16. března 2015 • 18:00

Legendární bojovník Míča: do džungle s ním vyrazil i Landa

Autor: rjm
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Chybí levá noha, Červ odsune Krejčího na stopera. Co křídla a základní sestava?
Hašek oznámil nominaci na EURO. Jedou Červ a Jaroš, překvapení na levém beku
VŠECHNA VIDEA ZDE

Dvacet let. Tak dlouho už válčí v ringu bojovník Martin Míča. Ve sbírce úspěchů má třetí místo z ME v thajském boxu, byl i pátý na MS. I když by si dávno mohl říct, že má splněno, stále nachází v ringu novou motivaci. K tomu stíhá fungovat jako ochranka známých osobností, stejně jako roli trenéra. „Chodí lidé z bank i modelky. Dívky mají u mě dveře otevřené,“ směje se jednačtyřicetiletý bojovník po návratu z dvouměsíčního pobytu v Thajsku. Vyrazil tam s jedním ze svých klientů. Nakonec měl ale práce nad hlavu a nebyla nouze o zajímavá setkání. Hodně času trávil třeba po boku Daniela Landy. „Zase jsme k sobě našli cestu,“ vykládá Míča.



Zmizet na dva měsíce do Thajska, to vypadá na pořádnou porci zážitků. Jaké to bylo, odskočit si jen tak do Mekky thajského boxu?
„Hodně jsme trénovali. Ale adrenalinu, zážitků a zkušeností bylo plno. Tohle Thajsko mě kromě účasti na mistrovství světa tady bylo asi nejpřínosnější úplně ve všem. Původně jsem tam odjel s jedním z klientů, který u mě trénuje. On si chtěl zkusit v Thajsku zápas, ale nakonec se nahromadilo daleko víc tréninkových hodin s Čechy, Slováky, ale třeba i cizinci.“

Češi a Slováci si vás našli v Thajsku a chtěli u vás trénovat? To zní skoro neuvěřitelně…
„Ale je to pravda. Ze známějších lidí jsem tam trénoval třeba vynikajícího slovenského herce Maroše Kramára s jeho dvanáctiletým synem Timurem a pak taky třeba zpěváka Daniela Landu . Zatrénoval jsem si s Tomášem Hronem, Matoušem Kohoutem a Zdeňkem Švamberkem. Bylo to hodně přínosné i pro mě.“

Jak to myslíte?
„Měl jsem přetržený přední zkřížený vaz a teď jsem dostal šanci vyzkoušet, jak plastika drží. Operoval mě vynikající ortoped a super člověk Vladislav Hospodár. Je to špička. Když jsem byl u něj na Malvazinkách, bylo tam pět lidí z fotbalové reprezentace. Je to prostě machr. Moc mu za jeho péči děkuji.“

Co se týče zdraví, tak vaše slova je třeba brát vážně, protože vám šlo i o život, že…
„Objevila se u mě trombóza a doktoři jí chytli na poslední chvílí v tříslech. Šlo o život, dělal jsem si srandu, ale taková legrace to není. Dostával jsem injekce do břicha, ředili mi krev. Člověk si aspoň uvědomí spoustu věcí. Dokud je nezažije, tak to nevnímá. Na podobnou věc, kterou jsem měl já, zemřela třeba čtyřiadvacetiletá házenkářka. Fakt to nebyla legrace. Dá se říct, že jsem tam přišel za doktory pět minut dvanáct.“

Ale vše se zvládlo a vy jste mohl vyrazit třeba právě do Thajska. Co jste tam kromě trénování stihl zažít?
„Bylo toho hodně. Třeba jsem si nechal udělat originální tetování bambusem, ty mi pak posvětil mnich v klášteře. Má to pro mě hluboký význam, je to jako ochrana před negativními jevy.“

Určitě jste si také pochutnával na místních specialitách…
„To bylo taky něco (směje se). Pojídání smažených sarančat, žab, švábů. To byly delikatesy.“

Okouzlit vás musela i příroda v Thajsku.
„Mám za sebou třeba výlet do džungle, kde je obrovská vlhkost. Jdete po svých několik kilometrů, prší a vy se brodíte po kolena ve vodě. Cestou míjíte jedovaté pavouky a jinou havěť a pak dorazíte k vodopádům a to je ta pravá odměna. To je nádhera.“

Bojovník Martin Míča ve společnosti podnikatele Jana Kmocha, který je synem fotbalového trenéra (vlevo) a zpěváka Daniela Landy.
Bojovník Martin Míča ve společnosti podnikatele Jana Kmocha, který je synem fotbalového trenéra (vlevo) a zpěváka Daniela Landy.

