sezoně. Roli mám podobnou jako v Blue Jays. Koučování po metách, pomáhání s outfieldem a obranou. S kluky se mně pracuje skvěle. Někdy, když něco řeknu česky, tak to možná nedává smysl. Moje myšlení v baseballu je ve španělštině nebo angličtině. Někdy tam chybka proběhne. Ale kluci umí anglicky, hodně věcí se dělá v angličtině, i pro kluky jako Eric Sogard. Kluci dělají skvělou práci, tým šlape. Je to hodně úzký tým, který drží dohromady. To je základní úspěch, proč jsme se dostali, kam jsme se dostali.“
Co můžete hráčům hlavně předat?
„Zásadní je počet zápasů, které mám za sebou. Je to o pálení, co určitý nadhazovač v určité situaci udělá. Po těch zápasech za poslední tři roky už vidím, co se stane. Když tuhle zápasovou zkušenost nemáte, tak to nepředvídáte. V určitém momentu je možné říct: Hele, takhle to proběhne, připrav se na to.“
Baseball je hra statistiky, pravděpodobnosti. Vy jste tedy pro hráče něco jako živý computer či umělá inteligence….
(směje se) „Jo, máte pravdu. Hodně se dá na statistiku, data, analýzu. Ale v určitém momentu je pak důležité se tím nezahltit, sledovat zápas, a jak jsou možnosti. V určitém slova smyslu mám díky svým zkušenostem víc znalostí ohledně tady toho, co by se mohlo stát, jak se zachovat v různých situacích. Ale v daném momentu řeknete hráči jen tu věc, která je použitelná, aby mohl udělat to nejlepší rozhodnutí. Protože rozhodnutí v daný moment stejně musí udělat on. Ale čím víc mu to ulehčím dopředu, tím má na výběr jenom ze dvou věcí. Na pálce třeba nemusí přemýšlet o pěti, šesti věcech, které by mohly nastat, ale má jen dvě. A pak se rozhodne ano, nebo ne. Jde o to ulehčit mu situaci, aby mozek nebyl zahlcený.“
Co říkáte na vývoj českého týmu, který v roce 2023 postoupil na profesionální World Baseball Classic a v Rotterdamu teď získal historické bronzové medaile na mistrovství Evropy?
„Já jsem tu spoustu let nebyl, a co baseballové hnutí v Česku dokázalo, je něco neuvěřitelného. Dostali se na takovou úroveň, že hrají proti nejlepším hráčům na světě. Můžeme si to říct. Na Evropě jsou nadhazovači, kteří nadhazovali v minor league i bývalí profesionálové z Major League. Kluci jsou schopní se proti nim prosadit. Kde jsou teď, je strašný úspěch.“
Co bude dál?
„Myslím, že je to nezastavitelný proces. Musí se chtít, chtít. Je potřeba si říct: Teď se chceme vyrovnat s tou největší špičkou, což jsou v Evropě Holanďani a Španělsko, kteří mají možnost posil. Když se dostanete na jinou úroveň, kde hrají mužstva z latinské Ameriky, Američani, Japonci, Korea, tak tam už je celý lineup sestavený z Major League hráčů. Teď jde o to, jak hrát s nimi.“
Kdy se do MLB dostane i první Čech?
„Já doufám, že brzo. Myslím, že pár kluků tady má hodně slibný potencionál. Záleží, jaké možnosti budou, jak by se jejich kariéra mohla vyvíjet. Ale myslím, že v českém baseballu je talent, který by to mohl dokázat. Jestli to bude v řádu dvou, tří let nebo pěti, šesti, to já nevím. Ale myslím, že je tu talent, že to jednou jeden člověk dokáže.“
