Čeká stolní tenis revoluce?

Tuto alchymii však zakázala Mezinárodní federace ITTF. Používaná lepidla jsou prý zdravotně závadná a další úpravy jsou zakázány. Miliony rozladěných stolních tenistů si tak od prvního září zvykají na jiné potahy se zcela odlišnými odrazy.

Jako kdyby se v tenise zakázal přírodní pružný výplet a hrálo by se jen s dutými umělými. Nebo kdyby běžkař vyjel na lyžích bez vosku... Přesně podobné situace se staly ve stolním tenise.

„Bez přelepování potahů se nedá z pálky taková faleš, rychlost a délka. Teď se balón odráží pomaleji a hra je tak pomalejší,“ popsal nejlepší český hráč Petr Korbel. „Mohu mluvit za všechny stolní tenisty - nikomu se to nelíbí.“

Rozhovor s Petrem Korbelem čtěte zde>>>

Dřív měli profesionální hráči rituál. Před každým zápasem si povrch rakety několikrát přejeli lepidlem, obsahující organická rozpouštědla. To dodávalo zlepšenou pružnost a rychlost odrazu.

Jenže lepidlo musí podle ITTF zmizet, protože obsahuje těkavé a zdraví nebezpečné látky a používat se smí jen ekologická vodní.

Tento zákaz byl projednáván před čtyřmi lety. Až minulý rok, kdy zemřel neznámý japonský stolní tenista, který se prý nadýchal mnoha zplodin z lepidel v jedné tělocvičně, podsunul federaci pádnou aktivitu.

„O té smrti jsem nevěděl. Vím, že naše staré organické lepidlo šlo na chemický rozbor do švýcarské fabriky. A nezjistili nic škodlivého. Daleko horší jsou lyžařské vosky,“ řekl Korbel.

Další argument federace tak zněl, že se chtějí vydat cestou čistého sportu. „Pokaždé, když někdo přišel po stolních tenistech do haly, dýchal ten chemický výpar z lepidel. Dost lidí si na to stěžovalo a kvůli tomu chtěli stolní tenis vyřadit z programu olympijských her,“ zmínil český trenér Jiří Řežáb.

Jenže došlo k paradoxní situaci. Světové rada na loňském světovém šampionátu na jaře v Záhřebu vydala sice striktní zákaz, ale nevyhlásila, že bude pálky kontrolovat. Takže závodní hráči dále používali de facto zakázané látky. Možná i na popud Číny, která si přála pravidlo aplikovat až po skončení olympiády konané v Pekingu.

Od prvního září už však není výhybky. Přelepování končí. Nadobro. Co to pro závodní hráče znamená? Mají dvě možnosti. Světové firmy za obrovské finanční náklady vynalezly nové potahy, které simulují čerstvý efekt nánosu lepidla.

Další možnost je na principu tuningu – když se běžný potah napustí olejem pro změkčení a posléze nabobtná. Pomoct přitom může i běžný dětský olej.

„Ano, i dětský olej je jedna z možností tuningu. Já ale používám ten druhý způsob – rychlý speciální potah Tenergy. A ještě jsem si pořádně nezvykl, nemám s ním jistotu,“ vysvětluje Korbel.

„Hlavně každý bude muset být připraven lépe fyzicky, protože ta stará dynamika odrazu je pryč. Do míče se nyní musí jít víc tělem, atleticky. To může vyhovovat obranářům.“

Nejblíže k přelepování má právě tuning. Jenže po naolejování celkově potah nabobtná na šest milimetrů, přičemž podle regulí musí měřit jen čtyři milimetry.