Na pětibojaře Kufa vloni spadl kůň, teď má bronz z mistrovství světa
Zlomeninou stydké kosti poté, co na něj spadl kůň, paradoxně začal pro moderního pětibojaře Jana Kufa let vzhůru. Od loňské nehody se stále zlepšuje a dosavadním vrcholem je bronzová medaile z mistrovství světa ve Varšavě, kterou v pondělí přivezl domů. Ve štafetě vybojoval spolu s olympijským vítězem Davidem Svobodou ještě čtvrté místo.
Tušil jste před poslední kombinovanou disciplínou ve střelbě a běhu, že je medaile blízko?
„Jasně, že mi to tam párkrát naskočilo, ale snažil jsem se si ty myšlenky zakazovat a zbytečně se nerozhazovat před střelbou. Tam je třeba být koncentrovaný. Zakázal jsem si myslet na to a snažil jsem se jen soustředit na to, abych dělal, co umím.“
Jaké to bylo v cíli?
„Já si to užíval posledních 700 metrů. Vybíhal jsem asi 50 metrů za Maďarem, co byl třetí, po stovce jsem ho doběhl a pak zbývalo 700 metrů. Všude byli kamarádi i z jiných zemí a pořád na mě řvali a hnali mě dopředu. Byl jsem úplně v extázi, přišlo mi, že poslední kolo jsem letěl.“
Váš parťák ze štafety David Svoboda v individuální soutěži nezávodil, radil vám aspoň?
„Jo, my spolu byli na pokoji celý týden, různě jsme se bavili. Je hrozně v klidu, je vidět, že to má v hlavě srovnaný. Ne, že by mi dával extra rady, ale uklidňoval mě, ať dělám to, co umím a že to pak vyjde.“
Co bylo pro zisk medaile rozhodující?
„Od začátku sezóny jsem šel výkonnostně nahoru v plavání i v běhu, ale na každém závodě něco chybělo. Na finále Světového poháru to byl šerm, na mistrovství Evropy jsem udělal chybu na koních. Vypadly mi oba třmeny a byl tam prudký obrat na skok. Přeneslo se mi těžiště do strany a sesunul jsem se z koně dolů. To bylo spíš takový směšný…“
Vloni na jaře jste se ale na koni vážně zranil…
„Byli jsme v Americe na Světovém poháru a při mixové štafetě na mě spadl kůň. Na magnetické rezonanci mi pak zjistili, že jsem měl asi na třech místech zlomenou stydkou kost. Nebylo to nic moc období, ale i ten rok jsem závodil na mistrovství Evropy i na mistrovství světa. Dostal jsem se do finále, což pro mě vloni bylo skvělé.“
Měl jste pak z koní respekt?
„První závody jsem trochu respekt měl. Když byl kůň klidný, tak v pohodě, ale jakmile úplně ne, tak jsem zpozorněl. Ale teď už je to v pohodě, měl jsem úžasného koně. Vůbec jsem nemyslel na to, že by se něco mohlo stát.“
Motivuje vás, že závodíte v silném českém týmu spolu se Svobodou, Ondřejem Polívkou nebo Michalem Sedleckým?
„Určitě, už jen trénovat s nimi je pro mě skvělý. Je vidět, že to jsou profesionálové, jdou si tvrdě za tím, co chtějí. I David, který nemohl rok a půl pořádně trénovat, má pořád chuť závodit a příští rok se porvat o olympiádu. Tak se moc těším na ten další rok, který bude ještě zajímavější.“
To už startuje olympijská kvalifikace, kalkulujete, co budete pro nominaci potřebovat?
„Příští rok se dá kvalifikovat přímo z mistrovství Evropy a mistrovství světa, což by bylo úžasné. David snad už bude zdravý, Ondra Polívka taky, místa jsou dvě. Bude to boj.“