Troufl jste si do divoké přírody sám, nebo jste měl nějakého průvodce?
„Byl jsem tam třeba s Danem Landou. On mě tam zasvětil do tajů meditace a mentálního tréninku, který už s vynikajícími výsledky provádí s vrcholovými sportovci a jinými lidmi. Pro ně staví na Dobříšsku nádherný zámek, plně vybavený pro mentální trénink, meditace, otevírání run a další věci.  Osobně jsem si tento způsob tréninku vyzkoušel a můžu říct, že to funguje. Navíc to člověka rozvíjí i v duševní rovině.“

Na co jste třeba přišel?
„V Thajsku jsem si uvědomil spoustu věcí, na které jsem potřeboval přijít a ujasnit si další kroky v mém životě. Přijal jsem pokoru…“

Chápu to správně, že jste si třeba zatrénoval v ringu s Danem Landou a on vám pak dal lekci mentálního koučinku?
„Dan Landa si pobyt, který využíval hlavně ke skládání písní pro svoje nové album a pro trénink, prodloužil. Bydleli jsme spolu a on mi zazpíval šest nových písniček. Věřte mi, že byly nádherné. Fanoušci si přijdou na své, starý Dan Landa je zpátky. Myslím, že to můžu posoudit. Známe se od roku 1988, naše cesty se od té doby prolínaly, stejně jako se míjely. Teď jsme k sobě zase našli cestu a já mu chci moc poděkovat!!! On ví, proč a za co.“

Životní styl v Thajsku je dost odlišný od toho v Čechách. Jak jste si zvykl na tamní rytmus?
„Ne nadarmo se o Thajsku říká, že je to země tisíce úsměvů a pro mě, je to „země zaslíbená“. Doufám, že se tam zase brzy vrátím, protože se tam cítím nejlépe. Chci taky poděkovat všem, kteří mě podporují, pomáhají mi a drží palce. Hlavně Petru Macháčkovi, díky kterému dělám, to co dělám, a umím. Hanuman Gym Forever.“

Říkáte Thajsko – země zaslíbená. Ale Česko vám snad aspoň trochu chybělo, ne?
„V Thajsku jsem byl poprvé přes Vánoce, Silvestra a oslavil jsem tam i narozeniny. Nejvíc mi tam chyběl můj syn Patrik, který je kapitánem mládežníků fotbalové Příbrami. Jde mu to, jsem na něj právem hrdý, i když se nepotatil.“

Vy kopete na tréninku do pytle, nebo lap a on kope do míče…
„Každej táta by chtěl, aby syn něco dokázal. Já jsem ho do bouchání nenutil, je z něj kopačka, jde mu to a baví ho to. Hrál i hokej za Letce v Letňanech, ale zůstane u fotbalu. Kdyby projevil zájem, budu ten, kdo ho povede. Já si s ním fotbal taky zahraju, ale budu v bráně. Kopačky jsem pověsil na hřebík. Ty, co jsem měl na sobě deset minut, jsem hodil do popelnice.“

Proč? Neříkejte, že jste se při fotbale zranil.
„Skoro se za to stydím. Šel jsem hrát za Veteranos za sparťany fotbal. A tam se to stalo. Fotbal je jeden z nejhorších na klouby, koupil jsem si kopačky za tři tisíce a po deseti minutách se mi prohnulo koleno a bylo to.“

Takové zranění jste v ringu nikdy neměl…
„To je pravda, já jsem říkal, že fotbal je surovej sport. On se tomu někdo směje, ale podívejte se, kolik lidí umírá při fotbale a kolik při thajském boxu. Lidi, co jdou boxovat, tak jsou připravení.“

Prý jste před lety chodil na fotbale do sparťanského kotle. Hodily se vám někdy zkušenosti i z tohoto prostředí, kde neplatí pravidla jako v ringu?
„Fanoušci a Sparta, to není ring, to je jasné. Ale byla tam bojová nálada, já jsem později fanoušky i hlídal. Tam ale nefunguje síla, tam funguje respekt.“

Pojďme ještě zpátky k trénování thajského boxu. Jaké jsou vaše momentální plány?
„Chystám se spustit své internetové stránky, kde se případní zájemci dozvědí vše o tréninku i mně samotném. Trénuju muže, ženy, děti a to thajsky box, box, dělám kruhové tréninky a cvičím s TRX. A to všechno v centru Prahy na Václavském náměstí v MMA Self Defense. Ale není problém zajet i přímo ke klientovi. Nyní přede mnou stojí i velká výzva. Mám klientku ze sféry showbusinessu a modelingu, ale víc zatím v tuhle chvíli nesmím prozradit. Brzy to ale bude jinak…“

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud